Hvězdárna v Úpici již spustila nové webové stránky, 7. díl najdete zde: http://www.hvezdarnavupici.cz/?p=1039

Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. V tomto (šestém) dílu si povíme o tom, jak do simulace zahrnout pomocí nástroje "Okulárová zobrazení" použití vašeho konkrétního dalekohledu a konkrétních okulárů.

Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. V tomto (pátém) dílu si povíme o importu konkrétních komet a planetek do uvedeného programu, jednak nově objevovaných, jednak těch, které Stellarium ve své výchozí podobě v sobě nemá zahrnuté.

Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. V tomto (čtvrtém) dílu si povíme o uživatelských změnách výchozího nastavení programu, úpravách dolní lišty a zásuvných modulech, příklady nám ukáží třeba to, jak si přidat do zobrazené simulace hranice souhvězdí nebo jak měřit v zobrazeném zorném poli úhlové vzdálenosti.

Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na váš domácí počítač. V tomto (třetím) dílu seriálu si povíme o zorném poli, nalezení a přiblížení jednotlivých typů objektů, jejich umístění do středu obrazovky, vlivu atmosféry a screenshotech.

Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na vás domácí počítač. V tomto (druhém) dílu seriálu si ukážeme, jak si zobrazit oblohu pro konkrétní datum v minulosti (pokud si chcete jednoduše dohledat, co jste to vlastně na obloze viděli) či budoucnosti (pokud si chcete jednoduše naplánovat, co, kde a v kolik hodin budete moci teprve pozorovat).

Stellarium je simulační software umožňující vytvořit náhled na denní či noční oblohu pro libovolné místo na Zemi a to jak pro aktuální okamžik, tak pro skoro libovolný den a hodinu v minulosti i buducnosti. V seriálu určeném pro astronomické začátečníky si postupně představíme základní funkce tohoto softwaru, přičemž se soustředíme na verzi, kterou si můžete zdarma nainstalovat na vás domácí počítač. V tomto (prvním) dílu si povíme něco o instalaci, nastavení pozorovacího místa a představíme si základní ovládací prvky.

Již Johanes Kepler díky přesným pozorováním poloh planet Tychona Brahe a svému matematickému géniu uźjistil, že se planety, mimo jiné, pohybují kolem Slunce po drahách ve tvaru elipsy. To byl první ze tří Keplerových zákonů. Vlastně asi jediný, u kterého se obejdeme víceméně bez matematického zápisu. Byť ani ty zbývající dva nejsou složité. Ovšem, tento zdánlivě jednoduchý postulát umožnil vlastně vývoj celé nebeské mechaniky na velmi dlohou dobu. Zní opravdu jednoduše: "Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce". A právě blízko tohoto ohniska, ve vzdálenosti pouhých 147 093 162 km od Slunce, se bude nacházet 2. ledna v 15 hodin našeho času nacházet Slunce. Blíže bude až v roce 3. ledna 2032. V červenci 2021, když bude v tzv. odsluní, bude ve vzdálenosti 152 100 533 km od Slunce.