Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Seismo

* Seriál Rozechvělá příroda, díl 3.: Kdo tady dělá ty "hustý" vlny?

Vydáno dne 23. 04. 2020 (1939 přečtení)

Minule jsme si slíbili, že dnes zakončíme tu trochu nudnější část problematiky kolem studia chvění zemského tělesa a pro laika nejzajímavější části – zemské kůry. A pokusd si vzpomínáte, hned v prvním dílu jsem sliboval, že se ještě zmíníme o stupnicích intenzity podrobněji. K tomu přidáme dluh z minulého dílu – alespoň základní zmíňku o fázích seismického signálu. Tak poj´dme na to.

V našich článcích o zemětřeseních, stejně tak i ve většině zpráv z veřejných sdělovacích prostředků, se při hodnocení mohutnosti otřesů používá číslo, které označujeme pojmem magnitudo. To se různými způsoby vypočítává z maximální amplitudy (tj. rozkmitu) signálu příslušného seismogramu. Tak máme původní Richterovo magnitudo lokální (ML), z objemových vln vypočítané objemové Mb, naopak z vln povrchových stanovené Ms a pro velmi silné otřesy pak tzv. momentové magnitudo Mw. K jeho stanovení ale potřebujeme mít záznam ze seismografu.

Co ale, když jdete krajinou a najednou pocítíte zemětřesení? Právě zde se uplatní druhá, ovšem z historického hlediska první – starší – možnost určit velikost otřesu. Tím je právě (jak už také z prvního dílu víme) intenzita. Ta je vždy stanovena na základě posouzení účinků otřesu na krajinu a předměty v ní. Odborníci říkají „dle makroseismických účinků“. V průběhu let a v závislosti na státu se používala celá řada intenzitních stupnic. Připomeňme Rossi-Forelovu desetistupňovou stupnici z 2. poloviny 19. století, dále veřejnosti asi více známou, rovněž desetistupňovou, stupnici Mercalliho (tu na 12 stupňů rozšířil Cancani), dále Siebergovu stupnici, která do historie vstoupila jako první s jasně stanovenými všemi 12 stupni (do té doby byly 11. a 12. st. pouze vágní), ta přišla v roce 1912. Z těchto stupnic, nepatrně upravených, pak vznikla MCS stupnice, což značí Mercalli-Cancani-Siebergovu škálu. Ta se dodnes pužívá v jižní Evropě. Tato škála, či její předchůdkyně, byly ve 20. století podrobovány různým úpravám a vznikaly tak různé „lokální“ škály. Pro nás je důležitá v roce 1988 iniciovaná revize stupnice MSK z roku 1964, do té doby používané v celé Evropě. Označení pochází ze jmen autorů Medvedev,Sponheuer a Kárník. Ti ji odvodili z původní MCS a Richterem upravené Mercalliho škály (MM56). Tak spatřila světlo světa European Macroseismic Scale EMS. Publikována byla v roce 1998 a používá se nejen v Evropě.

Tato EMS stupnice vypadá takto:

Intenzita Definice Pozorované projevy

I. Nepocititelné Zaznamenávají pouze přístroje.

II. Stěží pocititelné Pocítí vnímavé osoby, když jsou v klidu (obvykle ve vyšších patrech budov).

III. Slabé Pocítí vnímavé osoby uvnitř budov. Slabé kývání zavěšených předmětů.

IV. Pozorovatelné Pociťuje většina lidí uvnitř budov. Okna, dveře a nádobí drnčí, sklo cinká. Pocit silnějších vibrací.

V. Silné Pociťuje většina lidí, i mimo budovu. Budovy se třesou. Nestabilní předměty se kácí, malé předměty se přemisťují, tekutiny se rozlévají, okna a dveře se otevírají.

VI. Nepatrné škody Pociťují všichni lidé, mnoho je jich vyděšených a vybíhají ven. Posunují se i větší předměty, některé padají, poškození omítek, komínů, trhliny ve zdech. Malé zvony začnou zvonit.

VII. Působící škody Pociťují i osoby jedoucí v autech, je obtížné stát. Většina lidí je vyděšených a vybíhají ven. Poškození chatrných budov, padání komínů, malé trhliny ve zdech, na svazích trhliny v zemi, zvoní i velké zvony, vytváří se vlny na vodní hladině.

VIII. Působící velké škody Pro mnoho lidí je obtížné stát. Budovy se pohybují v základech, vznikají trhliny ve zdech, nelze řídit motorová vozidla. Poškození i dobrých budov, sesuvy půdy, trhliny v půdě.

IX. Ničivé Panika, zřícení chatrných budov, lepší budovy jsou vážně poškozeny. Velké trhliny v půdě.

X. Silně ničivé Poškození i speciálně konstruovaných budov, mostů a cest. Rozsáhlé sesuvy půdy.

XI. Pustošivé Většina lepších budov je zničena, některé ze speciálně konstruovaných proti zemětřesení jsou poškozeny. Nepoužitelné silnice a železnice, zničení potrubí, sesuvy půdy.

XII. Zcela devastující Všechny objekty jsou totálně zničeny. Změní se tvářnost krajiny.

Tak tolik ke stupnici, kterou budete potřebovat, když budete na stránkách Geofyzikálního ústavu vyplňovat dotazník k Vámi pozorovanému jevu. Ne, nebojte, tak to není.. Ale sami si budete moci na základě shromážděných faktů o pozorování stanovit, jakou intenzitu to „Vaše“ zemětřesení mělo.

Na závěr si ještě řekneme něco opravdu málo k fázím signálu, aby teorie pro naše potřeby byla kompletní. Jde ovšem o velmi zjednodušený pohled.

Seismické signály patří k nejsložitějším třírozměrným signálům, které člověk pozoruje a studuje. Vyplývá to z faktu, že každý seismický rozruch, vyzářený seismickým zdrojem, je při svém šíření nesourodou a vrstevnatou Zemí odrážen, láme se, ohýbá se, také jej Země tlumí a signál se v horninách štěpí na různé seismické vlny, šířící se různými rychlostmi. Tak vznikají na různých místech zemského povrchu velmi složité vlnové obrazy, jejichž hlavní (převažující) frekvence se pohybují od 0.01 Hz (povrchové vlny silných světových zemětřesení) až po desítky Hz (prostorové vlny lokálních mikrozemětřesení). Vlnové obrazy slabých seismických jevů jsou přitom s rostoucí vzdáleností od zdroje stále více překrývány všudypřítomným seismickým neklidem. Pokud si schematicky znázorníme šíření signálu od seismického zdroje, dostaneme něco takovéhoto. Ze všech těch vln nás budou dále zajímat jen ty označené P a S.

P-vlna je, jak už bylo minule řečeno, vlna, která přichází k pozorovateli jako první a jedná se o vlnění podélné, tedy rozkmit jde ve směru šíření vlnění. Prakticky jde o periodické zhušťování a zřeďování materiálu, kterým se vlan šíří. A pro názornost tu máme jednak jednorozměrnou animaci a za druhé pro ještě lepší představu animaci v rovině, tedy dvojrozměrnou. A úplně stejný typ vlnění známe všichni z každodenního života. Ano, jde o zvuk, který mám umožňuje spoustu příjemných (tedy snad většinou) věcí.

S-vlna je pak vlna příčná, přichází - to už také víme – jako druhá, tedy sekundární, na rozdíl od té "P"rimární. I zde máme jednoduchou animaci a pak tu lepší, 2D. A zase máme porovnání, příčné (tedy z čistě exaktního hlediska převážně příčné) vlnění je třeba světlo. To také známe všichni.

Jak P, tak také S vlny, mohou být hlubinné i povrchové. Další zajímavé vlny jsou už jen povrchové. Jako první tu máme

Rayleighovu vlnu, to je povrchová vlna, která vziká složením P a S vlny do jedné. Alespoň pro nás to tak stačí, někteří odborníci by tu vytáhli detailní vlnový rozbor, ale my nejsme na Matematico -fyzikální fakultě nějaké univerzity, takže si život příliš komplikovat nebudeme, stačí nám to takto k představě. A pro úplné pochopení je tu obrázek.

Posledním typem vlny, kterou si zde uvedeme pro zajímavost, co vše dokáže příroda vyrobit, je Loveho vlna, která je vlastně přesným ekvivalentem našeho světla. Jde totiž o dvě na sebe kolmé S-vlny, které se šíří jedním směrem, stejně jako u světla se vlní elektrická složka kolmo na magnetickou a obě pak postupují od zdroje k nášim očím. Na obrázku Loveho vlny je to vidět lépe.

A na závěr našeho dnešního povídání si jen uveďme, že z odečtu časového rozdílu příchodu P a S vln na naši stanici můžeme dle různých modelů určit více či méně přesně vzdálenost zdreje otřesu od nás. To je pak základem lokalizace epicentra a hypocentra. A ze všech modelů si uveďme ten, který se dost dobře hodí pro otřesy ze vzdálenosti od 2000 do 10000 km. A to proto že jeho autorem je náš první profesor geofyziky, dr. Václav Láska. Láskovo pravidlo je jednoduché: "Vzdálenost epicentra v tisících km je přibližně rovna rozdílu příchozích časů P a S vln v minutách, povíženého o 1". A přesnost vůči mnohem komlikovanějšímu, dnes využívanému, modelu IASP91 je vidět zde. Dobré, že?

Tak to je pro dnešek vše, v dalším pokračování už to bude zábava, začneme "stavět" stanici. Tak se mějte a doufejme, že již v dohledné době i na viděnou u nás na Hvězdárně.


Související články:
Aljašské Aleuty opět řádně protřeseny (03.12.2020)
I zemětřesení se mohou scházet (03.12.2020)
Dva zajímavé otřesy v neděli 22.11.2020 (23.11.2020)
Výrazný otřes v lubinské oblasti (19.11.2020)
Dva výrazné noční otřesy (11.11.2020)
I v Chorvatsku se můžeme třást (02.11.2020)
Silné zemětřesení v oblasti řeckých Dodekan (30.10.2020)
Švýcarsko se včera třáslo (26.10.2020)
Silné zemětřesení v oblasti jižní Aljašky (20.10.2020)
Kde nám dnes ráno drnčely skleničky (15.09.2020)
Silné zemětřesení v oblasti Aljašky (22.07.2020)
Rušné a tajemné ráno 17. 7. 2020 (17.07.2020)
I odborníci se mohou "mýlit" (08.07.2020)
Pozor - už se to blíží, už to jde k nám, berte nohy na ramena! (08.07.2020)
Opět rušný víkend 20. - 21. 6. 2020 (22.06.2020)
Silné zemětřesení u Kermadekových ostrovů (19.06.2020)
Čerstvá "série" světových zemětřesení (15.06.2020)
Otřes v Indonésii (04.06.2020)
Chile, Kréta a oblast Fidži - to je středa 3.6.2020 (04.06.2020)
Kdo vrtá díru ve Středozemním moři? (21.05.2020)
Další pondělní otřes na Krétě (20.05.2020)
Zajímavé otřesy z pondělního rána (18.05.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 6.: O velkých tajemstvích (14.05.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 5.: Pár poznámek k domácímu seismometru (07.05.2020)
Zemětřesení na Krétě (02.05.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 4.: Prosím jeden seismometr za korunu nebo dvě. (30.04.2020)
V noci se otřáslo Slovensko (24.04.2020)
Jaké je u vás klima? Díl 3.: "Já chci doma taky měřit!" aneb "Bude stačit lékařský teploměr a hrnec?" (22.04.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 2.: Hej, kde máte to zemětřesení? (17.04.2020)
"Lubin" se zase otřásl (09.04.2020)
Seriál Rozechvělá příroda, díl 1.: Z Tebe třesení (09.04.2020)
Další silné zemětřesení v Kurilské oblasti (25.03.2020)
I ve stavu nouze planeta Země žije (19.03.2020)
Kurilské ostrovy zasáhlo silné zemětřesení (14.02.2020)
Rušné úterý 28.1.2020 (29.01.2020)
Silné zemětřesení ve východním Turecku (28.01.2020)
"Dvojzemětřesení" dvakrát po sobě (23.01.2020)
Silné zemětřesení v Afghánistánu (20.12.2019)
Oblast Kréty se otřásla (12.12.2019)
Nově od Jadranu (26.11.2019)
Ničivá seismika v oblasti Albánie (26.11.2019)
Vzrušující závěr prvního listopadového týdne (08.11.2019)
Dnešní silné zemětřesení na Filipínách zabíjelo (29.10.2019)
Neděle 29.9.2019- dvě silná zemětřesení (30.09.2019)
Zase jeden rušný den (25.09.2019)
Pár výrazných zemětřesení v Jaderském moři (21.09.2019)
Seismika o prodlouženém víkendu (09.07.2019)
Pěkné kousky do sbírky (26.06.2019)
Ani Evropa nezůstává zcela pozadu (28.05.2019)
Nedělní silné zemětřesení v Peru (27.05.2019)
Mohutný otřes na Papui - Nové Guinei (07.05.2019)
Pozdravil nás Středoindický hřbet (30.04.2019)
"Sváteční" otřesy na Filipínách (23.04.2019)
Otřes na Taiwanu (18.04.2019)
Poslední březnová sobota opět aktivní (31.03.2019)
Západní Turecko se dnes otřáslo (20.03.2019)
Nedělní pozdrav z Oceánie (18.02.2019)
Nový měsíc a seismika v Úpici (05.02.2019)
Noční otřes v severní Itálii (15.01.2019)
Ranní rozcvička na Jižních Sadwichových ostrovech (11.12.2018)
Oblast Ostrovů věrnosti se ozývá (05.12.2018)
Evropa se zase třese (09.11.2018)
Středozemí se od včerejška opět otřásá (26.10.2018)
Aktivita v oblasti Kurilských ostrovů (14.10.2018)
Ničivé zemětřesení v Indonésii (29.09.2018)
"Letní expedice mládeže otřásá světem" (19.08.2018)
Sváteční ráno poznamenalo zemětřesení u Kamčatky (06.07.2018)
Evropa se opět trochu třese (04.07.2018)
Rušná sobota 14. dubna 2018 (16.04.2018)
I v Rakousku se třásla zem (01.02.2018)
Zemětřesení v pohoří Hindúkuš v přímém přenosu (31.01.2018)
Další várka zemětřesení ve světě (25.01.2018)
V Číně právě proběhlo zemětřesení (12.02.2014)
Tragédie v Itálii nekončí (28.05.2012)
Běžný den seismické stanice (14.02.2012)
Silná seismická aktivita v Japonsku (14.03.2011)
Série silných otřesů poblíž Indonézie a Papuy-Nové Guinee (30.09.2010)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jan Klimeš ml | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Hvězdárna v Úpici, GfÚ AV ČR,v.v.i.; MFF UK
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs