Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Slunce

* Pozorování aktivní protuberance 17. června 2013 ve Valašském Meziříčí

Vydáno dne 26. 06. 2013 (3912 přečtení)

Protuberance ze 17. června 2013. Foto: Hv. Valašské MeziříčíV rámci odborného programu Hvězdárny Valašské Meziříčí patří pozorování projevů sluneční aktivity k tradičním oblastem, kterým se organizace věnuje již od svých počátků, od druhé poloviny 50. let 20. století. V současné době hvězdárna realizuje zajímavý projekt v rámci OP Přeshraniční spolupráce SR – ČR 2007-2013, který nese výmluvný název Se Sluncem společně. Tento projekt rozvíjí přeshraniční spolupráci právě v oblasti využití pozorování Slunce pro didaktické, vzdělávací a výukové účely, včetně návazností na výuku zpracování digitálního obrazu apod. Využívá tak mnohaleté zkušenosti jak v oblasti odborných pozorování, odborné činnosti, ale také vzdělávání a využití praktické činnosti ve vzdělávání i mimoškolní činnosti. V rámci projektu se podařilo 17. června 2013 dopoledne pozorovat výraznou sluneční protuberanci...

Autorem článku je Libor Lenža z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí.



Jedním z přístrojů kopule odborného pracoviště je i speciální přístroj umožňující pozorování protuberancí nad okrajem slunečního disku, tzv. protuberanční koronograf. Ten je však v současné době mimo provoz z důvodů nefunkčnosti termostatu udržujícího speciální filtr v přesně vymezeném teplotním intervalu. Termostat se pokazil po více jak 40 letech provozu. V těchto dnech se naštěstí dokončuje výroba a propojení nového termostatu s původním filtrem.

Výše avizované pozorování nebylo provedeno tímto speciálním přístrojem, ale „obyčejným“ detailním chromosférickým dalekohledem, který nemá umělý zástin slunečního disku. I přesto se však jedná o vydařené snímky. Bohužel díky dalším úkolům i velmi špatné kvalitě obrazu nemáme vývoj protuberance pokrytý v celém časovém intervalu.

O pozorování protuberance publikovali krátkou zprávu s obrázky kolegové z Hvězdárny v Úpici. Pokusím se nyní jejich informace trochu doplnit a rozšířit na základě našich pozorování.

Pozorování na Hvězdárně Valašské Meziříčí provedla odborná pracovnice hvězdárny Martina Exnerová, která se kromě své běžné pracovní činnosti specializuje na pozorování projevů sluneční aktivity. První série pozorování začala v 07:07:54 UT, další pokračovaly v následujících časech: 07:51:42, 08:26:26, 08:48:17 a konečně poslední série byla zahájena v 09:27:04 UT.

V tomto případě nemáme dostatečně hustě pokryt pozorováním interval eruptivní fáze, ale pouze několik sérií v různých časech. Detailní chromosférický dalekohled není primárně určen na pozorování protuberancí, ale spíše slunečních erupcí. Tyto nepříliš dlouhé (řádově maximálně hodiny) eruptivní fáze filamentů (protuberancí) jsou vázány na rychlé změny magnetických polí, případně vynoření nových magnetických struktur z podfotosférických vrstev a jejich interakci se stávajícími magnetickými strukturami naplněnými hmotou = filament, protuberance.

Jedním z mnoha problémů při pozorování protuberancí nad okrajem slunečního disku je skutečnost, že se jedná o pozorování trojrozměrného útvaru v průmětu na plochu. Nelze tedy bez dalších pozorování určit skutečný prostorový tvar objektu. Dostupné informace z uvedených snímků naznačují, že v tomto případě je delší osa protuberance orientovaná přibližně ve směru pozorovatele. Bohužel nemáme k dispozici pozorování celého průběhu vývoje, ale jen jednotlivé momentky.

Protuberance nebo filament?

Při pozorování projevů sluneční aktivity se můžete setkat jak s pojmem protuberance, tak s pojmem filament. Jaký je mezi nimi rozdíl? Z pohledu Slunce vůbec žádný a jedná se o zcela stejné útvary. Jsou viditelné například ve spektrální čáře vodíku (H-alfa – cca 656 nm), ale je možné je pozorovat i na jiných vlnových délkách. Pokud se tyto útvary promítají z pohledu pozorovatele na sluneční disk, pozorujeme na obrazu chromosféry tmavé útvary – filamenty. Pod nimi září o něco teplejší chromosféra, takže je vidíme jako útvary tmavší než chromosféra.

Pokud však stejný útvar pozorujeme při pohledu „z boku“ nad okrajem slunečního disku (tzv. nad limbem), jeví se nám tyto útvary proti tmavé obloze jako jasné emisní útvary – protuberance.

Jak jsme už uváděli, jedná se o oblaka relativně chladného plynu v horkém prostředí koróny. Většina aktivních i klidných protuberancí (filamentů) je ukotvena v chromosféře, ale samotné protuberance se nacházejí v koróně. Některé typy protuberancí vznikají přímo v koróně (např. tzv. koronální déšť) a naopak hmota z nich stéká zpět do spodní koróny, a níže do chromosféry.

Pokud pomineme speciální dalekohledy, můžeme neozbrojeným zrakem pozorovat protuberance nad okrajem slunečního disku výhradně při úplném zatmění Slunce. V té chvíli se nám jeví jako šarlatově rudé "výčnělky" nad slunečním okrajem.

Převzato a další fotografie: Hvězdárna ve Valašském Meziříčí.


Animace vývoje protuberance
(foto: Vladimír Škrabák, astrofotky.cz)


[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: redakce | Počet komentářů: 18 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs