Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. V tomto (čtvrtém) dílu si povíme o uživatelských změnách výchozího nastavení programu, úpravách dolní lišty a zásuvných modulech, příklady nám ukáží třeba to, jak si přidat do zobrazené simulace hranice souhvězdí nebo jak měřit v zobrazeném zorném poli úhlové vzdálenosti.

Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. V tomto (třetím) dílu seriálu si povíme o zorném poli, nalezení a přiblížení jednotlivých typů objektů, jejich umístění do středu obrazovky, vlivu atmosféry a screenshotech.

Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na vás domácí počítač. V tomto (druhém) dílu seriálu si ukážeme, jak si zobrazit oblohu pro konkrétní datum v minulosti (pokud si chcete jednoduše dohledat, co jste to vlastně na obloze viděli) či budoucnosti (pokud si chcete jednoduše naplánovat, co, kde a v kolik hodin budete moci teprve pozorovat).

Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na vás domácí počítač. V tomto (prvním) dílu si povíme něco o instalaci, nastavení pozorovacího místa a představíme si základní ovládací prvky.

Již Johanes Kepler díky přesným pozorováním poloh planet Tychona Brahe a svému matematickému géniu uźjistil, že se planety, mimo jiné, pohybují kolem Slunce po drahách ve tvaru elipsy. To byl první ze tří Keplerových zákonů. Vlastně asi jediný, u kterého se obejdeme víceméně bez matematického zápisu. Byť ani ty zbývající dva nejsou složité. Ovšem, tento zdánlivě jednoduchý postulát umožnil vlastně vývoj celé nebeské mechaniky na velmi dlohou dobu. Zní opravdu jednoduše: "Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce". A právě blízko tohoto ohniska, ve vzdálenosti pouhých 147 093 162 km od Slunce, se bude nacházet 2. ledna v 15 hodin našeho času nacházet Slunce. Blíže bude až v roce 3. ledna 2032. V červenci 2021, když bude v tzv. odsluní, bude ve vzdálenosti 152 100 533 km od Slunce.

Meteorický roj Kvadrantid se k nám nezadržitelně blíží. Nebo spíše my k němu. 3. ledna odpoledne bude Země prolétat nejhustšími částmi prachových částic, které se postupně po tisíce let uvolňují z Halleyovy komety. Toho dne večer také budeme mít nejlepší možnost jejich pozorování. Radiant, tedy oblast ze které meteory vylétají, bude sice nízko nad severním obzorem, později však bude pozorování rušit Měsíc, který bude ve fázi 4 dny po úplňku.

Jak jsme již avizovali například v našem nedávném článku (http://obsupice.cz/new/view.php?cisloclanku=2020121501), určitě bude letošního 21. prosince stát za to vytáhnout dalekohledy a namířit je na večerní oblohu. Očekáváme totiž tak vyjímečné přiblížení planet Jupiter a Saturn, že se vám v mnoha případech v dalekohledu vejdou do jednoho zorného pole. Z důvodu epidemiologických omezení se ale, bohužel, na úpické hvězdárně nebude konat žádné organizované pozorování, dalekohled tedy musíte použít svůj vlastní a vhodné pozorovací místo si najít ve svém okolí každý individuálně.

Ještě než se nám na nočním nebi potkají (a pro pozemské pozorovatele zdánlivě splynou) planety Jupiter a Saturn - to nastane 21. prosince a je to často označováno jako astronomický úkaz století - čeká nás na noční obloze ještě jedna zajímavá událost. Je jí setkání planet Jupiter a Saturn a našeho Měsíce.