Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Počet zobrazených článků: 21 (z celkem 21 nalezených)

99 let od největší geomagnetické bouře 20. století
(Marcel Bělík, Slunce, 13.05.2020)
Vraťme se nyní o 99 let zpět. 15. května 1921 se na mnoha místech Země rozpoutalo něco, co mnozí nikdy nezažili. Telegrafní stanice ve Švédsku začaly z nevysvětlitelých důvodů hořet a v Anglii na Brewster station of the Central New England Railroad shořela od vzplanutí telegrafu celá budova. Něco podobného se stalo i v USA na kontrolní věži poblíž New York City’s Grand Central Station. Co se tehdy stalo? Kdo měl na svědomí téměř teroristické útoky po celé Zemi? Kupodivu to nebyl člověk, ale Slunce. Ovšem, ani toho člověka nemůžeme úplně vyloučit. Kdyby si nepostavil ty telegrafy, mohl se kochat krásnými polárními zářemi a neřešit požáry. Ale zase bychom se o tom možná vůbec nedozvěděli ...

Co vlastně pozorujeme patrolním slunečním dalekohledem na Hvězdárně v Úpici? - část pátá
(Marcel Bělík, Slunce, 09.05.2020)
V páté části našeho povídání o pozorování slunečním patrolním dalekohledem úpické hvězdárny se zaměříme trochu více na sluneční protuberance. Ty byly sice poprvé podrobněji popsány v tzv. Laurentiánském kodexu při popisu úplného zatmění Slunce 1. května 1185. Byly označeny jako "plamenné jazyky živých uhlíků". Představují jasný oblak chladného plazmatu nacházející se nad "slunečním povrchem" v místech, kde hraničí oblasti s různou magnetickou polaritou. Jsou tvarovány siločarami lokálního magnetického pole. Jsou chladnější než okolní sluneční koróna, ovšem mnohem hustší. Tak tedy jdeme na ně ...

Co vlastně pozorujeme patrolním slunečním dalekohledem na Hvězdárně v Úpici? - část čtvrtá
(Marcel Bělík, Slunce, 01.05.2020)
I ve čtvrtém díle povídání o pozorování Slunce na úpické hvězdárně ještě zůstaneme v oblasti chromosféry. Zde, kromě již některých dříve zmíněných útvarů, můžeme na Slunci v chromosféře pozorovat například i tzv. aktivní oblasti. To jsou oblasti, které nás vlastně zajímají nejvíce. V nich se totiž pozorují velmi dynamické jevy, jako jsou sluneční erupce. Ty pak mají, nebo spíše mohou mít, vliv na dění na Zemi, zejména v současné době naší závislosti na elektronických systémech. Ty jsou totiž velmi závislé na energetických tocích od Slunce k Zemi. A jejich zdrojem jsou právě sluneční erupce. Takže vzhůru ke Slunci.

Co vlastně pozorujeme patrolním slunečním dalekohledem na Hvězdárně v Úpici? - část třetí
(Marcel Bělík, Slunce, 29.04.2020)
Ve druhém díle povídání o tom, co můžeme pozorovat dalekohledy úpické hvězdárny na Slunci jsme opustili tzv. fotosféru. To je vlastně ta vrstva, kterou vidíme "na vlastní oči". Byť asi již všichni víme, že do Slunce se ani očima, natož dalekohledem bez využití speciálních pomůcek dívat nemůžeme. Dnes se podíváme na část Slunce, která leží nat fotosférou a kterou nazýváme chromosféra. Očima ji normálně pozorovat nemůžeme, snad s výjimkou vzácných okamžiků během ještě vzácnějších úplných zatmění Slunce. My se však na ni podíváme podrobněji a na úpické hvězdárně vám ji ukážeme.

Co vlastně pozorujeme patrolním slunečním dalekohledem na Hvězdárně v Úpici? - část druhá
(Marcel Bělík, Slunce, 26.04.2020)
V minulém díle jsme se začali zabývat objekty a útvary na Slunci, které pozorujeme na úpické hvězdárně (a samozřejmě i na jiných slunečních observatořích). Začali jsme u historicky velmi dlouho pozorovanými slunečními skvrnami v tzv. sluneční fotosféře. V tomto díle u nich ještě zůstaneme, neboť se jedná jednak o téma velmi obsáhlé, jednak právě sluneční skvrny vám přes den ukáží téměř na všech hvězdárnách. Můžeme se tak na chvíli ponořit do astronomické oblasti, kde dokonce ještě dnes mohou amatérští astronomové například systematickým pozorováním přinést buď kamínek ke sluneční vědě, nebo alespoň krásné potěšení.

Jak vypadá malá sluneční erupce na přístrojích úpické hvězdárny (aktualizováno 13.2.2018 18:55)
(redakce, Slunce, 12.02.2018)
Dne 10.2.2018 kolem 13:15 UTC, to je kolem 14:15 středoevropského času, naše přístroje v Úpici zaznamenaly jednu z mnoha malých slunečních erupcí. Intenzita zaznamenané erupce byla C4. Takovýchto malých slunečních erupcí, které nijak neohrožují život obyvatel planety Země, se během jednoho roku v období kolem slunečního minima, v kterém momentálně jsme, běžně vyskytuje několik desítek.

Skvrna s bílou tečkou na čele
(Richard Kotrba, Slunce, 06.09.2015)
    Ve třetí dekádě letošního srpna jsme na Slunci mohli pozorovat velice zajímavou aktivní oblast s označením 2403. Šlo o pozoruhodnou, rychle se měnící skupinu slunečních skvrn, na které docházelo k demonstraci různých projevů sluneční činnosti, z nichž amatérsky byly nejlépe pozorovatelné rychlé geometrické změny uvnitř seskupení skvrn v oblasti. V pátek, 21. srpna 2015 kolem 10. hodiny SELČ, po několikadenní dešťové epizodě, jsme obrátili dalekohled na Slunce, abychom si, tehdy ještě mladé, seskupení 2403 ve viditelném světle prohlédli. Na první pohled bylo patrné, že jedna ze dvou velkých skvrn nemá obvyklou vizáž, ale v jejím středu se nachází "podivná světlá tečka" (viz obr). Jelikož pozorování tentokrát proběhlo v rámci "Dovolené s dalekohledem", tedy akce, kdy se na vhodném místě sjedou astronomové, aby strávili dovolenou, mimo jiné (a jak jinak než), pozorováním oblohy, byl jev zkontrolován několika dalekohledy. Jev měl dále viditelný vývoj, tečka po skvrně v řádu desítek minut cestovala, aby následně zanikla; navíc během asi hodiny a půl pozorování v oblasti došlo k nádhernému eruptivnímu jevu třídy M1.4, který byl dobře pozorovatelný v čáře HAlfa přítomnými slunečními dalekohledy. Tedy zajímavé dopoledne.

Na Slunci je obluda
(Richard Kotrba, Slunce, 17.11.2013)
   Na Slunci je možné v těchto dnech spatřit velkou sluneční skvrnu (oblast) 1899. Je to za poslední dobu největší exemplář jaký se mi podařilo spatřit a přestože se začíná zmenšovat, stojí rozhodně za pohled. V oblasti 1899 je nyní několik desítek skvrn, tmavá část (umbra) hlavní skvrny má velikost několika Zemí a je vidět pouhým (pozor, vhodně chráněným !!!) okem. První ze snímků ukazuje oblast ve viditelném světle (a tedy sluneční fotosféru), druhý, červený ukazuje chromosféru naší hvězdy; ve spodní části je slabě vidět několik protuberancí. Oba snímky byly pořízeny v celkem husté mlze a v mezerách v oblačnosti, což se podepsalo na jejich (ne)kvalitě. Přesto však stojí za to, aby byly použity jako upoutávka na tento pěkný jev.

I pohled na Slunce stojí za to
(Richard Kotrba, Slunce, 14.11.2013)
      Čekání na kometu ISON si můžete zkrátit například pozorováním Slunce K tomu účelu jsou na naší hvězdárně k dispozici přístroje, umožňující sledovat jak sluneční fotosféru tak chromosféru. Přiložený obrázek ukazuje chromosféru Slunce tak, jak vypadala navečer 12.11.2013 a tento odkaz předkládá několik protuberancí v detailu.
  Nad osobní zážitek však není a proto jste v jasných dnech srdečně zváni na Hvězdárnu k pozorování. Kromě nevšedního zážitku z vlastního pozorování se Vám dostane i příslušného odborného výkladu a zvídavějším i zodpovězení jejich dotazů z oblasti astronomie.

Fotografie: Tři diamanty ztemnělého Slunce
(Petr Horálek, Slunce, 11.11.2013)
Pokud dychtivě sledujete noční oblohu, hltáte knihy o vesmíru a každodenní novinky o astronomii, jste nadšení astronomové. Pokud však životní prioritou je cestovat za zatměními Slunce, stáváte se v mezinárodním slovníku "eclipse chaser". V obou případech byste si ale měli dát pozor, aby vás to nadšení doslova nepohltilo. Pak už není cesty zpět. Cena je vysoká. A odměna? Zážitky na celý život. Tak jako prchavý okamžik z nejkratšího úplného zatmění Slunce, jaký většina pozemšťanů cestujících do Afriky před několika dny měla šanci spatřit. Nervy drásající počasí se pár desítek sekund před úplným zakrytím Slunce umoudřilo a během 18 sekund u školy Panymenon Primary School v Pakwero-Pakwach v Ugandě předvedlo i úpické expedici nezapomentutelné divadlo.

Na náročnou misi za zatměním Slunce míří i úpická hvězdárna
(Petr Horálek, Slunce, 30.10.2013)
V neděli 3. listopadu se odehraje velmi vzácné hybridní zatmění Slunce. Úkaz bude pozorovatelný z centrální Afriky, kam se za ním vydává hned několik expedic pod vedením Shadii Habbal z Univerzity v Hawaii a prof. Miloslava Druckmüllera z Vysokého učení technického v Brně. Mezinárodní skupiny vědců včetně několika Čechů zamíří do Gabunu, Ugandy a Kenyi, odkud se budou snažit za nesmírně obtížných podmínek získat skutečně vzácná vědecká data. Astronomové přitom budou muset zápasit s technickou náročností úkolu, hrozbou malárie a především s velikou nejistotou počasí. Expedice se účastní i úpická hvězdárna.

V den zatmění - v neděli 3. listopadu od 10 do 12 hodin budete moci navštívit úpickou hvězdárnu, kde Vám její pracovníci ukáží tvář Slunce právě v čase úkazu v Africe.

Bohyně duhy bude sledovat Slunce... Vyřeší mnohaletou záhadu?
(Petr Horálek, Slunce, 01.07.2013)
V pátek 28. června 2013 v časných ranních hodinách středoevropského letního času (v 19:27 pacifického letního času 27. června) vystartovala na oběžnou dráhu unikátní družice NASA s mystickým názvem Iris. Jméno Iris, což je zároveň zkratkou pro Interface Region Imaging Spectrograph, dostala družice po řecké bohyni duhy. Družice totiž bude na základě spektrálních analýz zkoumat ve velkém detailu procesy zejména ve sluneční chromosféře.

Pozorování aktivní protuberance 17. června 2013 ve Valašském Meziříčí
(redakce, Slunce, 26.06.2013)
V rámci odborného programu Hvězdárny Valašské Meziříčí patří pozorování projevů sluneční aktivity k tradičním oblastem, kterým se organizace věnuje již od svých počátků, od druhé poloviny 50. let 20. století. V současné době hvězdárna realizuje zajímavý projekt v rámci OP Přeshraniční spolupráce SR – ČR 2007-2013, který nese výmluvný název Se Sluncem společně. Tento projekt rozvíjí přeshraniční spolupráci právě v oblasti využití pozorování Slunce pro didaktické, vzdělávací a výukové účely, včetně návazností na výuku zpracování digitálního obrazu apod. Využívá tak mnohaleté zkušenosti jak v oblasti odborných pozorování, odborné činnosti, ale také vzdělávání a využití praktické činnosti ve vzdělávání i mimoškolní činnosti. V rámci projektu se podařilo 17. června 2013 dopoledne pozorovat výraznou sluneční protuberanci...

Autorem článku je Libor Lenža z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí.


Úpická hvězdárna zaznamenala výrazné jevy na Slunci
(Petr Horálek, Slunce, 17.06.2013)
V pondělí 17. června 2013 okolo 8:40 SELČ se při pohledu speciálními dalekohledy a detekčními přístroji na úpické hvězdárně podařilo zachytit nebývale výrazné a krásné sluneční protuberance. Zejména jedna z nich, na přiložených snímcích orientovaná doleva nahoru (označená červeným zabarvením), se v průběhu několika desítek minut natáhla svou horní hranicí do výšky asi 170 tisíc kilometrů nad viditelný sluneční povrch. V tom okamžiku bychom do této protuberance nasázeli 13 Zemí vedle sebe...

Bouřlivé Slunce, nebo planý poplach?
(Petr Horálek, Slunce, 11.04.2013)
Dnes 11. dubna 2013 dopoledne v 9:16 SELČ zaznamenala družice SDO nonstop monitorující Slunce ultrafialový záblesk ze silné erupce třídy M6. Při takové erupci se už v případě uvolnění oblaku koronální hmoty k Zemi mohou seveřané (a jižané) těšit na silnější polární záře. Bohužel pro naše zeměpisné šířky je to pořád málo a příjdeme si proto zkrátka. Tedy, ne úplně - při návštěvě hvězdárny za jasného denního světla vám ukážeme aspoň krásně skvrnité Slunce. Ovšem jak dlouho?

Mars je nedostupný, zavolejte později...
(Petr Horálek, Slunce, 05.04.2013)
Kde jsou ty časy před dvaceti lety, kdy jsme sotva věděli, co se děje na denní obloze za sluneční kulisou. Pomáhaly nám k tomu mapy, první (na dnešní dobu) primitivní astronomické programy a vlastně nikoho moc netrápilo, že toho nejsme svědky na vlastní oči. Dneska je všechno jinak. Okolí Slunce sondují nonstop družicové kamery s mnoha filtry a právě v tomto období přínáší přímý pohled na poněkud neobvyklou situaci. Planetu Mars míjí Venuše a o několik dní později bude rudá planeta na nepříjemné přímce téměř v zákrytu se Sluncem. Nepříjemné? Hlavně pro pracovníky NASA...

Na snímku je záběr z kamery LASCO C3 na družici SOHO. Zobrazuje okolí terčíkem zakrytého Slunce. Okolo něj se rozprostírá sluneční koróna. Velmi jasný bod vlevo dole od kotouče je Venuše, slabší vlevo nad ní pak Mars. Foto: NASA.

Video: Tančící polární záře
(Petr Horálek, Slunce, 25.03.2013)
Zatímco na úpické hvězdárně byl předminulý týden neklid kvůli nutným doúpravám před otevřením pro veřejnost, s trochou nedůstojnosti mnohým unikl i jeden kosmický rozruch. V pátek 15. března 2013 se na Slunci při výrazné sluneční erupci doslova utrhla masa nabitých částic (odborně CME - zkratka volně přeložená jako výtrysk koronální hmoty), která při - na poměry tohoto jevu - nepříliš vysoké rychlosti dorazila o dva a půl dne později k Zemi a v severských státech vykouzlila neskutečné divadlo v podobě linoucích se zelenavých světelných závojů známých jako polární záře.

Merkur bičován Sluncem
(Petr Horálek, Slunce, 24.01.2013)
Ve středu 23. ledna 2013 dopoledne došlo k příkladné sluneční erupci, která se vznítila přímo před Merkurem. Světu to ovšem vesměs uteklo, protože jev pozorovaly téměř výhradně kosmické družice SOHO a SDO. Erupce viditelné v korónografu družice SOHO nejsou nic neobvyklého. Ovšem pro pokochání to vždy za to stojí. Zvláště, je-li v příběhu další aktér.

V těchto dnech nabízí Slunce pěknou podívanou
(Richard Kotrba, Slunce, 16.10.2011)
Slunce 16.10.2011 Slunce 16.10.2011
V těchto dnech se vyplatí zaměřit se na pozorování Slunce, které nabízí ke shlédnutí mnoho útvarů pozorovatelných i ve viditelném světle. K vidění je velké množství v řádu dnů se měnících slunečních skvrn, na okraji slunečního disku jsou pak k pozorování i méně výrazné světlé fakule. Slunce můžete ve viditelném světle pozorovat za použití speciálních filtrů nebo pomocí projekce. Ideálním způsobem, jak pozorovat Slunce je návštěva naší hvězdárny, kde se Vám kromě takovéto projekce dostane odborného výkladu a také pozorování Slunce v čáře Halfa pomocí speciálního dalekohledu

Začíná astronomický podzim
(Richard Kotrba, Slunce, 23.09.2011)
Viditelnost Slunce 2011
Dnes, 23. září 2011 v 11:04 SELČ, protne na své nebeské dráze Slunce pomyslnou čáru rovníku, počne sestupovat pod něj a začne astronomický podzim. V tento den trvá světlá část dne zhruba stejně dlouho jako jeho tmavá část (odtud pojem rovnodennost) a výška Slunce nad obzorem v pravé poledne dosáhne zhruba právě doplňku zeměpisné šířky místa pozorování do ­90°; v našich zeměpisných polohách tedy kolem 40°. Maximální výška Slunce na obloze se bude zmenšovat až do okamžiku Zimního slunovratu.

První zprávy ze zatmění Slunce v Argentině 2010
(Aleš Dvořáček, Slunce, 13.07.2010)
11. července došlo v jižním Tichomoří k vzácnému astronomickému úkazu. Měsíc na krátkou chvíli vrhl svůj stín na povrch Země a lidé nacházející se v tomto tenoulinkém pásu totality tak měli možnost spatřit úplné zatmění Slunce. Za úkazem se vydala také výprava, jejímiž členy byli pracovníci Hvězdárny v Úpici.

  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs