Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

* "Částečné zatmění Slunce kosmickou stanicí ISS"

Vydáno dne 11. 06. 2015 (2899 přečtení)

ISS RichardHradec Králové, 27. dubna 2015, přesná poloha pozorovatele 15°50'42.99" východní délky a 50°11'34.78" severní šířky. Nebývá zvykem uvádět v těchto medailoncích přesnou polohu pozorování. Nyní jsme však udělali výjimku. Neboť právě na tomto místě bylo možno v daný den a čas pořídit snímek, který zvítězil v květnovém kole astrofotografické soutěže ČAM. Jeho autorem je Richard Kotrba z Hradce Králové, mimochodem nejen pracovnik úpicke hvězdárny, ale i člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti.

Mezinárodní kosmická stanice ISS, která je na obrázku na pozadí naší nejbližší hvězdy Slunce zachycena, letá ve vesmíru v podstatě již od 20. listopadu 1998. Tehdy byl na oběžnou dráhu vynesen modul Zarja. Trvale je stanice obydlena od 2. listopadu 2000, kdy na ni vstoupila první stálá posádka. Ve chvíli pořízení snímků, neboť se jedná o kompozici více obrázků, možná sledoval Zemi i s fotografem někdo ze šestičlenné americko-rusko-italské posádky. Fotografa však určitě nezahlédli. Stanice byla od něho v tu chvíli vzdálena 498 kilometrů a „ta chvíle“, tedy doba přeletu stanice na pozadí Slunce, trvala necelou sekundu.
Stanice se pohybuje okolo Země průměrnou rychlostí téměř 28 000 km/h a naši planetu tak oběhne přibližně za 92 minut. My ji pak můžeme v noci pozorovat jako jasný objekt pohybující se oblohou. Tedy pokud se zrovna pohybuje nad našimi oblastmi. Její dráha nad Zemí se totiž posouvá a tak se nám může stát, že několik dní stanici v noci vůbec neuvidíme.
Stanice byla v podstatě dokončena v roce 2011 po instalaci dvou venkovních plošin. Od té doby má stanice hmotnost okolo 450 tun, délku 74 metrů a rozpětí 108,4 metrů. Solární panely poskytují úctyhodných 110 kW a přetlakový, tedy lidsky využitelný vnitřní objem stanice zabírá téměř 1000 kubických metrů.
Že se jedná o vskutku impozantní dílo lidských rukou, je nepochybné. Vždyť i na tomto snímku rozlišíme několik detailů. Mezi dvěma dvojitými sadami solárních panelů nalezneme obrysy laboratorního modulu Destiny, modulu Kibó i modulu Columbus. Na druhé straně, za centrální příhradovou konstrukcí, pak tušíme první modul Stanice Zarja, užívaný v současné době jako sklad.
Co více dodat k vítěznému snímku? Snad donekonečna bychom mohli popisovat stanici, mohli bychom se dotknout i našeho Slunce. To vše však nyní pomineme, abychom poděkovali autorovi snímku, Richardu Kotrbovi, že byl jednak v pravý okamžik na správném místě, tedy vlastně ve stínu kosmické stanice ISS, ale zejména že snímek zaslal do soutěže ČAM, pořádané Českou astronomickou společností. Děkujeme a přejeme více takových snímků.

Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 29 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs