Seriál Rozechvělá příroda, díl 1.: Z Tebe třesení

Civilizovaný člověk si v poslední době uvykl myšlence, že je pánem nejen tvorstva, ale celé přírody. V celé řadě situací se tzv. pokroková část lidstva v čele se svými vůdci chová dle vzorce " právo silnějšího, právo starousedlíka". Pokud se na to podíváme z širšího hlediska, je to spíš "právo blbějšího", protože povětšinou naše zájmy stojí proti druhům, které tu byly dřív než my a naše moderní výdobytky, a taky nebudeme nikdy silnější, než příroda. A jako malý příklad, který nás definitivně uvede do problematiky našeho nového miniseriálu si uveďme srovnání dvou živočišných druhů.

Situace celkem běžná a tudíž snadno představitelná: zamilovaný pár. Na straně jedné člověk, tedy Ona a On, na straně druhé slon africký (ona a on). V obou případech se samec zahledí roztouženě na samici a praví " Já mám z Tebe třesení." V pozadí stojí nezávislý vědec - analytik s rozličnými přístroji, pravděpodobně z jiné galaxie, aby to bylo opravdu objektivní a nenadržoval jedné straně. A už měří. "On" se láskou chvěje, kouká mu to z očí, ale na přístrojích zpočátku nic, až někde na maximální citlivosti jakési vlnky na pozadí šumu. Aparatura, sledující slony, je na tom o mnoho lépe, zde je citlivost o dva rozsahy výše, signál je prostě silnější. A jak se tak samci dívají na své vyvolené partnerky, oba radostně poskočí. A je tu šok- tedy pro nás lidi. Poskok pána tvorstva je cítit na pár metrů, slon se ozve na 1,5 km. Sami si dovodíme, co se stane, když takto poskočí skupina ( nemohu napsat stádo, to by se mohl i někdo urazit, byť mnohdy se to dá použit přesněji nejen na ty slony) podobně naladěných členů. A že členové sloního stáda takto synchronizovaně skáčou a domlouvají se na vzdálenosti až 30 km, je notoricky známo. Tolik malý důkaz z mnoha o síle a člověku.

A tím se dostáváme k vlastnímu tématu. Sloni jsou totiž schopni vyvolat otřes zemkého povrchu v takové "síle", že to zachytí nejen oni, ale také seismometry moderního člověka. Ano, je to tak, slon africký je schopen vyvolat povrchovou seimickou vlnu, tedy něco podobného povrchovému zemětřesení. Člověk si musí k tomuto pomáhat komplikovanou technikou nebo dlouhodobou činností v krajině. Ale k tomu někdy příště.

My se teď seznámíme s několika základními pojmy, které nám pomohou nejen v dalších dílech, ale také v orientaci v článcích o seismických pozorováních, publikovaných na našem webu. Takže vzhůru do toho - neboj se, milý čtenáři, není toho tak moc, abys definitivně usnul před monitorem:

1. Obecný otřes, otřes, zemětřesení, seismická vlna

Chvění zemské kůry má charakter vlny, podobné té na hladině rybníka. Této vlně se tudíž říká seismická vlna, protože celá věda o této problematice se odborně nazývá seismologie. Nebo si název odvoďte jiným způsobem, dle libosti. To, co vyvolá šířící se seismickou vlnu, je obecný otřes, dále v textu seriálu označovaný jako "otřes". Ten může být původu přirozeného, třeba po výbuchu sopky či třením tektonických desek o sebe ( ne, nebudeme si tu vysvětlovat úplně vše, musí tu být také prostor pro samostudium, na konci si všechny vyzkouším :-) ), pak hovoříme o zemětřesení, nebo původu umělého, třeba odpalem velké nálože v dolech, odstřelem přehradní hráze či domu..., pak mluvíme o otřesu.

2. Intenzita, magnitudo

Pro posuzování mohutnosti "otřesů" se používají v zásadě dva odlišné pohledy. Pokud hodnotíme podle makroskopických účinků na krajinu, hodnoceno přímým pohledem po krajině, mluvíme o intenzitě. Ta se udávala v řadě stupnic, dnes je nejpoužívanější evropská EMS (European Macroseismic Scale). Naproti tomu magnitudo je číslo které je odvozeno od maximální amplitudy zachyceného signálu na seismografu. Stupnice je logaritmická, tedy mezi dvěma stupni nejde říct "o kolik", ale "kolikrát" a tento poměr je pak v dané stupnici konstantní. První stupnice tohoto typu byla notoricky známá Richterova škála, i když ta je odborníky dnes již nepoužívaná (je vztažena k lokálnímu záznamu a tudíž ji nejde regulérně použít pro vyhodnocení velkého množství stanic, různě vzdálených od vzniku jevu).

3. Epicentrum, hypocentrum

Tyto termíny jsou vázány na místo vzniku "otřesu". Vlastní místo vzniku je označováno jako hypocentrum a je to bod kdekoli v zemské kůře. Epicentrum je pak bod na zemském povrchu, který dostaneme jako průsečík přímky, vedené ze středu Země hypocentrem, a zemského povrchu. To je pak logicky dálo běžně známými souřadnicemi zeměpisná šířka "Fí" (severní nebo jižní) a zeměpisná délka "Lambda" (východní nebo západní). Hypocentrum pak leží na pozici Fí, Lambda,hloubka.

A je to. Teď už jen pár doplňků, ty ale budou zábavnější, konečně se dostáváme k obrázkům. Takže "otřesy" mohou být místní - tedy v těsné blízkosti stanice (zpravidla do desítek kilometrů), blízké (několik málo stovek km) a vzdálené (stovky až tisíce km). Většinou se dají odlišit již ze záznamu jedné stanice, takže si je ukažme:

Místní "otřes" může vypadat takto: Rtyně v Podkrkonošíze dne 7.4.2015, jednalo se o dva otřesy, zde je podrobná mapka. Nebo také o něco od Úpice vzdálenější Velká Úpa ze dne 26.4.2018.

Blízký "otřes" si ukážeme na záznamu Vysokých Tater dne 30.11.2004, pro zpestření zde máme magnitudo, stanovené na hodnotu 4.7.

A vzdálený "otřes" nám demonstruje smutně proslulá a rekordní Sumatra s magnitudem 9.0, která se nám předvedla o vánocích 2004, přesněji 26.12.2004. Dalším příkladem, který zároveň ukazuje záludnost hodnocení z jedné stanice, je dne 11.3.2011 Japonsko, zde magnitudo "pouhých" 8.9, leč navypadá to tak. Takže každý může vidět, že vyhodnocování je kumšt a s jednou stanicí si ani seismologové (stejně jako jiní vědci) prostě nevystačí.

No a jako návnada na další díly, ve kterých se budeme věnovat seismografům, stupnicím intenzity, malému náhledu do procesu vyhodnocování a také tajemnu, jsou zde "špeky" - třeba záznam dopadu bolidu v Čeljabinské oblasti dne 15.2.2013 či velice sofistikovaným pohybem cca 30 osob (přesněji řečeno členů loutkového souboru Srdíčko z Jičína) vytvořený jev při exkurzi na naší hvězdárně dne 5.11.2017.

Tak co, zaujalo Vás to? Tak se těšte na snad už kratší další díly seriálu a hlavně na návštěvu naší hvězdárny, kde si pro Vás uchystáme - v případě zájmu o tuto problematiku - zcela jistě pořádnou zábavu a poučení.