
V minulém díle jsme si vysvětlili pár základních pojmů z oblasti seismiky. Dnes se podíváme na data, která jsou dostupná na veřejných webech ke studijním a vzdělávacím účelům.
Sesmických dat je na internetu spousta. Asi nejdostupnější pro úplného laika je možnost podívat se na výstupy z české národní seismické sítě. Ty jsou dostupná na
webu Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i.. Po kliknutí na
vybranou stanici – tedy na příslušný zelený trojúhelníček – se nám objeví „živý“ seismogram za aktuální den. Dole se můžeme posouvat v historii až o deset dní zpět. Tento záznam, který známe dobře i ze zpráv o otřesech na webu Hvězdárny, nám ukazuje filtrovanou vertikální složku seismického signálu ze seismometru. Tedy případný pohyb zemské kůry ve směru nahoru – dolů. Odborníci nastavili filtraci tak, aby se dobře zobrazovalo to, co je třeba vidět pro rychlé posouzení seismické aktivity. V jiné části webu GfÚ pak najdeme
rychlou lokalizaci vybraných otřesů, jak ji poskytuje systém Antelope. Ale pro podrobnější analýzu jednotlivých jevů nám takovýto výstup nestačí.
Nastupuje pro laika další volba: Evropsko - středomořská seismická služba EMSC. Ta nám poskytuje podrobný přehled o zaznamenaných otřesech v celém světě (stačí si zapnout „Full list“ v pravé části, označené „World“ nad tabulkou. Rozkliknutím vybrané položky v tabulce se dostaneme k mapám kromě souhrnných informací o daném jevu i k mapám a hlavně k datům z vybraných stanic, které daný otřes zachytili. Ta najdeme pod záložkou „Scietific data“ v pravé části stránky. A z těchto dat, přesněji z časů jednotlivých stanic, si už můžeme do mapy či jiného materiálu zanést postup seismické vlny.
Další možnost je podívat se na data, která poskytuje americký USGS (U.S. Geological Survey Earthquake Science Center), kde se kromě spousty dalších podkladů můžeme podívat na interaktivní mapu zemětřesení či použít jiné zdroje, například notoricky známý Google Earth, který umožňuje zapnout zobrazování seismických dat nebo třeba vhodnou aplikaci v chytrém mobilním telefonu.
Co ale dělat, když z jakéhokoliv důvodu potřebujeme zjistit více o konkrétním jevu či potřebujeme zjistit, zda v daném dni a čase nezaznamenala nějaká stanice třeba odpal v lomu? Tady nám začíná ta pravá zábava. K tomuto potřebujeme získat podrobné údaje. A možná budete překvapeni, ale ona jsou - opět ovšem s jasně danými pravidly o použití (ta lze nalézt na každém zdroji dat a je dobré se s nimi seznámit) – dostupná i široké veřejnosti.
Z celé řady zdrojů si zde uvedeme jednak ten nám nejdostupnější, a to je opět web Geofyzikálního ústavu. Stačí zadat den, velikost časového okna, ve kterém chceme hledat a stanice, jejichž záznam nás zajímá. Výsledkem bude balíček, který rozbalíme na vhodné místo na našem disku a můžeme začít laborovat.
Druhým zdrojem dat je třeba celosvětový systém IRIS, dostaneme se na něj třeba zase přes výše zmíněný USGS.
Ale počkat – nějaká zrada! Náš běžný prohlížeč textových souborů zobrazuje něco nesrozumitelného. No ano, data nám nestačí, musíme mít také programovou výbavu. A protože jsme laici, asi nebudeme chtít utrácet za speciální software pro odborníky. Takže můžeme zapátrat na internetu, hledáme prohlížeč formátu miniSEED. Jedním z mnoha výsledků je volný balíček SeisGram2K.
Jinou cestou, již pro zkušenější uživatele počítače a vážné zájemce o seismickou problematiku, je balík modulů se souhrnným názvem Seisplotjs. Ten nám dává ve finále ale možnost prohlížet seismická data v jakémkoli ve světě používaném formátu.
A nakonec tedy malá ukázka, jak se dolují informace ze surových dat. Na začátku dnešního povídání jsme se zmínili, že seismogramy na webech jsou filtrovány. Tady bude vidět, proč. Za příklad si vezmeme dva v již v minulém díle zmíněné otřesy.
Tím prvním je uměle lidmi vytvořený otřes dne 5.11.2017. Prostá, výše uvedeným postupem z GfÚ získaná, data vypadají takto. S tím moc spokojeni nejsme, jsou tam nějaké podivné průběhy, takže zkusíme Gaussův frekvenční filtr. Je to lepší, ale pro jistotu místo filtru zkusíme signál derivovat. Jo a máme potvrzenou svislou složku i náznaky obou složek horizontálních.
Druhým příkladem je dopad meteoritu v čeljabinské oblasti v Rusku dne 15.2.2013. Na tomto obrázku můžeme vidět zobrazená surová data ze stanice Úpice. No a kromě bleděmodré křivky, jenž znázorňuje právě svislou složku signálu, nikde nic moc nápadného. Ale použitím derivace už dostáváme trochu jiný obraz. A když místo derivace použijeme vhodně nastavený Gaussův filtr, tak najednou kuk - je tam trojrozměrný záznam. A teď ještě jiná ukázka práce s daty, jako další náznak tématu některého z příštích dílů. A tou je stanovení fází signálů. Použijeme opět surová data a výsledek je vidět zde, a na tomto obrázku pak . Aniž bychom to dnes příliš rozebírali (to si necháme na příští díly), můžeme zkonstatovat, že výrazná byla v tomto otřesu tzv. sekundární (druhá) složka, která odpovídá příčným vlnám.
Tak pro dnešek končíme a já se těším na příště, kdy si rozebereme význam alespoň některých písmenek v posledním dnešním odkazu a také dobereme stupnice intenzit, jak jsme si slíbili minule. A v dalším pokračování už to bude zábava, začneme "stavět" stanici. Tak se mějte a doufejme, že již v dohledné době i na viděnou u nás na Hvězdárně.