Blíží se opozice „rudé“ planety Mars

Zatímco jasná planeta Jupiter se stává pomalu ale jistě objektem večerní oblohy, není už zdaleka jedinou k pozorování v průběhu první poloviny noci. Dalším výrazným planetárním objektem se stává naoranžovělý Mars, který najdeme pozdě v noci nízko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Panny u jasné hvězdy Spica. Právě Mars (a později i Saturn) bude mimořádným lákadlem k pozorování v pozdních jarních i letních měsících. V úterý 8 dubna se totiž octne po více jak dvou letech v opozici se Sluncem a bude pozorovatelný po celou noc. Navíc půjde o dosti výraznou opozici – marsovský kotouček přesáhne úhlový průměr 15” a planeta se tak stane dobře pozorovatelná i středními dalekohledy. Do nejvýraznější opozice, ke které dochází průměrně jednou za 15 let, si ovšem musíme ještě 4 roky počkat.

Autorem článku je Karel Halíř z rokycanské hvězdárny. Na úpické hvězdárně započne pravidelné pozorování Marsu od poloviny dubna a potrvá až do konce srpna 2014. Mimo Mars se můžete v druhé polovině jara a v létě těšit i na nejkrásnější planetu Sluneční soustavy - Saturn.

Planeta Mars je co do vzdálenosti od Slunce čtvrtou planetou Sluneční soustavy. Je to oběžnice terestrická (Zemi podobná) s rovníkovým průměrem 6794 km a polárním průměrem 6 744 km. Planeta se otočí kolem osy jednou za 24 hodin 36 minut. I zploštění Marsu je – podobně jako u Země – způsobeno odstředivou silou jako důsledek její rotace. Další podobností se Zemí je sklon rotační osy Marsu vůči rovině oběhu. Ten činí 26,72°, tedy o něco více, než u Země (23,438°), takže v průběhu jednoho oběhu přivrací ke Slunci střídavě severní a jižní polokouli. Tato skutečnost má pak významný vliv i na vzhled Marsu při pozorování ze Země.

Ze Země se Mars při pohledu dalekohledem jeví jako žlutý, někdy načervenalý kotouček o úhlovém průměru 2″ až 25″ o jasnosti +2 až -2,8 mag podle aktuální vzdálenosti od Země. Mars se k Zemi nejvíce přibližuje v období kolem jeho opozice se Sluncem. Opozice se pravidelně opakují přibližně jednou za 2 roky. Vzhledem k tomu, že Mars obíhá kolem Slunce po poměrně excentrické dráze, ne každá opozice je ke sledování planety stejně příznivá. Mezi dvěma opravdu výraznými opozicemi uplyne přibližně 15 let.

Když je Mars v opozici se Sluncem v afeliu (odsluní), má podstatně menší úhlový průměr (cca 14″) i jasnost (cca -1 mag), než když je v opozici v perihéliu (přísluní). Při periheliové opozici může Mars jasností překonat i obří Jupiter a stát se tak na krátkou dobu po Slunci, Měsíci a Venuši nejjasnějším objektem oblohy. To se naposledy stalo v letech 1988 a 2003. Znovu se toho dočkáme v roce 2018. Mimochodem - toho dne se dočkáme i nejdelšího úplného zatmění Měsíce v tomto století. 27. července 2018 je tedy opravdu mimořádné datum.

Ale zpět k Marsu. Dále totiž platí, že vzhledem ke geometrii jeho oběžné dráhy má při periheliových opozicích planeta při sledování ze středních zeměpisných šířek severní polokoule nízkou deklinaci a při afeliové opozici naopak vysokou. Mars bývá na obloze v oblasti souhvězdí Kozoroha. Periheliová opozice je proto pro Evropany znevýhodněna malou výškou nad obzorem a krátkou denní dráhou. Výhoda většího úhlového průměru je tak negována horším seeingem. Při afeliových opozicích je tomu pak samozřejmě naopak. Pro naše pozorovatele tak paradoxně mohou být nejzajímavější některé „kompromisních“ opozice, kdy Mars má relativně vysokou deklinaci ale současně i relativně přijatelný (dostatečně velký) úhlový průměr. V průběhu času se střídá vždy 5 afeliových a 3 periheliové opozice.

Opozice Marsu v nejbližších letech

Rok	Datum opozice	Deklinace	Vzdálenost Marsu od Země (AU)	Zdánlivý průměr na obloze (″)
2010	29. ledna 2010	+22°09′	0,66398	14,10
2012	3. března 2012	+10°17′	0,67368	13,89
2014	8. dubna 2014	-05°08′	0,61756	15,16
2016	22. května 2016	-21°39′	0,50321	18,60
2018	27. července 2018	-25°30′	0,38496	24,31
2020	13. října 2020	+05°26′	0,41492	22,56

Letošní opozice, která nastane 8. dubna 2014, je poslední ze série afeliových. Mars se nejvíce přiblíží k Zemi 14. dubna 2014 odpoledne a to na 0,61756 AU. V tomto období však jeho deklinace bude tentokrát bohužel pouze kolem -4°, Jasnost bude mít -1,5 magnitudy a úhlový průměr lehce přesáhne 15“. Příručky týkající se sledování Marsu uvádí, že podrobnosti na povrchu Marsu se stávají dostatečně viditelnými, jestliže úhlový průměr planety překročí hranici kolem 10″. Tato podmínka je tedy splněna. Období, ve kterém má Mars větší úhlový průměr než 10″, letos potrvá od poloviny února do závěru června. Po celé letošní období dobré viditelnosti k nám planeta bude natáčet svoji severní polokouli, na níž bude pomalu začínat „letní“ období. Letní slunovrat na severní polokouli Marsu nastal letos 15. 2. 2014 a léto zde potrvá až do rovnodennosti 18. srpna 2014.

 Na povrchu Marsu můžeme ze Země vidět tzv. albedové útvary, které jen v některých případech odpovídají skutečným útvarům na jeho povrchu: jedná se především o nápadné polární čepičky, bílou skvrnku Nix Olympica odpovídající svou polohou vrcholu nejvyšší hory na Marsu, největší sopky ve sluneční soustavě Olympus Mons, a kanál Coprates, kryjící se se zlomovou strukturou známého Valles Marineris (Údolí Marineru). Ten je pojmenovaného podle sond Mariner, které jako první detailně zkoumaly povrch Marsu. Menší útvary jsou ze Země prakticky nepozorovatelné a byly objeveny až kosmickými sondami. Mars má velmi řídkou atmosféru, tlak na povrchu je kolem 1 kPa a značně se liší v závislosti na tom, v jaké výšce povrchu je měřen. I takto zanedbatelná atmosféra ovšem stačí k tomu, aby na Marsu vanuly silné větry. Albedové útvary vykazují sezónní změny způsobené přesunem prachu pravidelným prouděním závislým na střídání marsovských ročních období. Občas dochází také ke vzniku celoplanetární bouře, která zahalí prakticky celý povrch Marsu s výjimkou polárních čepiček, neprostupnou clonou jednolité okrové barvy. Bouře se zpravidla uklidní v průběhu 3 – 4 týdnů po svém propuknutí, po tuto dobu je ovšem nemožné pozorovat na Marsu jakékoli povrchové detaily.

Mars má 2 měsíce: Phobos a Deimos. Objevil je roku 1877, tehdy novým velkým refraktorem hvězdárny ve Washingtonu o průměru objektivu 65 cm, astronom Asaph Hall. Jedná se o nepravidelná tělesa o relativně malých rozměrech pokrytá prachem a impaktními krátery. Oba měsíce obíhají po téměř kruhových drahách v malé vzdálenosti od Marsu a blízko roviny Marsova rovníku. Bližší Phobos (rozměry 28x22x18 km) oběhne kolem Marsu jednou za 7 hodin 39 minut ve vzdálenosti 9400 km. Deimos (16x12x10 km) obíhá s periodou jednou za 30 hodin 18 minut ve vzdálenosti 23500 km od planety. Spatření těchto měsíců amatérskými dalekohledy ze Země je obtížné nejen díky jejich nízké jasnosti (Phobos +11,6 mag, Deimos 12,7 mag), ale především díky velmi blízkému jasnému Marsu

Pohledu na Marsovy satelity se tedy téměř s jistotou nedočkáte, ale příležitost prohlédnout si na vlastní oči samotnou planetu by neměl opomenout využít snad žádný milovník astronomie. A máte na to celé jaro i léto. Co víc si přát…

Karel Halíř
Hvězdárna v Rokycanech

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech.