Jaké je u vás klima? Díl 1.

V těchto neobvyklých dnech je kolem nás najednou spousta podnětů, jak vyplnit čas, když "...to je otrava, pořádně ani není kam jít". Kdo trochu hledá, ví, že to tak docela pravda není. Na co se ale různí nabízeči virtuálních projektů či prohlídek nezeptají, je "Jaké je u vás klima?". Otázka nevinná, leč velmi mnohoznačná. Může se za ní skrývat jen otázka na domácí atmosféru, jestli je už ponorka či stálý optimismus. Ale také prostý dotaz, jaké je u vás počasí. I když vlastně ne tak docela. Pojďme si tedy v několika článečcích popovídat, jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím, jak se to vlastně pozoruje, jaké jsou případné změny a zda to může dělat každý.

Začněme poněkud "od lesa" či ze široka. Počasím obecně se lidé zabývají od nepaměti, neboť na něm závisí jejich životní komfort. Zvláště při přechodu od lovecké společnosti k zemědělskému stylu se počasí a podnebí (či odborně klima) stává klíčovým hráčem v množství a kvalitě potravin. Proto si všech jevů, které sem patří, všímali velice pečlivě a snažili se odhalit zákonitosti, které pomohou s dosažením dobré úrody. Později samozřejmě přibývají další důvody, ale tento přetrvává i dnes.

Jak lidé postupovali v poznání problematiky kolem počasí, vyvstala potřeba koordinovat zkušenosti z velkých územních celků a také dlouhodobější trendy v porovnání s okamžitou situací. A tak se zrodila řada termínů, postupů a také přístrojů. které nám pomáhaly či i dnes pomáhají s tímto úkolem - zajistit co možná nejlepší úrodu a pohodu pro spokojený život člověka

Takže počasí, jak jej chápe meteorologie (tedy věda o počasí), je něco, co se vztahuje k dané lokalitě a v malém časovém úseku (minuty, hodimy či dny) a odehrává se to v nejnižžší vrstvě atmosféry. Učení říkají, že do 5 km nad zemským povrchem, ale jen někteří, protože mnozí jiní vědí, že třeba bouřkový mrak prorůstá i do 12 km vysoko, takže to nebude tak jednoduché. Ale většina se opravdu odehrává do 5 km. Podnebí pak je zjednodušeně řečeno chování počasí nad větším územním celkem a v delším časovém horizontu, jedná se tedy o zpracované údaje o počasí z většího počtu stanic a za delší čas. Takže věta o dalším významu otázky z nadpisu byla vlastně od počátku chybná, protože ten dotaz v tomto kontextu dává jiné výsledky, pokud bychom se ptali na počasí a jiný při dotazu na opravdové podnebí u vás doma.Nehledě k tomu, že podnebí doma se asi bude hodnotit z meteorologického hlediska velice obtížně. Ale o tom zase někdy příště.

Abychom tedy mohli posuzovat a hlavně v ideálním případě také předpovídat počasí a podnebí, museli lidé vytvořit síť pozorovatelen, kde se všechny ty veličiny a jevy pozorují a vyhodnocují. Byla to dlouhá cesta, ale výsledkem je třeba staniční síť Českého hydrometeorologického ústavu, ja ji můžeme vidět na této mapce. Ano, je to síť docela hustá. A je velice podobná sítím nejen okolních států, ale vlastně síti kdekoli na světě. Navíc jsou národní okruhy propojeny a tak je dnes možno přistupovat k datům opravdu z velkých celků. A za dlouhá období. No a jsme u dalšího významného bodu - pokud někdo chce mluvit o podnebí a jeho vlastnostecjh či změnách, musí kromě přístupu k datům dalších stanic splnit na svém stanovišti jednu důležitou podmínku - pozorovat alespoň 30 let, lépe 50 a více let. Teprve pak jej lze z pohledu odborníků brát trochu vážně. Nebojte, až se budeme bavit o situaci v Úpici a okolí, tato podmínka je dávno spněna, takže budeme se mít o co opřít.

Ale samozřejmě samotná síť či místo, kde budeme pozorovat, nestačí. Každé stanoviště musí být také vybaveno určitými přístroji, některé jsou jednoduché ( i když i u nich si lze moderními technologiemi zárověň zjednodušit a zkomplikovat život nejen po finanční stránce), jiné dosti složité a tudíž přístupné pouze profesionálům. Abychom nemluvili jen obecně, tak mezi ty jednoduché patří rtuťové teploměry a mezi ty složité výparometr či přístroj na měření rozptýleného slunečního záření. Přístrojům se ale budeme věnovat v některém z příštích dílů.

Také se musíme seznámit se spoustou termínů. Naštěstí spoustu z nich už znáte z televize či ze své každodenní praxe. S těmi ostatními vám pomůže náš miniseriál a také - až to situace dovolí - návštěva některého z pracovišť, které se počasím nějak zabývají. Naše hvězdárna mezi ně patří.

A na závěr, aby to nebylo jen nazáživné čtivo, si ukažme - zatím bez nějakého velkého komentáře či rozboru - několik obrázků: zde můžeme vidět graf průměrné roční teploty za období 1963 - 2019 v Úpici, z těch komplikovanějších a v tomto případě hlavně drahých přístrojů pak slunoměr, nebo zde pohled na část opravdové staničky ČHMÚ. Z vlastních projevů počasí pak jako návnada na příště třeba duha nad Úpicí či oblaka (lidově mraky) od Hvězdárny.

A na co se podíváme v dalších dílech? Tak určitě probereme přístoje , které si může obyčejný zájemce o pozorování snadno či relativně snadno pořídit (pro movitější čtenáře se také pár tipů najde), dále si rozebereme klima v okolí Úpice a také možnosti začlenění našich pozorování do širší databáze.

A to vše s nadějí, že se časem potkáme na přednášce o počasí či jen na konzultaci u nás na Hvězdárně, kde se budeme nejen tešit na Vás, ale také upřímně snažit dobře poradit a poučit. Mějte se hezky a radostnou mysl s hezkým počasím!