Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Slunce

* Co vlastně pozorujeme patrolním slunečním dalekohledem na Hvězdárně v Úpici? - část druhá

Vydáno dne 26. 04. 2020 (1576 přečtení)

s5 V minulém díle jsme se začali zabývat objekty a útvary na Slunci, které pozorujeme na úpické hvězdárně (a samozřejmě i na jiných slunečních observatořích). Začali jsme u historicky velmi dlouho pozorovanými slunečními skvrnami v tzv. sluneční fotosféře. V tomto díle u nich ještě zůstaneme, neboť se jedná jednak o téma velmi obsáhlé, jednak právě sluneční skvrny vám přes den ukáží téměř na všech hvězdárnách. Můžeme se tak na chvíli ponořit do astronomické oblasti, kde dokonce ještě dnes mohou amatérští astronomové například systematickým pozorováním přinést buď kamínek ke sluneční vědě, nebo alespoň krásné potěšení.


s2 Již minule jsme se zmínili o prvních pozorováních Slunce od roku 1609 či 1610. Od té doby se sluneční skvrny zakreslují a studují se jejich vlastnosti. Vznikly dokonce dlouhodobé pozorovací řady, které jsou dodnes základem mnoha vědeckých studií. Základní informace nalezneme například na serveru Spaceweather, kde je i užitečný rozcestník. I přes pokroky ve snímání Slunce různými detekčními metodami zůstává sluneční kresba velmi důležitým podkladem. U nás se jí systematicky věnuje například Hvězdárna v Ondřejově v rámci sluneční patroly. Zde ostatně naleznete i obrázky pořízené na úpické hvězdárně.
Přiložený obrázek je ovšem z historického archivu úpické hvězdárny, který byl díky pomoci právě pracovníků sluneční patroly Hvězdárny na Ondřejově v nedávné době digitalizován.

s3 Základní informací, která se pozorováním a zákresem slunečních skvrn zjistí je, že se po Slunci pohybují. Jednak je unáší sluneční rotace, jednak se postupně vyvíjejí, vznikají, různě se dělí a mění svůj tvar, zanikají a navíc se místa jejich vzniku liší během jedenáctiletého, respektive dvaadvacetiletého (samozřejmně přibližně) cyklu sluneční aktivity. Ostatně, mnohé z těchto informací naleznete na výše uvedeném odkaze. Na přiloženém snímku vidíte několik obrazů slunce během několika dní, kde je rotace Slunce vidět.

s1 Na dalším snímku vidíme obrázek sluneční fotosféry z 19. května 2013, kde jsou krásn vidět různé typy slunečních skvrn na různých místech slunečního disku. Můžeme zde spatřit osamělé, nebo téměř osamělé téměř kruhové skvrny, stejně jako velmi rozvinuté skupiny skvrn, které astronomům vypovídají o komplikované magnetické situaci podn nimi a v jejich okolí. Díky skutečnosti, že Slunce na rovníku rotuje o něco rychleji než u pólů, dochází na některých místech k "stlačování" magnetických siločar (asi tak, jako bychom prstem stáhli struny na kytaře jedním směrem), které pak začnou vystupovat nad sluneční povrch a dále se stlačovat a komplikovat. Jednak zde pak může dojít k magnetické rekonexi, která vede ke sluneční erupci, jednak je oblast sluneční skvrny méně nahřívána zespodu a proto ji vidíme tmavší. Teplota okolní fotosféry má přibližně 6000 stupňů celsia, skvrna je asi o 1500 stupňů chladnější.

s4 Ono je to s těmi slunečními skvrnami ještě mnohem komplikovanější. Na tomto obrázku (Copyright 2005 Pearson Prentice Hall, Inc.) jednak můžeme spatřit kresbu vynořování a opětného zanořování magnetických siločar i fotografii magnetických smyček, které ukazují situaci ve skutečnosti. Nu a na obrázku sluneční koule uvidíme, že na jedné polokouli, té severní, vždy předchází skvrna se severní polaritou jižní, a na jižní polokouli je to opačně. Nu a po jedenácti letech se situace obrátí. Tak také poznáváme, zda a jak rychle sluneční cyklus končí a začíná další. Ale zjistit příslušnou polaritu již na snímku či kresbě skvrny nezjistíme. To je již na komplikovanějších pozorováních a přístrojích.

s8 Protože však není cílem článku napsat učebnici astronomie, ale stručně popsat co vidíme na obrázcích Slunce, které jsou produktem pozorování například na úpické hvězdárně, tímto složeným obrázkem si můžeme přislíbit téma příštího povídání. Od žluté sluneční fotosféry se postupně dostaneme do vyšších vrstev Slunce, do sluneční chromosféry. A ta je určitě stejně zajímavé, ne-li zajímavější než fotosféra. Takže příště ....

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Marcel Bělík | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs