Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Počet zobrazených článků: 45 (z celkem 45 nalezených)

Komety díl čtvrtý – udílení cen
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 08.05.2020)
"Kometa byla tak děsná, tak strašlivá a způsobila takovou hrůzu mezi lidmi, že někteří zemřeli strachem a jiní onemocněli. Byla neobyčejně dlouhá a krvavě zbarvená. Nahoře byla vidět ohnutá paže, držící velký meč, jako by jím chtěla sekat. U špičky byly vidět tři hvězdy. Po obou stranách komety bylo lze spatřit mnoho sekyr, nožů, zakrvácených mečů a mezi nimi mnoho ohyzdných zkrvavených lidských obličejů s vousy a rozježenými vlasy." Tak nějak se nám dochoval popis velmi jasné komety z roku 1528 v knize Monstres Célestes od slavného francouzského učence Ambroise Paré. Od té doby nám uběhlo téměř půl tisíciletí a pokud by se opět objevila velice jasná kometa, nepochybuji, že by vzbudila velký rozruch. Zcela určitě by někteří propadali panice, přišly by zaručené zvěsti o konci světa, ale potěšující je, že lidstvo za tu dobu dospělo k určitému pokroku a poznání. Komet se dnes již nebojíme. Víme už leccos o jejich trajektoriích, o jejich původu, složení a vlastnostech. Jsou zpestřením zaběhnutých nebeských pořádků a ozdobou nebes. Vědci k nim pak vzhlížejí jako k jedinečné příležitosti prozkoumat původní pralátku naší Sluneční soustavy.
V dalším díle o kometách se pokusíme udělit první cenu pro nejjasnější kometu, největší kometu a nejpodivnější kometu. Včetně krátkého vysvětlení a okolností. Tak vzhůru do toho.

Komety - díl třetí – anatomie
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 24.04.2020)
Aktivní komety mohou dosáhnout závratných rozměrů a na nějaký čas se stát největšími objekty Sluneční soustavy. Dnes víme, že kometa se skládá ze čtyř základních částí. Nejdůležitější je jádro, které se po zahřátí zahalí do mlhavého obalu, kterému říkáme hlava komety neboli koma. Zároveň s ní vzniká rozsáhlé vodíkové halo. Z komy pak vychází většinou chvost, tvořený plynem a prachovými částicemi, které z komy odfouknul sluneční vítr. Chvost tedy vždy více méně míří od Slunce.

Perseidy – ozdoba letního nebe
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 27.07.2015)
Již mnoho, ale opravdu mnoho let brázdí naši letní oblohu „padající hvězdy“, jinak též „slzy svatého Vavřince“, ve skutečnosti však meteory patřící meteorickému roji „Perseid“.
První nyní známé záznamy o tomto roji pochází z Číny, z roku 36 n. l. Během jedné noci zde bylo pozorováno více jak stovka těchto úkazů. Pozorování jsou známa až do 11. století, ovšem mezi 12. a 19. stoletím publikovaná pozorování téměř nenajdeme. Až roku 1835 oznámil Belgičan Adolphe Quetele pozorování spršky srpnových meteorů. Italský astronom Giovanni Schiaparelli později upozornil na shodu dráhy komety Swift-Tuttle 1862 III s drahami pozorovaných meteorů.

Průlet Asteroidu 2004 BL86 4 světelné sekundy od nás
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 26.01.2015)
        Dnes, tedy 26.1.2015, proletí nedaleko od Země zhruba půlkilometrový asteroid 2004 BL86. Navečer, v okamžiku největšího přiblížení bude asi 1.2 milionu kilometrů, neboli 3 vzdálenosti Měsíce od Země neboli 4 světelné sekundy daleko, díky své velikosti dosáhne zhruba jasnosti zhruba 9. magnitudy a stane se na nějaký čas tak objektem sice nespatřitelným pouhým okem, ale výkonnějším binokulárem či menším astronomickým dalekohledem již ano; navíc jeho pohyb bude mezi hvězdami dobře patrný. Proto se, pokud se sejde dobré počasí a bude spolehlivě fungovat technika, pokusíme dnes večer po cca 19. hodině uspořádat na tomto místě pro Vás přímý přenos z této události


Kometa C/2014 Q2 Lovejoy stále na obloze - najděte si ji
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 20.01.2015)
    Nad našimi hlavami se po setmění stále vznáší na hranici viditelnosti pouhým okem spatřitelná kometa C/2014 Q2 Lovejoy. Kometa prozatím nepatří mezi ty extrémně jasné, nicméně její poloha na obloze pozorování přeje a v případě slušného počasí stojí za pohled menším světelným dalekohledem. Jak ji snadno najít?


Nad hlavami se nám rozpadla raketa
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 26.11.2014)
No, nebyla to úplně celá raketa, nýbrž třetí stupeň nosné rakety, která po startu 23.11. z kosmodromu Bajkonur vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz, mířící se třemi astronauty na kosmickou stanici ISS. No, aby toho nebylo málo, tak těleso nezaniklo nad našimi hlavami, jeho dráha byla mnohem jižněji od nás. Stalo se 26.11.2014 ve 4:38.

Padaly hvězdy, padaly ...
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 27.05.2014)
Astronomický svět byl během uplynulého víkendu trochu nervózní. Vyjde či nevyjde předpověď výrazné aktivity nového meteorického roje, o němž jsme Vás nedávno informovali. Bohužel, čas maxima nastal během našeho dopoledne a navíc nepřálo příliš počasí. Museli jsme se tedy spolehnout na radary. Jeden z nic funguje našrěstí i na úpické hvězdárně. Jak jeho pozorování dopadlo?

Kometa ISON zanikla u Slunce
(redakce, Meziplanetární hmota, 01.12.2013)
Dlouho očekávaná kometa označená C/2012 S1 (ISON) prošla 28. listopadu v necelých 20 hodin našeho času nejblíže u Slunce, její jádro průlet nepřežilo a kometa se nestane jasným objektem noční oblohy. Zánik komety započal již před průletem kolem Slunce a již delší dobu měli astronomové varovné signály o jejím špatném stavu. Rozpad je ovšem dobrým znamením pro vědce, protože díky němu lze zjistit klíčové informace o historii naší Sluneční soustavy a původní látky, ze které byla vytvořena. Výrazný úspěch slavila i pozorovací kampaň NASA, která přes sociální média vytvořila vysoce přínosnou spolupráci s amatérskými zájemci o astronomii. Ti dostali výraznou šanci přispět k jejímu výzkumu a ve spolupráci s NASA získali mnoho cenných dat.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 195 z 1. 12. 2013.

Spatřína na nebi hvězda ocasatá
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 20.11.2013)
Na ranní obloze se v současné době vyskytují nějaké vlasatice, z nichž jedna se blíží do kritické části svého života. O ní a o věcech kolem pojednává krátký článek, který tentokrát předkládáme obecenstvu v PDF podobě

A ISONmánie je skutečně zde...
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 14.11.2013)
... čehož důkazem je i skutečnost, že se během jediného dne objevuje již druhý článeček zaobírající se touto vlasaticí. Jeho smyslem není však opakování kolegou přehledně předložených faktů, ale jejich drobné doplnění; budu tedy velmi stručný.

První drobností je jeden zajímavý odkaz, který kolega zmiňuje, ale myslím, že si zaslouží přímé prolinkování. Velké množství informací o kometách a dalším meziplanetárním smetí může čtenář totiž nalézt na stránkách Seiichi Yoshidy .

Již více než 100 let detekujeme meteory
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 09.11.2013)
    Již předem se omlouváme všem tisícům a možná i miliónům našich předků, kteří již od chvíle, kdy v době kamenná zdvihli své, tehdy ještě chlupaté, obličeje od pěstního klínu k obloze a jistě zaznamenali úchvatné ohňostroje průletu nebeských tělísek zemskou atmosférou. Máme na mysli průlet zaznamenaný trvalým médiem, jako je například fotografická deska. 12. listopadu 2013 je tomu přesně 100 let co zemřel člověk, který tak opravdu učinil, rakousko-uherský astronom Ladislav Weinek. V pátek 27. listopadu 1885 se mu podařilo zaznamenat sedmi milimetrovou stopu meteoru na fotografické desce pořízené v Praze.


Na obloze se nafoukla kometa
(redakce, Meziplanetární hmota, 22.10.2013)
Astronomové mají nyní možnost pozorovat malé kometární deja-vu. Na obloze došlo k výraznému outburstu u komety C/2012 X1 LINEAR. Ta se nyní nachází v souhvězdí Vlasů Bereniky a z nevýrazného objektu skokově zjasnila na téměř 8. magnitudu. Okolo komety se pozorovatelně rozpíná mlhavá obálka dávající kometě vzhled malé perly. Celý případ je velmi podobný "megaoutburstu" u komety 17P Holmes v říjnu roku 2007.

Autorem článku je Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Oslavte s námi: Planetka Úpice objevena před 15 lety
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 21.03.2013)
V malebném údolí v oblasti „Krakonošovy zahrádky“ bratří Čapků se nalézá malé městečko Úpice. Prodírá se úpským údolím, které se z povlovných strání Ratibořických luk začíná ostře zarývat do tvrdých skal svírajících řeku, jejíchž sevření povolí až na počátku města Trutnova. Z okolních strání a kopců můžeme hledět na domky skrývající se pod stromy v údolí. Z jednoho však můžeme hledět i výše a dále. Nad hřbitovem, skryta za borovým porostem, ukrývá se hvězdárna, malá snad rozsahem, velká však svým dosahem astronomickým. Právě zde hlídají hvězdáři ve dne naši nejbližší hvězdu – Slunce, v noci pak i ostatní dění na obloze. A právě po tomto městečku nese jméno jedna z planetek Sluneční soustavy…

Událost století – pád planetky nad Ruskem. Co se přesně stalo?
(redakce, Meziplanetární hmota, 25.02.2013)
V pátek 15. února 2013 došlo nad Uralem k pádu malé planetky. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. V noci z pátku 22. na sobotu 23. února 2013, tedy zhruba týden po události, pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově publikovali jako první a zatím jediní na světě rigorózně určenou dráhu tělesa v atmosféře Země i jeho dráhu ve Sluneční soustavě, po které přiletělo. Práce byla zveřejněna v telegramu Mezinárodní astronomické unie.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 25. 2. 2013 (autor Pavel Suchan, tiskový tajemník AsÚ AV ČR).

Snímek asteroidu 2005 YU55
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 10.11.2011)
   Během včerejšího večerního pozorování vzdalujícího se asteroidu 2005 YU55 se podařilo pořídit 0.3 m dalekohledem úpické hězdárny sérii několika set snímků rychle se pohybujícího tělesa. První kompozitní snímek vznikl složením čtrnácti čtyřsekundových expozic.
   Pozorování podstatně komplikoval téměř o 25. magnitud jasnější měsíc vzdálený v tu chvíli jen 12 stupňů. Při zpracování snímku bylo potřeba vyrovnat se s velmi nerovnoměrnými světelnými podmínkami v blízkosti úplňku. Nakonec se to ale vcelku podařilo a můžeme tak nabídnout obrázek zachycující pohyb asteroidu v průběhu necelých devíti minut. Mile nás překvapilo především počasí i schopnost přístroje zachytit v bezprostřední blízkosti úplňku na čtyřvteřinové expozici těleso dvanácté magnitudy.

Asteroid 2005 YU55 v přímém přenosu
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 05.11.2011)
   8. listopadu 2011 prolétne kolem naší Země ve vzdálenosti jen 0.85 LD ( lunární distance ) tj. 325 000 km další blízkozemní asteroid. Na podobné a někdy ještě těsnější průlety jsme si v posledních letech už zvykli. Jde obvykle o tělíska o velikosti několika metrů vzácněji několika desítek metrů, která se díky stále se zlepšující pozorovací technice daří stále častěji objevovat. Tentokrát ale půjde o asteroid podstatně většího kalibru. Potenciálně hazardní asteroid 2005 YU55 má podle odhadů rozměr kolem 400 m. Tak velké těleso se do těsné blízkosti Země dostává jednou za několik desítek let. Posledním srovnatelným případem byl průlet asteroidu 2010 XC15 27. prosince 1976 , dalším podobným bude průlet asteroidu 153814 ( 2001 WN5) 26. června 2028

V sobotu večer jsme mohli pozorovat Draconidy
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 09.10.2011)
Draconida
Na sobotu 8. října 2011 kolem 22. hodiny bylo předpovězeno zajímavé maximum meteorického roje Draconidy. Přestože oblačné počasí vylepšené svitem Měsíce krátce před úplňkem dávalo pramalou naději shlédnout představení v plné kráse, vydal jsem se alespoň mimo dosah veřejného osvětlení. Byl jsem odměněn tím, že alespoň na půl hodiny se oblačnost trochu roztrhala a ač kvůli Měsíci nebylo možné sledovat žádné slabší objekty, byly pozorovány středně jasné a jasnější meteory zjevně pocházející z očekávaného roje. Frekvence měla stoupající tendenci, ale krátce před 22. hodinou se zatáhlo a pozorování byl konec.

Další „jasná" kometa na naší obloze, tentokrát na snímku Zdenka Bardona
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 01.07.2011)
  Na podzim tohoto roku nás navštíví opět další kometa. Nebude to však návštěva nečekaná. Víme o ní již od 13. srpna roku 2009, kdy ji na známé australské observatoři „Siding Spring Observatory“ objevil astronom G. J. Garradd. Tehdy měla 17. hvězdnou velikost a byla tak skryta nejen našim očím, ale i všem menším dalekohledům. Nyní se však na své dlouhoperiodické dráze rychle blíží ke Slunci a stále více a více se zjasňuje. Přísluním, tedy místem na své dráze Slunci nejbližším, projde 23. prosince 2011. I když pravděpodobně nepřesáhne magickou hranici viditelnosti pouhým okem, možná se alespoň pro majitele dalekohledů stane tou krásnou a tajemnou „hvězdou betlémskou".

Těsný průlet asteroidu 2011 MD
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 26.06.2011)
  V pondělí 27. června mine naši Zemi ve vzdálenosti pouhých 12 tisíc kilometrů malý asteroid označený 2011 MD. Těleso o rozměrech 10-15 metrů bylo objeveno přehlídkovými dalekohledy LINEAR v Novém Mexiku 22. června 2011
   K největšímu přiblížení k naší Zemi dojde v pondělí v 19 h 00 m letního středoevropského času. V té době bude asteroid přelétat nad jižním Atlantikem (přibližně nad Jižními Sandwichovými ostrovy). Vlivem těsného přiblížení dojde k výrazné změně jeho dráhy.

V těsné blízkosti Země proletěl malý asteroid
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 13.10.2010)
   Ve vzdálenosti pouhých 45 000 kilometrů proletěl v úterý 12. října kolem Země asteroid o průměru asi 7 metrů. Těleso bylo objeveno v sobotu 9. října 2010 přehlídkovým dalekohledem v rámci programu Catalina Sky Survey. Jde o jedno z nejtěsnějších přiblížení blízkozemního asteroidu , při kterém se asteroid označený 2010 TD54 dostal k Zemi asi sedmkrát blíž, než obíhá její obvykle nejbližší soused Měsíc a jen asi 10 000 km nad pás geostacionárních družic. Pokud by se těleso s naší Zemí srazilo při rychlosti 17 km/s , kterou se vůči ní pohybovalo , vybuchlo by v atmosféře jako atomová bomba přibližně hirošimského kalibru. Už od počátku bylo ale jasné , že riziko srážky je velmi malé.

Kometa 103P Hartley – přijďte se podívat tento týden
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 11.10.2010)
   Během letošního října budeme mít příležitost pozorovat z neobvykle malé vzdálenosti kometu 103P Hartley. Dlouho avizovaná událost nastane 20. X. , kdy se kometa k Zemi přiblíží na 0.1209 astronomické jednotky tj. 18.1 milionu kilometrů. Nedlouho potom 28.X. projde také přísluním.
   Vzhledem k tomu, že v době největšího přiblížení komety bude už silně rušit svým světlem Měsíc poblíž úplňku , nastávají ale nejlepší pozorovací podmínky už v těchto dnech. Hvězdárna v Úpici proto zve všechny zájemce o pozorování komety 103P Hartley každý den od 11. do 15. října v době od 19 do 21 hodin.
   Kometa se v těchto dnech pohybuje ze souhvězdí Persea do Vozky a její aktuální polohu můžete najít na přiložené mapce.
   Snímek pořízený 0.3-m dalekohledem úpické hvězdárny ukazuje vzhled komety v noci z 10. na 11. X. 2010. Rozsáhlou komu zobrazuje stejný snímek zpracovaný v nepravých barvách metodou izofot.

Kometa C/2009 R1 McNaught s plasmovým ohonem
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 18.06.2010)
Trojice snímků pořízených za svítání  5. Jun. , 6. Jun.  a 8. Jun. 2010
   V prvních červnových dnech se obloha konečně vyjasnila a po dlouhé době nepříznivých pozorovacích podmínek tak bylo možné namířit na pozici, kde se kometa měla nacházet dalekohled a doufat, že se na snímcích objeví to nejzajímavější co může jasná kometa nabídnout - totiž ohon - nejlépe iontový.

Kometa C/2009 R1 McNaught
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 16.06.2010)
Nad našimi hlavami se opět po delší době objevila kometa, která zasluhuje naši pozornost. Nejlepší podmínky k pozorování nastávají po půlnoci kdy kometa vystupuje již dost vysoko nad obzor. Přinášíme vám proto mapku na nejbližší dobu a snímek komety pořízený na naší hvězdárně.

Kometa C/2007 Q3 Siding Spring
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 24.02.2010)
C/2007 Q3 Relativně jasnou kometu s dobře vyvinutým ohonem můžeme pozorovat na hranici souhvězdí Boota a Draka. Je jí kometa C/2007 Q3 Siding Spring objevená 25. srpna 2007 v rámci stejnojmenné přehlídky oblohy jako objekt 18. magnitudy. Kometa prošla přísluním 7. října 2009 a na přelomu roku dosáhla maxima jasu. Přestože se v periheliu přiblížila ke Slunci jen na 2.25 astronomické jednotky, vyvinul se u ní poměrně výrazný ohon. V současné době sice už zvolna slábne , ale nachází se v dobré pozici k pozorování. Je cirkumpolární a před svítáním ji můžeme pozorovat téměř v zenitu.

Mezinárodní kosmická stanice , Jules Verne a Krabí mlhovina
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 03.04.2008)
V posledních dnech jsme měli možnost pozorovat na večerní obloze přelety ISS doprovázené evropskou automatickou zásobovací lodí ATV Jules Verne . Během nácviku spojovacího manévru se stále měnila jejich vzájemná vzdálenost - od několika málo metrů po desítky až stovky kilometrů - i jejich pořadí na dráze, a tak každý další přelet přinesl nějaké překvapení.
Mimořádná příležitost k pozorování nastala při přeletu dne 31. března ve 20 h 39 m LSEČ a to nejen díky dobrému počasí a příznivé výšce přeletu nad obzorem . Po předchozím těsném přiblížení se ATV právě vzdalovala od ISS. Při pohledu z úpické hvězdárny obě tělesa proletěla jen 8 stupňů od zenitu , především se ale krátce předtím promítla do těsné blízkosti Krabí mlhoviny v souhvězdí Býka - pozůstatku po výbuchu supernovy z roku 1054.

Výbuch komety 17P/Holmes
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 14.11.2007)
Na zcela mimořádný úkaz se můžete v těchto dnech podívat dalekohledy úpické hvězdárny. V souhvězdí Persea vybuchla kometa 17P/Holmes. Kometa se během 2-3 dnů zjasnila o více než 14 magnitud tedy asi 500 000 krát. Její jas klesá jen velmi pomalu a tak je stále dobře viditelná pouhým okem jako mlhavá hvězda zhruba 3. magnitudy poblíž hvězdy Mirfak ( alfy Persea ). Ohon typický pro jasné komety ale okem ani v dalekohledu nespatříte. Je příliš slabý a zachytí ho jen citlivá kamera se světelnou optikou. Neobvykle tvarovaný široký ohon se navíc od komety odpojil a vzdaluje se od ní. Kometa tak vypadá jako nazelenalá bublina tvořená rozpínajícím se prachem a plynem srovnatelná svým rozměrem s měsíčním úplňkem.

Kometa C/2006 VZ13 LINEAR u kulové hvězdokupy M 3
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 24.07.2007)
V noci z 22. na 23. července 2007 prošla momentálně nejjasnější pozorovatelná kometa C/2006 VZ13 ve vzdálenosti jen dvaceti obloukových minut od jasné kulové hvězdokupy M 3 v souhvězdí Honících psů. Přiložený obrázek je mozaikou dvou snímků pořízených 0.3- m dalekohledem úpické hvězdárny. Snímky byly exponovány 60 s CCD kamerou ST-7. Krátkou expozici bylo nutné zvolit kvůli rychlému pohybu komety. Složením čtyř obrázků vznikla animace zachycující pohyb komety mezi 22h 01 m a 22 h 17 m UT . Zde je animace v plném rozlišení.

Blízkozemní asteroid BD93550
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 24.07.2007)
Během pozorování komety C/2006 VZ13 LINEAR v noci z 15. na 16. července 2007 se naskytla příležitost sledovat ještě jeden zajímavý objekt z rodiny malých těles Sluneční soustavy - poměrně jasný NEO asteroid 17. magnitudy s předběžným označením BD93550 , který byl objeven jen o pár hodin dřív a pohyboval se na hranici souhvězdí Delfína , Orla a Šípu rychlostí 6.26 arsec / min v pozičním úhlu 326.6 stupně. NEO asteroid je dobře patrný na obrázku složeném z 18- ti šedesátisekundových expozic pořízených 0.3-m dalekohledem úpické hvězdárny a o něco hůře i na animaci zachycující jeho pohyb na hvězdy bohatou oblastí na okraji Mléčné dráhy v souhvězdí Delfína.

Kometa C/2006 VZ13
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 22.07.2007)
Momentálně nejjasnější kometa na naší obloze C/2006 VZ13 LINEAR se pohybuje na hranici souhvězdí Honících psů a Pastýře. V noci z 22. na 23. července projde jen 20 obloukových minut od centra kulové hvězdokupy M3 . Oba objekty tak vytvoří efektní dvojici , vhodnou pro vizuální i fotografické pozorování. Mapku pro přiblížení najdete zde. Pozice komety jsou vyneseny pro půlnoc světového času .

Průlet potenciálně hazardního asteroidu 2006 VV2 v blízkosti Země.
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 07.04.2007)
Průlet potenciálně hazardního asteroidu 2006 VV2 v blízkosti Země.
Na přelomu března a dubna proletěl v blízkosti naší Země PHA asteroid typu Apollo. I když se nejednalo o rekordně těsný průlet – asteroid se přiblížil na minimální vzdálenost 8.8 LD ( lunar distance t.j. průměrné vzdálenosti Země – Měsíc ) - byl vzhledem k předpokládanému rozměru 1.5 kilometru nezvykle jasný.

Kometa C/2006 M4 SWAN
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 13.10.2006)
Bez větší pozornosti laické i odborné veřejnosti brázdí severní oblohu relativně jasná kometa C/2006 M4 SWAN . Je dostatečně jasná, aby byla pozorovatelná malým hvězdářským dalekohledem nebo i triedrem. Kometa byla objevena na snímcích pořízených kamerou SWAN na palubě družice SOHO mezi 20. červnem a 5. červencem 2006. Objev nezávisle oznámili počátkem července R.D. Matson / Kalifornie, USA / a M. Mattiazzo / Qeensland , Austrálie /. Ze Země se poprvé podařilo kometu vyfotografovat 30. července / Terry Lovejoy , Queensland , Austrálie / jako objekt 12. magnitudy......... čtěte dále.

Kometa 177P Barnard .
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 27.07.2006)
V noci 23. června 2006 našli astronomové z Lincoln Laboratory na snímcích pořízených dalekohledem o průměru 1 m pracujícím v rámci projektu LINEAR neznámé těleso 17. magnitudy považované zprvu za asteroid. Ještě téhož dne se ale podařilo zjistit , že těleso má kometární vzhled a po výpočtu předběžné dráhy se ukázalo, že se jedná o kometu, kterou objevil 24. června 1889 na Lickově observatoři v USA v souhvězdí Andromedy známý pozorovatel E.E. Barnard , a která pak astronomům na 117 let zmizela v hlubinách meziplanetárního prostoru.

Genesis-1
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 22.07.2006)
Dne 12. července 2006 byl třístupňovou raketou Dněpr ( upravenou mezikontinentální balistickou střelou SS-18 ) ze sila ruské jaderné základny Jasnyj vypuštěn na oběžnou dráhu ve výšce 550 km experimentální "nafukovací" modul Genesis-1. Jde o třikrát zmenšený prototyp modulu, který by měl sloužit jako stavební díl "hotelu" na oběžné dráze pro účely kosmické turistiky. V současné době můžeme jeho přelety pozorovat i z naší republiky. Přiložený snímek zachycuje přelet z 22 h 52 m UT 20. července 2006 , kdy těleso těsně míjelo slabou otevřenou hvězdokupu Berk 52 v souhvězdí Lišky. Snímek byl pořízen dalekohledem o průměru 0.3 m a kamerou ST-7 na hvězdárně v Úpici. Autor: Libor Vyskočil

asteroid 2004 XP14
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 04.07.2006)
Potencionálně hazardní asteroid 2004 XP14 , který ráno 3. VII. 2006 minul naši Zemi ve vzdálenosti pouhých 432 000 km, bylo od nás možné pozorovat za velmi dobrých geometrických i meteorologických podmínek o pár hodin později - večer po setmění 3. VII. 06 - poblíž zenitu v souhvězdí Draka jako objekt přibližně 12. magnitudy.

Kometa 73P / Schwassmann-Wachmann
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 11.05.2006)
Kometa 73P / Schwassmann-Wachmann 3 v blízkosti planetární mlhoviny M 57. Ráno 8. května prošel fragment C komety Schwassmann-Wachmann 3 v těsné blízkosti Prstencové mlhoviny M 57 v Lyře. K nejtěsnějšímu přiblížení, při kterém planetární mlhovina prošla vnější částí ohonu, bohužel došlo až po rozednění . Obrázek vznikl složením dvou 30 s expozic pořízených 0.3 m dalekohledem na Hvězdárně v Úpici . Autor - Libor Vyskočil

Kometa 73P Schwassmann-Wachmann 3 se blíží
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 13.04.2006)
Sprška kometárních jader vzniklá rozpadem komety 73P Schwassmann – Wachmann 3 proletí v polovině května v těsné blízkosti Země. Nejjasnější fragmenty by se měly dostat na hranici viditelnosti pouhým okem nebo by měly být pozorovatelné triedrem. Úkaz bude ale zajímavý spíš než jasností komety blízkostí průletu / přibližně 11 mil. km / a možností sledovat pohyb skupinky jednotlivých kometárních úlomků a možná i jejich další rozpad.

Kometa C/ 2006 A1 Pojmanski
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 09.03.2006)
Dne 8. III. 06 ráno se mi po několikadenním marném vyhlížení díry v mracích podařilo zachytit dlouho očekávanou kometu C/2006 A1. Mezi 64-ti půlminutovými / většinou na mraky exponovanými / snímky se povedlo najít čtyři po sobě jdoucí použitelné expozice pořízené mezi 03 h 49m a 03 h 52 m UT, kdy oblačnost na chvíli prořídla .

Podivný gama záblesk v souhvězdí Berana
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 02.03.2006)
Gama záblesky jsou exotické úkazy spojované s těmi nejmohutnějšími explozemi a nejenergetičtějšími ději, které můžeme ve vesmíru pozorovat, jako jsou kolize neutronových hvězd nebo mimořádné exploze supernov. Dochází k nim naštěstí v obrovských vzdálenostech srovnatelných s rozměry pozorovatelného vesmíru .

Jasný blízkozemní asteroid 2006 BN55
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 05.02.2006)
V noci z 28. na 29. ledna 2006 jsem si při fotografování těch několika slabých a nevýrazných komet, které současná obloha k pozorování nabízí, všiml na webové stránce , kde jsou vystaveny čerstvě objevené blízkozemní asteroidy k následnému pozorování, aby se zase okamžitě neztratily, neobvykle „jasného“ objektu 15.6 magnitudy označeného AX62438 , který se podle souřadnic pohyboval v souhvězdí Blížnců rychlostí asi 15 x vyšší než je u asteroidů hlavního pásu zvykem.

2003 UB313 - nejvzdálenější objekt Sluneční soustavy
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 09.12.2005)
Jde o těleso z dnes už početné skupiny transneptunických objektů, které je prvním , ale zřejmě ne posledním objektem tohoto typu větším než Pluto. Jeho objev znovu otevřel diskusi o tom , zda považovat Pluta za planetu . Pokud ano , má na stejné označení právo i 2003 UB313. Jinak bychom měli statut planety odebrat i Plutonovi.

Rozpadající se kometa C/2005 A1 (LINEAR)
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 15.09.2005)
Foto Libor Vyskočil Snímek rozpadající se komety C/2005 A1 (LINEAR) byl pořízen v noci z 5. na 6. září 2005. Vznikl kompozicí 53 x 60 s expozic pořízených mezi 20 h 06 m 30s a 21 h 13 m 18 s UT dalekohledem o průměru 0.3 m .

Patnáct hodin po impaktu
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 04.07.2005)
Kometu Tempel 1 bylo možné pozorovat asi 15 hodin po impaktu i od nás nízko nad jihozápadem. Zde je snímek komety 9P/Tempel pořízený 4. července 2005 ve 20 h 44 m UT dalekohledem o průměru 30 cm na hvězdárně v Úpici.

Kometa C/2004 K1 Catalina
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 20.06.2005)
Slabá kometka C/2004 K1 Catalina se pohybuje ze souhvězdí Hlavy hada do Boota. Animace ukazuje pohyb komety za necelou půlhodinu v době od 22 h 46 m UT do 23 h 14 m UT během noci z 1. na 2. června 2005 .

Kometa C/2001 Q4
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 08.05.2004)
Foto Libor Vyskočil Na snímku kometa C/2001 Q4 (NEAT), jde o první snímek v ČR pořízený při návratu komety na naši oblohu v roce 2004.

Kometa Bradfield 28. 4. 2004
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 28.04.2004)
Foto Libor Vyskočil Kometa Bradfield fotografovaná 28. 4. 2004 mezi 2 h 17 m až 2 h 21 m UT na hvězdárně v Úpici kamerou SBIG ST - 7 a SCT o průměru 30 cm. Zdá se, že na snímku je zachycen i slabý náznak protichvostu. Výška komety nad obzorem 13 stupňů. Autor: Libor Vyskočil Přístroj: 0.3-m SCT Kamera: CCD ST7 Expozice: 6x30s Místo: Hvězdárna Úpice Datum: 28. 4. 2004 2h 17m UT

  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs