Jaké je u vás klima? Díl 6.: Jak je to z tou klimatickou změnou?

Tak v dnešním díle se podíváme, jak si stojí Úpice co se klimatu týče. Také se pokusíme odpovědět na otázku, zda je pozorovatelná nějaká změna či nikoli. Ale pojďme pěkně od začátku.

My už jsme si řekli, že data nejenom sbíráme, ale také je musíme nějakým způsobem zpracovávat. Pokud budeme chtít s daty někam mimo náš pokoj, pak by zpracování mělo zahrnovat několik standardních údajů. První je již nám dobře známá denní průměrná teplota, na ni pak navazuje měsíční průměr a logicky i průměr roční. To doplníme maximální a minimální teplotou za stejná období.

Tímto způsobem také zpracujeme relativní vlhkost vzduchu a jeho tlak, dále rychlost a směr větru a pokud provozujeme plnohodnotnou staničku, pak dalšími údaji jsou množství spadlých srážek, množství slunečního svitu a množství oblačnosti v termínech (samozřejmě lze i mino ně).

No a takto pozorujeme dosti dlouho na to, abychom mohli začít posléze nějaké soudy. Také jsme si již v prvním díle řekli, že na ty opravdu směrodatné musíme pozorovat alespoň 30 let. Vy doma asi tak dlouho čekat nebudete, ale u nás na Hvězdárně se pozoruje systematicky již od roku 1963. Takže máme za sebou oněch 30 i 50 let a můžeme tedy trochu hodnotit.

Jako první se podíváme na průměrnou roční teplotu vzduchu. Na tomto grafu můžeme vidět její průběh za celou dobu pozorování pro naši úpickou stanici. Dále je v grafu proložená regresní přímka (zeleně) a naznačeny meze intervalu s největší četností hodnot. Z tohoto obrázku je zcela jasné, že teplota má vzestupný trend, tedy „klima se otepluje“. Pro porovnání máme zde mapku s rozložením průměrných teplot v ČR. Stupnice je od 2 (nejsvětlejší) do 10°C (nejčervenější).

Tento trend je potvrzen i na dalším grafu, který nám ukazuje nejvyšší a nejnižší teplotu vzduchu v daném roce. I zde vidíme, že maxima se drží víceméně „vzorně“, ale minimální teplota se posouvá k vyšším hodnotám. Tedy zimy se oteplují, zatímco léta zůstávají více stabilní. A jako definitivní potvrzení si uveďme graf počtu tropických (červeně) a arktických (černě) dnů v roce. Zde lze vypozorovat stále častější a také delší období, kdy v roce nebyl ani jeden arktický den. Dohromady sečteno a podtrženo : trend oteplování, s rychlostí v rámci Evropy cca 0.6°C za 150 let. To je zcela jinak, než jaké máme doložené přirozené změny, kdy v období oteplování je to sice také 0.6°C, ale za 1000 let, u ochlazování je to 0.3°C. Takže tu kromě přirozeného vývoje bude ve hře i něco jiného. Asi lidského :-).

Jako druhý parametr klimatu se podívejme na srážky, které můžeme vidět zde. Je vidět, jak se po roce 2000 prudce snížilo množství spadlýchh srážek. Zde se „konečně" začal projevovat kombinovaný účinek oteplování oblasti s vlivem údolní nádrže Rozkoš, která vytváří dílčí (tedy zde směrově vázaný) srážkový stín pro Úpici. Srážky, původně z jakéhokoli směru, nyní mají povětšinou naději jen v případě, že přicházejí od severu či severozápadu.

A teď další zajímavost – relativní vlhkost vzduchu. Vše je normální až do roku 1992. A tady najednou výrazný skok hodnot. Ten má dva důvody:

Prvním je dokončení přístavby hlavní budovy hvězdárny, které bylo zrealizováno právě v roce 1992. Budovy obecně vyvolávají, pokud jsou v těsné blízkosti staničky – a to zde je splněno – změny v měřených hodnotách, ať už vůči jiným stanovištím, či vůči dlouhodobým průměrům.

Druhý je zatím sice neznámého původu, leč doložený i z dalších stanic v okolí. A zdá se, že to bude minimálně celorepublikový fenomén. Zajímavé je na tom to, že od roku 1992 je také pozorovaná anomálie ročního nárůstu dřevní hmoty stromů a parožní hmoty u vysoké zvěře.

A co by to bylo za náhled do počasí a podnebí, kdyby se tu neobjevily staniční rekordy. Tak tady jsou:

- nejvyšší zaregistrovaná teplota 37.0°C (29. -31.7. 1994)

- nejnižší zaregistrovaná teplota -26.7°C (14.1.1987)

- nejvyšší zaznamenaný tlak vzduchu 752 mmHg (12.1.1972)

- nejnižší zaznamenaný tlak vzduchu 695.1 mmHg (30.1.2015)

- nejvyšší úhrn srážek 60 mm/m2 (12.5.1986)

- největší náraz větru 41 m/s (13.7.2009)

Tak takhle to velmi stručně vypadá se změnami podnebí u nás. Příčiny zde rozebírat nebudeme, o tom si popovídáme případně při návštěvě Hvězdárny, ale s určitostí můžeme říci, že změny tu doloženy jsou, jsou v souladu s dalšími stanicemi i s tím, jak se mění data v pozorovací řadě z pražského Klementina (1775 – dosud). Tak se mějte a příště si zodpovíme pár otázek z meteorologie a případně vyřešíme nějaké problémy, které se u Vás vyskytly.