
V těchto dnech disponuje většina lidí, jakkoli nedobrovolně, nadstandardním množstvím volného času. Můžete se mnou samozřejmě nesouhlasit, ale přesto kolem sebe zažívám situace, na které lidé nejsou zvyklí, situace, ve kterých vlivem vnějších okolností jsou nuceni žít životem, na který nebyli zvyklí a občas jednají způsobem, kterému se sami diví. Možná ale přišel čas zvednout oči od monitorů a displejů a obrátit je směrem k obloze. K, promiňte mi to přirovnání, nejlepšímu divadlu, které existuje, divadlu, které nám připravila příroda a v jehož hledišti můžeme nalézt poučení i odpočinek. Pro začátek můžeme třeba pozorovat – Měsíc. Ano, ten Měsíc, který bereme jako samozřejmost a kterého si mnozí z nás většinou ani nevšimnou. A přesto jde o jeden z nejvděčnějších a vlastně i nejzajímavějších snadno pozorovatelných objektů, k jehož sledování sice je nejvhodnější menší dalekohled, ale i pohled pouhým okem velice potěší.
Měsíc. Jediný stabilní souputník naší planety, těleso, bez kterého by život na zemi nebyl takový jaký je (pokud by vůbec existoval) a nebeský objekt, který je možné jako jeden z mála pozorovat navzdory světelnému znečištění prakticky odkudkoli. Před třemi dny prošel novem a nyní den za dnem den stoupá po západu Slunce oblohou k zenitu a jeho srpek se zvětšuje. A bude se zvětšovat až do 8. dubna 2020, kdy nastane úplněk, viditelný prakticky celou noc. Poté začne opět ubývat, až 23. dubna 2020 nastane opět Nov.
Nic zvláštního, řeknete si. Ale pozorovali jste někdy dvoudenní srpeček mladého Měsíce, zapadající za krásného počasí za západní obzor ? Snažili jste se spatřit co nejužší srpeček před či po novu ? Četli jste knihu jen za svitu Měsíce v úplňku ? Viděli jste popelavý svit ? Zkusili jste vzít Měsíc do dlaně (byť pomyslně na fotografii) ? Následujících řádky rozhodně nemají za cíl podat kompletní návod na pozorování Měsíce. Ten si každý vytvoří podle sebe. Pouze uvedeme několik situací, které stojí za to vidět (a kterým lze i propadnout)
Starý Měsíc 1.7.2019 |
Mladý Měsíc 4.7.2019 |
|
|
Mladý a starý Měsíc: Poté, co Měsíc projde novem, začne být viditelná jeho část osvětlená Sluncem. Těsně po západu Slunce se tedy můžete Měsíc pokusit, nejlépe malým dalekohledem (triedrem, který leckdo má), na obloze nalézt. Snažit se smysluplně od okamžiku, kdy Měsíc prošel novem před jedním dnem, dvoudenní srpek je již dobře pozorovatelný. Panuje názor, že Měsíc nelze spatřit, dokud se nevzdálí od Slunce alespoň 7°. Aby pozorování ale mohlo být úspěšné, je zapotřebí, aby dráha Měsíce svírala s obzorem co největší úhel (lidsky řešeno, aby Měsíc zapadal co nejkolměji). V opačném případě se Měsíc ztratí ve svitu Slunce u obzoru a nalézt ho nelze. Obecně se dá říci, že mladý Měsíc je v našich končinách dobře pozorovatelný zvečera od prosince do května, zatímco starý Měsíc (tedy v době krátce před novem) ráno od června do listopadu.
Dorůstající a couvající Měsíc: Období do první čtvrti a od poslední čtvrti jsou mimořádně vhodné pro pozorování útvarů na povrchu Měsíce, pokud máte tedy k dispozici alespoň menší dalekohled. Den za dnem se mění nasvícení nerovností terénu na Měsíci a tvář Měsíce se mění. I malým dalekohledem lze pozorovat krátery, pohoří a další útvary na povrchu Měsíce. Tato plasticita povrchu se v čase vyvíjí a v období úplňku kvůli kolmému nasvětlení mizí. Úplněk tedy není, navzdory rozšířené představě, příliš vhodné období pro pozorování detailů na povrchu Měsíce. Na druhou stranu je Měsíc v tomto období nejjasnější a jeho svit dokáže v dostatečné míře nahradit i veřejné osvětlení
|
|
Různá postavení Měsíce: Měsíc je díky své proměnlivosti vděčným objektem na pozorování či fotografování. Východy a západy Měsíce za různými dominantami, nad vodní plochou, lesem nebo v případě ideálních podmínek prostě za obzorem bývají nezapomenutelné.
Měsíc na své pouti oblohou potkává různé další objekty, vytváří pohledná seskupení s planetami či jasnými hvězdami a občas dokonce některou z nich zakryje. Před několika lety tak došlo například k sérii zákrytů Saturnu Měsícem, vloni zákryt Aldebaranu Měsícem, letos nastane denní zákryt Venuše Měsícem. Zákryty jsou zvláště elegantní, když měsíc není příliš nasvětlen aby jednak nepřesvítil okolí a aby těleso zacházející za neosvětlenou část Měsíce, případně zpoza něho vycházející, bylo dobře patrné. Měsíc je zkrátka každý den jiný, neopakovatelný a krásný. Přejeme příjemné zážitky při jeho pozorování