Najděte si v noci ze čtvrtka na pátek na noční obloze Mars s pomocí Měsíce

V tomto týdnu v noci ze čtvrtka na pátek budou mít všichni ti, kteří si nejsou úplně jisti, který z objektů noční oblohy je planeta Mars, možnost si Mars mezi hvězdami spolehlivě najít (tedy, bude-li jasno). Z noci ze čtvrtka na pátek totiž planetu Mars uvidíme v těsné blízkosti našeho Měsíce.

Měsíc určitě na nebi najde a pozná každý. S výjimkou asi hodiny před rozbřeskem budeme moci tyto dvě nebeská tělesa pozorovat pospolu po celou noc, přičemž úhlová vzdálenost mezi nimi bude kolem 4,5 úhlového stupně. Přiložené obrázky noční oblohy vytvořené v počítačovém programu Stellarium zachycují jednak situaci nad jihovýchodním obzorem večer 29.10. kolem 20:00 (přitom, nebrání-li Vám ve výhledu k východnímu obzoru stromy či vysoké stavby, Merkur s Měsícem můžete vyhlížet již od 17. hodiny) a jednak situaci nad západním obzorem 30.10. ráno kolem 4:00. Rovné červené linie na obrázcích jsou hranice souhvězdí, jednotlivá souhvězdí pro astronomy totiž nejsou obrazce vytvořené pospojováním hvězd, ale astronomové za souhvězdí považují určité astronomickými dohodami přesně vymezené a ohraničené části nebeské klenby.

Jak Země a Mars obíhají kolem Slunce, jejich vzájemná vzdálenost se v čase proměňuje, nedávno, přesně to bylo 6.10.2020, byla vzájemná vzdálenost těchto dvou planet z celého letošního kalendářního roku nejmenší, vyjádřená desetinným číslem byla 0,415 vzdálenosti Země - Slunce. Se vzájemnou vzdáleností se proměňuje i úhlový průměr Marsu na nebeské sféře. Kotouček planety bude mít 29.10. průměr kolem 20 úhlových vteřin. Jak se postupně úhlový průměr planety Mars mění mezi 1.10.2020 a 15.1.2021, najdete namodelováno v příspěvku o Marsu na našem Facebooku uveřejněném 26.10. večer.

Stojí za to zmínit, že pravidelného přiblížení Marsu a Země se vždy pokouší využít konstruktéři a stavitelé kosmické techniky a snaží se směrem k Marsu vypustit nějaké průzkumné sondy. Letos tak na cestu k Marsu odstartovali tři robotičtí průzkumníci: jedna sonda NASA (https://mars.nasa.gov/mars2020/, https://kosmonautix.cz/tag/perseverance-mars-rover-2020/, jedna sonda Spojených arabských emirátů (https://kosmonautix.cz/tag/hope/) a jedna sonda čínská (https://kosmonautix.cz/tag/tianwen-1/).

A za pozornost stojí i jedna zajímavost z nebeské mechaniky. Vnější planety, kam Mars patří, dělají během své poutě mezi hvězdami takzvanou smyčku - po většinu času se mezi hvězdami pohybují (samozřejmě jde o zdánlivý pohyb, planety se nám jen promítají do určitého směru mezi hvězdami) od západu k východu, a kratší dobu od východu k západu. Mezi 9.9.2020 a 15.11.2020 se Mars pohybuje mezi hvězdami právě od východu k západu, tedy retrográdně. Během jedné noci si toho není možné všimnout, ale při pravidelném zakreslování nebo fotografování noční oblohy se to ukáže zřejmé. Animaci pohybu Marsu na pozadí hvězd sestavenou pro období 1.8.2020 až 31.12.2020 (sestavena opět s pomocí programu Stellarium, vždy pro 22. hodinu středoevropského času) si můžete prohlédnou zde. Pro lepší orientaci je v animaci společně s hvězdnou oblohou zobrazena mřížka ekliptiky.