Lednová a únorová noční obloha přináší vhodné podmínky pro pozorování planety Mars. Lze ji nalézt na rozhraní souhvězdí Raka a Lva, kde se bude jevit jako naoranžovělá jasná hvězda.
Pokud se na noční obloze nebude nacházet Měsíc, pak nejjasnějším objektem na nebi bude právě planeta Mars. Nejpříhodnější podmínky k jeho pozorování nastanou okolo 29. ledna, kdy se Mars ocitne v opozici se Sluncem, díky čemuž jej můžeme pozorovat prakticky po celou noc. Zároveň se jedná o období, kdy je k Zemi nejblíže. Příznivé podmínky k pozorování budou trvat do konce února. V dalekohledu tak budou patrné náznaky některých povrchových útvarů. Říkáme jim albedové útvary a u Marsu jsou jimy zejména světlounké polární čepičky, oranžové pouště, a tmavé skalnaté planiny.
Je-li Mars v opozici se Sluncem, znamená to, že se nachází na opačné straně oblohy než Slunce. Vychází přibližně v době, kdy Slunce zapadá a z oblohy mizí za obzor v době, kdy Slunce vychází. Proto, jak již bylo napsáno, bývá pozorovatelný po celou noc. K opozici dochází pravidelně po 779 dnech, protože planety obíhají kolem Slunce každá s rozdílnou dobou. Planeta Země obíhá kolem Slunce rychleji a proto pomyslně Mars dožene, podobně jako velká ručička na hodinách dohání malou. Zároveň v tomto období bývá Mars v nejmenší vzdálenosti od Země a tak se naskytují nejlepší podmínky k jeho pozorování. K tomuto přiblížení ale nedochází vždy na stejném místě dráhy a jelikož se planety kolem Slunce pohybují po mírně eliptické dráze, jsou tato přiblížení různě těsná. Dráhy jsou si nejblíže v místě, kudy Země prochází vždy 8. září a nejdále v místě, kudy Země prochází vždy 6. března. Pokud k opozici dojde poblíž těchto míst, pak mluvíme o periheliové nebo afeliové opozici. Rozdíly mezi nimi jsou propastné. Ačkoliv se v obou případech jedná o nejtěsnější přiblížení obou planet jejich vzdálenost může být téměř dvojnásobná. Z toho vyplývá, že kotouček planety v dalekohledu bude mít v případě menšího přiblížení planet i poloviční průměr než v případě těsného přiblížení. I v tom nejtěsnějším přiblížení však obě planety bude dělit propastných téměř 60 milionů kilometrů. Pro vaši představu by se Země do této vzdálenosti vměstnala více než 4600 krát.
V případě periheliové opozice, kterou bylo možné pozorovat například v letech 2003 a 2005 se úhlový průměr planety může blížit 25", hvězdná velikost v tomto případě dosahuje až -2,8mag (čím menší hodnota tím je objekt jasnější) a Mars je tak jedním z nejnápadnějších objektů na obloze. Na povrchu pak bývá vidět nejvíce detailů. Nevýhodou však je, že v tomto období planeta nevystupuje příliš vysoko nad obzor. K další periheliové opozici dojde 27. července 2018 a čtyři dny na to se Země k Marsu přiblíží na vzdálenost 58 milionů kilometrů.
V případě afeliové opozice, která nastává například letos, úhlový průměr planety dosáhne pouze 14" a hvězdná velikost bude pouze -1,3mag. Planeta však díky příznivému sklonu dráhy s obzorem v noci vystupuje vysoko na oblohu a její obraz v dalekohledu je tak kvalitnější. K největšímu přiblížení planet došlo letos 27 ledna, kdy jejich vzdálenost klesla na 99 milionů kilometrů.
Pokud budete mít čas a zájem, je možné si planetu prohlédnout dalekohledy na naší hvězdárně v rámci pravidelných pozorování pro veřejnost . Tato pozorování probíhají za pěkného počasí v únoru vždy ve středu a pátek od 19 do 21 hodin.
ZDROJE:
Amatérská prohlídka oblohy: Viditelnost planety Mars v letošní opozici
WIKIPEDIE - Planeta Mars
Foto:NASA and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)
Mars na noční obloze
