Přinášíme první díl seriálu věnovanému lidem, kteří měli vztah k úpické hvězdárně a astronomii našeho regionu. Dnes se podíváme na osobnost Antonína Bečváře. Jeho paralaktická montáž s dalekohledy je umístěny v malé kopuli úpické hvězdárně a jsou dosud plně funkční. Tento medailonek je zárověň věnován výročí 100 let Československa (2018), 60 letům Hvězdárny v Úpici (2019) a 100 letům České astronomické společnosti (2017).
Antonín Bečvář se narodil 10. června 1901 ve Staré Boleslavi. Svou hvězdárnu si již v mládí postavil v Brandýse nad Labem a sám si do ní postavil dalekohled a vybrousil zrcadla do fotografických komor. Tímto přístrojem také pořídil velké množství astronomických snímků. Jako správný astronomický nadšenec se i přes své pozdější pracovní vytížení dělil o své zkušenosti se stavbou dalekohledů i s ostatními astronomickými nadšenci.
Jako vystudovaný meteorolog nastoupil v roce 1937 jako státní klimatolog na Štrbské Pleso. Zde si na střeše hotelu Kriváň vybudoval svou první hvězdárnu v Tatrách a přivezl si sem i svůj dalekohled.
Po rozdělení republiky přesvědčil slovenskou vládu o nutnosti vybudovat v Tatrách hvězdárnu, což se mu v težkých válečných letech 1941-43 skutečně podařilo. Prosadil též, že se velký dalekohled ze Staré Ďaly o průměru 600 mm, přestěhoval právě do nově vybudované observatoře na Skalnatém Plese.
V roce 1945 se mu naopak podařilo přesvědčit důstojníky ustupujícího Wehrmachtu, aby hvězdárnu nevyhodili do vzduchu, jak zněl původní rozkaz. První pozorování sluneční fotosféry zde proběhlo 19.9.1943, 16.10.1944 byla velkým dalekohledem pořízena první fotografie hvězdné oblohy z Tater, galaxie v Andromedě.
Na hvězdárně působil v letech 1943-1950 jako ředitel a založil zde tradici pozorování a výzkumu Slunce a meziplanetární hmoty.
V roce 1952 pak z hvězdárny nedobrovolně odešel a vrátil se do Brandýsa nad Labem i se svými dalekohledy. Zde se věnoval tvorbě světoznámých hvězdných atlasů - Coeli, Eclipticalis, Borealis i Australis.
Na jeho počest byl pojmenován měsíční kráter nacházející se blízko rovníku na odvrácené straně Měsíce. Kráter má průměr 67 km. Dále je po něm pojmenována planetka a kometa.
Planetku s pozdějším jménem Bečvář (4567) objevila jako objekt 1982 SO1 na hvězdárně na Kleti 17.9.1982 M. Mahrová.
Kometa 1947c Becvar byla objevena samotným Bečvářem 27. března 1947 při jeho 219. přehlídce oblohy. V čase objevu byla v Drakovi, měla 9. mag a difúzny vzhled s průměrem 4´. I přes Měsíc v okolí první čtvrti se ji podařilo zachytit i fotograficky 28. a 30. 3. Až následující den kometu pozorovali v USA.
Téměř na dosah měl Antonín Bečvář však i prvenství v pozorování komety 1942a. Jeho pozorování z 18. února 1942 sice dorazilo do centra v Kodani sice jako první, později se však ukázalo, že byla provedena i nezávislá pozorování časbější od jiných pozorovatelů a tak "Bečvářova první kometa" nakonec o jeho jméno přišla. Nyní se jmenuje "C/1942 C1 Whipple-Bernasconi-Kulin".
Hvězdárna v Úpici se může pyšnit kromě několika vydání zmiňovaných atlasů též jednou raritou. V malé, tzv. Bečvářově kopuli se nalézá jeho vlastnoručně vyrobený teleskop se dvěmi fotografickými komorami a úžasným objektivem Secretain, nepřekonatelným pro pozorování planet.
Dalekohled je plně funkční a oproti původnímu stavu z roku 1965, kdy byl z pozůstalosti pro úpickou hvězdárnu zakoupen, byla na něm provedena pouze úprava pohonu a rekonstrukce nátěrů. Parametry dalekohledu jsou 130/2000 mm a sloužil jako pointační k fotokomorám 240/1200 a 200/1600 mm.
Antonín Bečvář zemřel 10. ledna 1965 v Brandýse nad Labem.
V článku byly použity fotografie z archivu Hvězdárny v Úpici, archivu Zbynka Melicha i digitálního historického archivu Hvězdárny Františka Pešty a fotografie Martina Maška.
Dr. Antonín Bečvář
