Observatory Upice
Výzkum Slunce
Pozorování slunce a zpracováním výsledků těchto pozorování se věnujeme již od počátků
Od 60. let šlo o vizuální sledování Slunce - zpočátku v oboru viditelného světla (zakreslování fotosféry, zakreslování a fotografie slunečních skvrn),
Od let 1964 a 1965 také pozorování rádiová (na frekvencích 29,5 MHz a 32,7 MHz) a registrace sluneční aktivity nepřímou registrací RTG záření.
V roce 1966 byl pořízen úzkopásmový H-alfa filtr pro fotografování chromosferických erupcí.
V současné době probíhají systematicky pravidelná pozorování a záznam sluneční aktivity. K tomu účelu slouží tzv patrolní dalekohled,
který se skládá ze soustavy dvou rovinných zrcadel, jenž soustřeďují světlo do napevno vodorovně uloženého dalekohledu.
Tento dalekohled pak předává obraz na optickou lavici, umístěnou v temné komoře. Tato lavice umožňuje velice rychle měnit pozorovací uspořádání
a tak zpřístupňuje celou řadu experimentů. V základním režimu je lavice připravena na pozorování ve třech vybraných spektrálních oborech, a to
v bílém světle (neutrálními filtry zeslabené sluneční světlo), dále v červeně zabarvené čáře H-alfa (656,3 nm) a v téměř ultrafialové čáře
CaII-K (393,4 nm), které jsou dostupné díky dvěma nezávislým interferenčním řetězcovým filtrům Šolcova typu. Snímání je řešeno průmyslovou
CCD kamerou a následnou digitalizací do PC, kde probíhá požadované zpracování obrazu. Druhý předpřipravený režim je spektroskopický,
kdy lze pozorovat Slunce v jakékoli vlnové délce optického oboru. Vše ostatní (např. zakázková proměřování optických soustav, testování optických elementů a pod.)
je k dispozici velice rychlou přestavbou prvků na optické lavici. Druhá linie přístrojů je tvořena radiovými metodami , kam patří příjem radiového
kosmického šumu na frekvenci 32,8 MHz, druhá frekvence 29,5 MHz je v rekonstrukci, stejně jako radioteleskop 565 MHz. Poslední radiovou metodou je
nepřímá metoda registrace rentgenového toku ze Slunce, konkrétně metodou SEA, tedy "radiovou"odezvou ionosferické vrstvy D. Všechna pozorování jsou
publikována na internetu, dále v prestižním katalogu Solar- Geophysical Data (vyd. NOAA + NESDIS + NGDC Boulder, USA), jakož i ve zpravodaji Hvězdárny v Úpici.
Zvláštní kapitolou v pozorování Slunce jsou pozorování úplných zatmění Slunce. Pouze podmínky nastávající v okamžiku, kdy měsíční kotouč zakryje Slunce
totiž umožňují některá speciální měření. Sluneční korony. Pozorování prováděná na kosmických družicích umožňují sledovat Slunce prakticky nepřetržitě
ve velkém spektrálním rozsahu. Bohužel však většinou rozlišení dalekohledů nedosahuje potřebných parametrů, případně je velké rozlišení omezeno pouze
na úzký spektrální obor. Pozorování úplného zatmění Slunce umožňuje pozorovat sluneční korónu sice jen pouze po velmi krátkou dobu - maximálně okolo 7 minut
při pozorování z jednoho místa. Tuto dobu je možno často výrazně prodloužit při použití více-staničního pozorování. Bohužel se zatmění opakují v dlouhých intervalech.
Další nevýhodou tohoto typu pozorování je velká závislost na počasí. Výhodou pozorování úplného zatmění Slunce je možnost použití i velkých přístrojů na pozorování,
čímž je možno dosáhnout velké rozlišovací schopnosti. Použití více pozorovacích technik v současném okamžiku umožňuje velmi komplexní pohled na korónu.
Nezanedbatelnou výhodou je i velká flexibilita připravovaných experimentů, možnost velmi pružné korekce pozorovacích programů podle aktuálních podmínek
a nakonec i relativně nízké náklady ve srovnání s provozem kosmického pozorování. V současné době je možno pozorovat trend návratu k pozemským pozorováním
slunečních zatmění, která významně doplňují pozorovací programy dalekohledů v kosmickém prostoru. Vědecké týmy těchto dalekohledů pro dobu zatmění vytvářejí
pozorovací kampaně a provádějí podpůrné pozorovací programy synchronizované s pozemskými. Pracovníci Hvězdárny podnikají, potýkajíc se zejména s problémy ekonomického rázu,
výpravy za Slunečními zatměními po celém Zemi.
Účelem pozorování je zkoumání vlastností a chování horké plazmy za různých podmínek (přirozené prostředí, v pozemských laboratorních podmínkách
je totéž pozorování nákladné a komplikované). Kromě získávání vědeckých poznatků slouží výsledky pozorování i k tvorbě varovných zpráv
pro energetické a zdravotnické účely.
|