Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 72 nalezených)

|0-50|50-72|

Perseidy – ozdoba letního nebe
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 27.07.2015)
Již mnoho, ale opravdu mnoho let brázdí naši letní oblohu „padající hvězdy“, jinak též „slzy svatého Vavřince“, ve skutečnosti však meteory patřící meteorickému roji „Perseid“.
První nyní známé záznamy o tomto roji pochází z Číny, z roku 36 n. l. Během jedné noci zde bylo pozorováno více jak stovka těchto úkazů. Pozorování jsou známa až do 11. století, ovšem mezi 12. a 19. stoletím publikovaná pozorování téměř nenajdeme. Až roku 1835 oznámil Belgičan Adolphe Quetele pozorování spršky srpnových meteorů. Italský astronom Giovanni Schiaparelli později upozornil na shodu dráhy komety Swift-Tuttle 1862 III s drahami pozorovaných meteorů.

Průlet Asteroidu 2004 BL86 4 světelné sekundy od nás
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 26.01.2015)
        Dnes, tedy 26.1.2015, proletí nedaleko od Země zhruba půlkilometrový asteroid 2004 BL86. Navečer, v okamžiku největšího přiblížení bude asi 1.2 milionu kilometrů, neboli 3 vzdálenosti Měsíce od Země neboli 4 světelné sekundy daleko, díky své velikosti dosáhne zhruba jasnosti zhruba 9. magnitudy a stane se na nějaký čas tak objektem sice nespatřitelným pouhým okem, ale výkonnějším binokulárem či menším astronomickým dalekohledem již ano; navíc jeho pohyb bude mezi hvězdami dobře patrný. Proto se, pokud se sejde dobré počasí a bude spolehlivě fungovat technika, pokusíme dnes večer po cca 19. hodině uspořádat na tomto místě pro Vás přímý přenos z této události


Kometa C/2014 Q2 Lovejoy stále na obloze - najděte si ji
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 20.01.2015)
    Nad našimi hlavami se po setmění stále vznáší na hranici viditelnosti pouhým okem spatřitelná kometa C/2014 Q2 Lovejoy. Kometa prozatím nepatří mezi ty extrémně jasné, nicméně její poloha na obloze pozorování přeje a v případě slušného počasí stojí za pohled menším světelným dalekohledem. Jak ji snadno najít?


Nad hlavami se nám rozpadla raketa
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 26.11.2014)
No, nebyla to úplně celá raketa, nýbrž třetí stupeň nosné rakety, která po startu 23.11. z kosmodromu Bajkonur vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz, mířící se třemi astronauty na kosmickou stanici ISS. No, aby toho nebylo málo, tak těleso nezaniklo nad našimi hlavami, jeho dráha byla mnohem jižněji od nás. Stalo se 26.11.2014 ve 4:38.

Padaly hvězdy, padaly ...
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 27.05.2014)
Astronomický svět byl během uplynulého víkendu trochu nervózní. Vyjde či nevyjde předpověď výrazné aktivity nového meteorického roje, o němž jsme Vás nedávno informovali. Bohužel, čas maxima nastal během našeho dopoledne a navíc nepřálo příliš počasí. Museli jsme se tedy spolehnout na radary. Jeden z nic funguje našrěstí i na úpické hvězdárně. Jak jeho pozorování dopadlo?

Mezinárodní expedice s českou účastí zachytila kometu ISON v přísluní
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 28.02.2014)
Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. V době jejího nejtěsnějšího průletu kolem Slunce, tedy v době přísluní 28. listopadu 2013, byl při koordinovaném pozemském pozorování zachycen její největší fragment. Rozpadající se hlava komety ISON byla v tom okamžiku vzdálena jen asi 0,2° od oslnivého slunečního disku. K jejímu zachycení tedy zdaleka nestačila pouze vyspělá technologie, ale napozorovaná data bylo třeba zpracovat vhodnými matematickými cestami. A protože všechny kosmické laboratoře selhaly ve snaze kometu zachytit v této fázi průletu kolem naší hvězdy, je zásluhou vědeckého týmu s českou spoluúčastí tento záznam jediným potvrzeným pozorováním komety ISON v přísluní na celém světě.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 197 z 28. 2. 2014 (autorem článku je Petr Horálek).

Fotografie: Kometa Lovejoy vychází nad lesem
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 03.12.2013)
Tak už jste ji viděli? Ještě ne? Jak je to možné? Vždyť lepších podmínek se už dlouho žádná kometa netěšila. Je vidět večer i ráno, neruší Měsíc a počasí - zdá se - zatím docela přeje. No, docela. Ideál to není, což dokazuje i tento snímek. Ale přesto - využijte toho několikadenního okénka ke spatření současné nejjasnější komety na obloze. Už jen proto, že se tak majestátně vznáší nad zemskou koulí, nic za to nechce a vlastně nám všem tak trochu zmírnila smutek po rozpadu těžce zkoušené a světem očekávané vlasatice ISON. Kometa C/2013 R1 Lovejoy sice jasnější nebude, ale i tak je milým překvapením.

Kometa ISON zanikla u Slunce
(redakce, Meziplanetární hmota, 01.12.2013)
Dlouho očekávaná kometa označená C/2012 S1 (ISON) prošla 28. listopadu v necelých 20 hodin našeho času nejblíže u Slunce, její jádro průlet nepřežilo a kometa se nestane jasným objektem noční oblohy. Zánik komety započal již před průletem kolem Slunce a již delší dobu měli astronomové varovné signály o jejím špatném stavu. Rozpad je ovšem dobrým znamením pro vědce, protože díky němu lze zjistit klíčové informace o historii naší Sluneční soustavy a původní látky, ze které byla vytvořena. Výrazný úspěch slavila i pozorovací kampaň NASA, která přes sociální média vytvořila vysoce přínosnou spolupráci s amatérskými zájemci o astronomii. Ti dostali výraznou šanci přispět k jejímu výzkumu a ve spolupráci s NASA získali mnoho cenných dat.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 195 z 1. 12. 2013.

Neúplný fénix se nevzdává
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 29.11.2013)
To se tedy dějou věci. Ještě včera večer by vám 9 z 10 astronomů tvrdilo, že kometa ISON je nenávratně ztracena. Teď už těch 9 astronomů raději mlčí a ten optimistický desátý si těžce prohrabuje šediny. Co to vlastně z komety ISON přežilo? Drolící se materiál s chutí nevzdat to bez boje? A máme obnovit naděje pro pozorování či fotografování komety za pár dní na ranní obloze?

Lízat Slunce se nevyplácí
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 28.11.2013)
Tak jako se ve Svěrákově klasice nevyplácí olizovat promrzlé zábradlí, bylo otázkou času, která další vlasatice si odskáče nepohodlné olizování horkého Slunce. Musí na to mít pořádnou kuráž a pevnost, patřičné štěstí, aby ten risk přežila. No a avizovaná kometa ISON byla právě tím posledním "testérem". Jak jste viděli sami, pokud jste bedlivě a úpěnlivě sledovali, dopadlo to, jak to dopadlo, a jsme rádi i za to málo skrze snímky z družic monitorujících Slunce. Čeho jsme tedy byli svědky?

Spatřína na nebi hvězda ocasatá
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 20.11.2013)
Na ranní obloze se v současné době vyskytují nějaké vlasatice, z nichž jedna se blíží do kritické části svého života. O ní a o věcech kolem pojednává krátký článek, který tentokrát předkládáme obecenstvu v PDF podobě

Ranní útočiště čtyř (a více) komet
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 14.11.2013)
Možná už to vnímáte nějaký čas, možná to víte z jiných serverů. Tak jako tak není kometa ISON ani náhodou jako jediná v hledáčku mnoha pozorovatelů na ranní obloze. Právě naopak - ISON se v ještě před chvíli s nadsázkou mohla jít "zakopat", protože atraktivitou i jasností ji překonává jiná vlasatice. Tou je C/2013 R1 Lovejoy, kterou lze dobrým zrakem na tmavé obloze spatřit bez dalekohledu. A ani tím to nekončí. Čerstvé zprávy hovoří o zjasnění komety ISON a ranní nebe nabízí ještě další komety...

A ISONmánie je skutečně zde...
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 14.11.2013)
... čehož důkazem je i skutečnost, že se během jediného dne objevuje již druhý článeček zaobírající se touto vlasaticí. Jeho smyslem není však opakování kolegou přehledně předložených faktů, ale jejich drobné doplnění; budu tedy velmi stručný.

První drobností je jeden zajímavý odkaz, který kolega zmiňuje, ale myslím, že si zaslouží přímé prolinkování. Velké množství informací o kometách a dalším meziplanetárním smetí může čtenář totiž nalézt na stránkách Seiichi Yoshidy .

Kometa ISON: Napětí stoupá, chystáme pozorování!
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 13.11.2013)
Ačkoliv jsme mírně zastínili dění na obloze oslavami 54. výročí hvězdárny a rovněž úspěchem expedice za úplným zatměním Slunce, neuženeme si takovou ostudu, že bychom vás nechali zkrátka v novinkách kolem blížící se komety ISON. Samotná kometa je už nyní pozorovatelná malými dalekohledy, binokuláry či triedry na ranní obloze a prakticky každým dnem překvapuje něčím novým. Kupříkladu čím dál výraznějším ohonem. Dnes je to 15 dní před okamžikem pravdy, momentem průchodu komety sebevraždně blízko Slunce. Úpická hvězdárna k této příležitosti připravuje na čtvrtek 28. listopadu unikátní celodenní pozorování komety spojené s pravidelnými přednáškovými bloky.

Již více než 100 let detekujeme meteory
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 09.11.2013)
    Již předem se omlouváme všem tisícům a možná i miliónům našich předků, kteří již od chvíle, kdy v době kamenná zdvihli své, tehdy ještě chlupaté, obličeje od pěstního klínu k obloze a jistě zaznamenali úchvatné ohňostroje průletu nebeských tělísek zemskou atmosférou. Máme na mysli průlet zaznamenaný trvalým médiem, jako je například fotografická deska. 12. listopadu 2013 je tomu přesně 100 let co zemřel člověk, který tak opravdu učinil, rakousko-uherský astronom Ladislav Weinek. V pátek 27. listopadu 1885 se mu podařilo zaznamenat sedmi milimetrovou stopu meteoru na fotografické desce pořízené v Praze.


Na obloze se nafoukla kometa
(redakce, Meziplanetární hmota, 22.10.2013)
Astronomové mají nyní možnost pozorovat malé kometární deja-vu. Na obloze došlo k výraznému outburstu u komety C/2012 X1 LINEAR. Ta se nyní nachází v souhvězdí Vlasů Bereniky a z nevýrazného objektu skokově zjasnila na téměř 8. magnitudu. Okolo komety se pozorovatelně rozpíná mlhavá obálka dávající kometě vzhled malé perly. Celý případ je velmi podobný "megaoutburstu" u komety 17P Holmes v říjnu roku 2007.

Autorem článku je Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Říjen sviští s kometami
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 11.10.2013)
Říjnová obloha je tak trochu ve znamení pochmurného počasí a mála jasných nocí. Významnějšího úkazu se dočkáme až za týden, kdy Měsíc projde zemským polostínem a vykouzlí tak na pár desítek minut zjev mírně potemnělého úplňku. Mimo poslední zatmění Měsíce do roku 2015 se říjen ničím význačným nenabízí. Ovšem ve světě komet tu je pár slabých duchů, kteří si svou "povinnost" plní, a dokonce se odehrála jedna nedávná show, kterou ovšem už svět vnímal jen jako rutinu. Takže jaképak komety jsou na předních stránkách kometárních žurnálů?

Klepání komety století... stále v kurzu?
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 03.09.2013)
V přehršli relativně fádních informací jsme na chvíli nechali usnout žhavému tématu letošního roku - dvojici očekávaných jasných komet. První z nich, kometa PanSTARRS, úspěšně absolvovala své divadlo, byť ve výsledku poněkud ponuře vůči očekávání. Není se čemu divit, stačilo málo, aby se ztratila na soumračném nebi. Přesto se těšila nevídaného zájmu a až tak silně nezklamala. Nyní máme necelé tři měsíce před druhým z avizovaných kometárních dějství. O to se má postarat kometa C/2012 S1 ISON. Zklame, nebo ponese přízvisko komety století?

Fotografie: Cestičky Perseid
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 19.08.2013)
Ještě pět dní nás dělí od konce aktivity každoročního meteorického roje s přízviskem „Slzy svatého Vavřince“. Těžký osud římského diákona před 1755 lety strhl po další staletí obdivný zájem o padající zářící kapky z nebes, dokud tomu neučinil přítrž objev komety 109P Swift-Tuttle, zdroje částeček zářících Perseid, a s tehdejší vědou neumístil meteory do značně větších výšin, než na jaké byli lidé z tehdy obecných pravd zvyklí. Jak do nebe vtištěné čáry, prudce rozsvěcující se a pomalu pohasínající, vylétají každý rok okolo 12. srpna zdánlivě ze souhvězdí Persea a kouzlí majestátnou podívanou. Vyfotit si je může každý… a meze v kreativitě se nekladou. Jedním z takových snímků je tento obraz, který rozhodně nepatří mezi ty běžné „cvaky“ při procházce jen tak kolem.

Maximum meteorického roje Perseid nastane v noci ze 12. na 13. srpna
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 05.08.2013)
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v noci ze 12. na 13. srpna 2013, tedy z pondělí na úterý. V průběhu této noci spatříme zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem a při pozorování daleko od měst uvidíme i slabé meteory. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo krásné uskupení planet poblíž jasných hvězd a hvězdokup na ranní obloze před rozbřeskem.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici ze dne 6. srpna 2013.

Fotografie: Meteory z Persea
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 26.06.2013)
Každý rok se kolem 12. srpna Země ocitá v proudu prachových zrnek, které za sebou v devadesátých letech minulého století zanechala periodická kometa Swift-Tuttle. Komety se za našeho života již nedočkáme, vrátí se ke Slunci až v roce 2126. Ale svůj majestátný odkaz vtiskla do letních radovánek na dlouhá staletí. Jsou jím právě ty prachové částečky zpravidla o velikosti zrnek písku, které sviští k Zemi a v její atmosféře hoří jako lidově zvané padající hvězdy. Meteory, s nimiž se v létě setkáte takřka po celý srpen, když si prostě jenom lehnete do trávy pod Mléčnou dráhu. Loňské maximum patřilo mezi ta nejlepší v posledních letech. Pokud vyjde i letos počasí, můžeme se opět těšit na skvostnou podívanou...

Dlouhoprstá banditka jménem PanSTARRS
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 31.05.2013)
Už je to nějaký čas, kdy ve své prchavé slávě zazářila letošní vlasatice C/2011 L4 PanSTARRS. Věnovali jsme jí přemíru pozornosti, kochali se jejím ohonem za soumraku a dokonce si ji i párkrát vyfotografovali. Kometa se záhy v od dubna vytratila z dohledu pouhých očí, bez malého dalekohledu se k jejímu sledování neobejdeme. Přesto - co nám jako banditka ukradla při všech slibech o možné pořádné kometě, to nám teď vrací neustále pozoruhodným univerzem jejích ohonů. Jako dlouhoprstá banditka dosahuje rekordu, který patrně nebude dlouho překonán. I když jen na fotografii...

Jak kometa olízla galaxii
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 04.04.2013)
Počasí se ne a ne umoudřit, takže ohlašované kometární randezvous komety PanSTARRS a galaxie M31 můžeme sledovat jen prostřednitvím internetu. Je to vážně škoda. Na druhou stranu - veškeré ty krásné obrázky vznikají zejména v místech s neskutečně čistým vzduchem (vysoko v horách nebo i za polárním kruhem), takže ty pohledy od nás pouhýma očima by určitě tak krásné nebyly. Tak jako tak je průběh nebeského přiblížení komety ke galaxii mimořádně spektakulárním pohledem a bude se na něj dlouze vzpomínat. Od konce týdne je "vějíř" (rozuměj neobvykle široký ohon) komety PanSTARRS pozorovatelný v podstatě po celou noc. Pochopitelně nejlepší je zvečera, kdy neruší Měsíc.

Jarní kometa bez jara... aneb PanSTARRS láká na rande s galaxií
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 29.03.2013)
Ach jo. My se toho jara snad skutečně nedočkáme. Za vším patrně stojí oslabené oceánské proudění, které kvůli tání ledů tak nějak přichází o své přirozené vlastnosti nám každoročně kouzlící první jarní radovánky. Takže kometa PanSTARRS, ač měla být jarní kometou tohoto roku, se pořád topí kdesi v inverzi, ne-li není vidět vůbec, protože sněží. A je to škoda. Protože v mnoha ohledech omezující svit Měsíce vytouženě ustupuje a kometa si pro nás v příštím týdnu připravuje, řekněme, ještě jeden skvostný moment, než nadobro zeslábne z dohledu pouhýma očima. Daleko za městy, kde je obloha ještě dost tmavá, se proletí kousek "pod" notoricky známou galaxií M31 v Andromedě...

Fotografie: Ohon komety PanSTARRS
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 26.03.2013)
Tak kometa PanSTARRS nám už pomalu slábne. Ukazují to odhady astronomů a i fotografie. Není to ale ještě ztracený případ a rozhodně si kometu budete moci vychutnat ještě asi 14 dní. Kdo kometu viděl, jistě potvrdí, že nešlo o žádný "biják", ale rozhodně pohled na ní potěšil (a stále těší). Hromadily se výtky na stranu astronomů, že z komety dělají přespříliš velkého mediálního hrdinu na to, co je doopravdy. Jistě - kometa byla těžce nalezitelná pouhýma očima a určitě nepatřila do skupiny vlasatic alá Hale-Bopp z roku 1997. Jenomže každá mince má dvě strany...

Oslavte s námi: Planetka Úpice objevena před 15 lety
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 21.03.2013)
V malebném údolí v oblasti „Krakonošovy zahrádky“ bratří Čapků se nalézá malé městečko Úpice. Prodírá se úpským údolím, které se z povlovných strání Ratibořických luk začíná ostře zarývat do tvrdých skal svírajících řeku, jejíchž sevření povolí až na počátku města Trutnova. Z okolních strání a kopců můžeme hledět na domky skrývající se pod stromy v údolí. Z jednoho však můžeme hledět i výše a dále. Nad hřbitovem, skryta za borovým porostem, ukrývá se hvězdárna, malá snad rozsahem, velká však svým dosahem astronomickým. Právě zde hlídají hvězdáři ve dne naši nejbližší hvězdu – Slunce, v noci pak i ostatní dění na obloze. A právě po tomto městečku nese jméno jedna z planetek Sluneční soustavy…

Nahánění komety PanSTARRS (3): Tajemství hradu... v Podhradí
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 19.03.2013)
Zatímco předchozí dvě výpravy byly ve znamení dlouhých cest k hranicím i za ně, v pátek 15. března 2013 se nám už počasí slibovaně moudřilo a vyčistilo západní obzor pro pohled na kometu. Páteční nahánění bylo tak konečně bez stresu a jen o niterném výběru nějakého krásného prostředí pro vznik pěkného fotografické vzpomínky. Protože jsem musel do Pardubic a pak dál na Seč, nebyla lepří volbou pro focení mystická Lichnice. Koneckonců právě na ní vznikl pro mě asi nejkrásnější pohled na tuto kometu zatím vůbec.

Nahánění komety PanSTARRS (2): Druhá ještě lepší
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 18.03.2013)
Byť už s trochou nostalgie, byla by ostuda se nevrátit do minulého týdne, kdy auto kvůli kometě ujelo bezmála 1900 km a nebylo to úplně marné. Kometa se po prvním úspěšném pozorování na Slovensku schovala za nepropustnou oblačnost, která zahalila náš středoevropský kraj široko daleko, a bylo možné se jen se slzou na krajíčku kochat snímky jejího randezvous s mladým Měsícem. Krásné počasí slibovalo až vyjasnění na západě republiky ve čtvrtek 14. března 2013. A tak se nelenilo, auto zaburácelo a hurá na hranice s Německem...

Kometa PanSTARRS bude jednou z nejjasnějších komet desetiletí
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 04.03.2013)
Současný hit jižní oblohy, výrazná a nesmírně fotogenická kometa C/2011 L4 PanSTARRS nám zkrášlí večerní nebe už příští týden. Přibližně osm dní před jejím přeletem na severní oblohu (12. března) se vlasatice dostala - podle současných měření a odhadů – nad hranici druhé magnitudy. Stává se tak oficiálně jednou z deseti nejjasnějších komet za poslední desetiletí. Už tedy není pochyb, že bude viditelná od příštího týdne na naší obloze pouhýma očima, a to i přes nepříliš příznivé podmínky, jakými je výška nad obzorem a posléze i svit dorůstajícího Měsíce. Společnost pro MeziPlanetární Hmotu ve spolupráci s některými českými hvězdárnami vyhlásila mimořádnou pozorovací kampaň vhodnou jak pro zkušené astronom tak i nadšené začátečníky.

11 dní... a odpočítáváme
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 01.03.2013)
S kometami už je to na spadnutí. Zejména pak očekávaná kometa C/2011 L4 PanSTARRS se tváří, že nás rozhodně o nějaké to divadlo nehodlá připravit. Pouhých 11 dní před jejím přeletem na severní nebeskou polokouli (12. března) se její jasnost pohybuje okolo 2,5 magnitudy - tedy jako u hvězd ve "Velkém voze". A kometa dále zjasňuje. Obavy z počasí jsou bohužel na místě, nicméně pokud nám popřeje, nechte se navnadit úvodním snímkem od Yuriho Beletskyho z chilské pouště Atacama. Protože něco takového uvidíme za těch 11 dní a pár hodin.

Fotografie: Protisvit v Býku
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 26.02.2013)
Jak se plynule blíží druhé významné období pro pozorování večerního zodiakálního světla, přinášíme malou perličku, která s tím velmi úzce souvisí. Fotografii, na níž lze spatřit poměrně obtížně pozorovatelnou část tohoto neobvyklého nebeského svitu, která se zrovna schovávala velmi vhodně u souhvězdí Býka se slabou Mléčnou dráhou. Kompozice hned několika fyzicky odlišných objektů vznikla na malebné australské pláži Conway Beach daleko od velkých měst. I přesto ale nebyl žádný med dosáhnout tohoto výsledného obrazu a předcházelo mu mnoho ošetřujících procedur.

Událost století – pád planetky nad Ruskem. Co se přesně stalo?
(redakce, Meziplanetární hmota, 25.02.2013)
V pátek 15. února 2013 došlo nad Uralem k pádu malé planetky. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. V noci z pátku 22. na sobotu 23. února 2013, tedy zhruba týden po události, pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově publikovali jako první a zatím jediní na světě rigorózně určenou dráhu tělesa v atmosféře Země i jeho dráhu ve Sluneční soustavě, po které přiletělo. Práce byla zveřejněna v telegramu Mezinárodní astronomické unie.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 25. 2. 2013 (autor Pavel Suchan, tiskový tajemník AsÚ AV ČR).

Video: Noc se dvěma kometami
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 24.02.2013)
Ano, zase ty komety. Ono totiž ani nic víc fascinujícího z dění na obloze v tuhle chvíli popisovat nejde. Komety Lemmon a PanSTARRS na jižní obloze v jeden okamžik se zkrátka staly hitem a není proto divu, že jsou ve hledáčku všech, kteří mají po ruce nějaký ten hledáček. Komety jsou již vidět očima - byť na opravdu tmavé obloze - a jsou fascinující už jen tím, že každá z nich je úplně jiná. Vlastně diametrálně. Zatímco kometa Lemmon se zelenavou komou a dlouhým výstřelkovým chvostem je takovou klasickou "plynnou" vlasaticí pro potěchu oka, PanSTARRS se pyšní čím dál krásnějším chvostem na prachových částicích. Pokud se ale ještě někomu zadaří vidět obě komety spolu s polární září, je to vrcholový zážitek hodný mimořádného ocenění. A takové si zaslouží i časosběrné video australského astro-fotografa Alexe Cherneyho. Přejeme krásnou podívanou...

Zamilované komety měly rande
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 18.02.2013)
Dění na jižní obloze je i přes nedávné události v Rusku stále vysoce střežené. Pozorní čtenáři určitě vědí, že jde pochopitelně o dvojici komet, které se pomaličku prochází po jižním nebeském koberci, obě míří pomaličku na své dráze ke Slunci a taky na severní oblohu. Komety Lemmon a PanSTARRS se dostaly na hranici pozorovatelnosti pouhýma očima a obě mají co nabídnout. Zatímco první zmíněná má spíš jen výraznou hlavu a dlouhý iontový ohon - vypadá jako špendlík - značně více očekávaná PanSTARRS je zaprášená jak kominík. A to je dobře...

Obrázek v úvodu pořídil astronom Justin Tilbrook v noci ze 16. na 17. února 2013. K nepřehlédnutí je Malé Magellanovo mračno s kulovou hvězdokupou 47 Tuc. Najdete na něm i obě komety?

Čeljabinský meteorit s Tunguskou nesouvisí
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 17.02.2013)
Po nedávných událostech z Ruska se zvedla masivní vlna zájmu o problematiku meteorů, meteoritů, ale rovněž i bezpečí života na Zemi při úvahách nad reálným nebezpečím z vesmíru. Mezi těmito někdy až absurdními diskuzemi – které se nevyhnuly ani řečem o UFO – se trošku právem někteří lidé ptají, nakolik je pád bolidu nad čeljabinskou oblastí Uralu spojená s Tunguským meteoritem v roce 1908. Obě dvě události přeci byly za poslední století patrně nejsilnější svého druhu a obě se udály nad územím Ruska. Ovšem věřte, či ne, tady fyzická souvislost s oběma událostmi končí. Přečtěte si proč.

Nad Ruskem explodoval meteorit
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 15.02.2013)
Dnes ráno 15. února 2013 okolo 9:15 ruského uralského času (4:15 SEČ) došlo k nebývale intenzivní astronomické události nad uralskou oblastí Ruska. Od jihovýchodu se na tamní ranní obloze rozzářil mimořádně jasný bolid, který krom záře dále provázela hlasitá rázová vlna. Podle dostupných zpráv byla zvuková hladina v některých místech tak vysoko, že roztřásla a rozbila okenní skla v některých místnostech. Po bolidu na obloze zůstala po dlouhé desítky minut jasná kouřová stopa. Samotné meteoritické zbytky dopadly na jižním Urale v Čeljabinské oblasti, asi 1500 km na východ od ruské metropole.

Komety 2013: Nejvíc es má ISON
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 13.02.2013)
Honí kočka myš, nebo myš kočku? I tak by se dalo popsat pomyslné konkurenční klání letošních očekávaných komet. S kometami se tento rok doslova roztrhl pytel, a ač jsme ještě ani jednu z těch "pořádných" na severní polokouli neviděli, je jasně cítit, že je to ve vzduchu a že se něco blíží. Neustále opakujeme lidem, že jsou komety opravdu nevyzpytatelné, pokud jde o předpovědi jejich jasností. Překvapují i klamou, ale hlavní je, že se nabízejí. Pořadí karet zamíchala překvapivě zjasňující kometa Lemmon, která bude patrně zajímavějším kometárním objektem než rok a půl dlouho avizovaná kometa PanSTARRS. Do toho jim oběma dýchá na záda překvapivě se vyvíjející kometa ISON. Takže, jaký bude rozsudek?

Asteroid mine Zemi: Připravte se na divokou jízdu!
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 11.02.2013)
V pátek 15. února 2013 ve večerních hodinách prosviští nevysoko nad zemským povrchem již nyní mediálně proklamovaná planetka 2012 DA14. No, nevysoko... při maximálním přiblížení okolo 20:26 středoevrospkého času bude "jen" 28 tisíc km nad zemským povrchem (zemský průměr je víc jak dvojnásobně menší). "Podletí" ale hranici orbitů geostacionárních družic a pěkně si to namíří na severní nebeskou polokouli. Srážka se Zemí zaručeně nehrozí, naopak je průlet mimořádnou výzvou pro všechny pozorovatele. Planetka o velikosti okolo 50 metrů bude několik hodin viditelná malými dalekohledy, jak se elegantně sune mezi hvězdami od ocasu Lva až do "Velkého vozu". Pokud se vyjasní, nenechte si to ujít (i když bude pěkná dřina si letící planetku vyhledat).

Zodiakální zář v Úpici?
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 07.02.2013)
 Je to vůbec možné? Kupodivu ano. Sám jsem se o tom měl šanci přesvědčit ve středu 6. února 2013 večer, kdy se chvála bohu konečně nad Úpicí vyjasnilo, a to pořádně. Od jihu přicházela rozpadající se vysoká oblačnost, severní a severozápadní obzor byl mraky netknutý. Neplížila se ani inverze a ošidné světlo z Úpice či vzdálenějších měst se díky pročištěnému vzduchu moc nepodepsalo na kráse noční oblohy. No moc… prostě ne tak jak běžně. Přes hlavu se klenula slabá Mléčná dráha sílící za lesy směrem na Radeč. Když už se ale tak pěkně vymetlo, zajímal mě vesměs jen jediný úkaz a jeho viditelnost z Úpice. Tím byl přírodní světelný kužel tyčící se od února do dubna nad západním obzorem, známý jako zodiakální světlo.

Kometa viditelná očima… na jižní obloze
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 05.02.2013)
… a další kometa se blíží

Astronomové hlásí, že zjasňující kometa C/2012 F6 Lemmon se dostává pomalu ale jistě na hranici viditelnosti pouhýma očima. První pozorovatel na jižní polokouli, astronom Will Godward z městečka Monta v Jižní Austrálii, zahlásil do mezinárodního sběrníku kometárních pozorování odhad jasnosti, který provedl pouhýma očima. Na čisté a tmavé obloze je proto v této chvíli již spolehlivě jedna kometa viditelná bez dalekohledu. Bohužel pro nás září hluboko pod obzorem, na jižní obloze nedaleko pólu. Další kometa ale na sebe nenechá dlouho čekat.

Zelená kometa na jižní obloze
(Petr Horálek, Meziplanetární hmota, 30.01.2013)
Rok 2013, ač se o 13-ce smýšlí jako o nešťastném čísle, by podle všeho měl být mimořádně bohatým na výrazné komety. Důkazem je i tento snímek zelenavé komety C/2012 F6 Lemmon, která touto dobou křižuje jižní Mléčnou dráhu a pomalu se přibližuje ke Slunci. Snímek pořídil 23. ledna 2013 na Novém Zélandě astronom John Drummond. Kometa bude nejjasnější v březnu, kdy se rozvítí na jižní polokouli do jasu jen o něco menšího než hvězdy ve "Velkém vozu". Krásné divadlo tedy spatří zejména Australané, jiho-Američané či Afričané. V květnu se přeci jen ukáže i na severní obloze, při svém slábnutí se octne na ranním nebi. Netřeba ale zoufat, další dvě komety se chystají okořenit dění na severním nebi.

Snímek asteroidu 2005 YU55
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 10.11.2011)
   Během včerejšího večerního pozorování vzdalujícího se asteroidu 2005 YU55 se podařilo pořídit 0.3 m dalekohledem úpické hězdárny sérii několika set snímků rychle se pohybujícího tělesa. První kompozitní snímek vznikl složením čtrnácti čtyřsekundových expozic.
   Pozorování podstatně komplikoval téměř o 25. magnitud jasnější měsíc vzdálený v tu chvíli jen 12 stupňů. Při zpracování snímku bylo potřeba vyrovnat se s velmi nerovnoměrnými světelnými podmínkami v blízkosti úplňku. Nakonec se to ale vcelku podařilo a můžeme tak nabídnout obrázek zachycující pohyb asteroidu v průběhu necelých devíti minut. Mile nás překvapilo především počasí i schopnost přístroje zachytit v bezprostřední blízkosti úplňku na čtyřvteřinové expozici těleso dvanácté magnitudy.

Asteroid 2005 YU55 v přímém přenosu
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 05.11.2011)
   8. listopadu 2011 prolétne kolem naší Země ve vzdálenosti jen 0.85 LD ( lunární distance ) tj. 325 000 km další blízkozemní asteroid. Na podobné a někdy ještě těsnější průlety jsme si v posledních letech už zvykli. Jde obvykle o tělíska o velikosti několika metrů vzácněji několika desítek metrů, která se díky stále se zlepšující pozorovací technice daří stále častěji objevovat. Tentokrát ale půjde o asteroid podstatně většího kalibru. Potenciálně hazardní asteroid 2005 YU55 má podle odhadů rozměr kolem 400 m. Tak velké těleso se do těsné blízkosti Země dostává jednou za několik desítek let. Posledním srovnatelným případem byl průlet asteroidu 2010 XC15 27. prosince 1976 , dalším podobným bude průlet asteroidu 153814 ( 2001 WN5) 26. června 2028

V sobotu večer jsme mohli pozorovat Draconidy
(Richard Kotrba, Meziplanetární hmota, 09.10.2011)
Draconida
Na sobotu 8. října 2011 kolem 22. hodiny bylo předpovězeno zajímavé maximum meteorického roje Draconidy. Přestože oblačné počasí vylepšené svitem Měsíce krátce před úplňkem dávalo pramalou naději shlédnout představení v plné kráse, vydal jsem se alespoň mimo dosah veřejného osvětlení. Byl jsem odměněn tím, že alespoň na půl hodiny se oblačnost trochu roztrhala a ač kvůli Měsíci nebylo možné sledovat žádné slabší objekty, byly pozorovány středně jasné a jasnější meteory zjevně pocházející z očekávaného roje. Frekvence měla stoupající tendenci, ale krátce před 22. hodinou se zatáhlo a pozorování byl konec.

Další „jasná" kometa na naší obloze, tentokrát na snímku Zdenka Bardona
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 01.07.2011)
  Na podzim tohoto roku nás navštíví opět další kometa. Nebude to však návštěva nečekaná. Víme o ní již od 13. srpna roku 2009, kdy ji na známé australské observatoři „Siding Spring Observatory“ objevil astronom G. J. Garradd. Tehdy měla 17. hvězdnou velikost a byla tak skryta nejen našim očím, ale i všem menším dalekohledům. Nyní se však na své dlouhoperiodické dráze rychle blíží ke Slunci a stále více a více se zjasňuje. Přísluním, tedy místem na své dráze Slunci nejbližším, projde 23. prosince 2011. I když pravděpodobně nepřesáhne magickou hranici viditelnosti pouhým okem, možná se alespoň pro majitele dalekohledů stane tou krásnou a tajemnou „hvězdou betlémskou".

Těsný průlet asteroidu 2011 MD
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 26.06.2011)
  V pondělí 27. června mine naši Zemi ve vzdálenosti pouhých 12 tisíc kilometrů malý asteroid označený 2011 MD. Těleso o rozměrech 10-15 metrů bylo objeveno přehlídkovými dalekohledy LINEAR v Novém Mexiku 22. června 2011
   K největšímu přiblížení k naší Zemi dojde v pondělí v 19 h 00 m letního středoevropského času. V té době bude asteroid přelétat nad jižním Atlantikem (přibližně nad Jižními Sandwichovými ostrovy). Vlivem těsného přiblížení dojde k výrazné změně jeho dráhy.

V těsné blízkosti Země proletěl malý asteroid
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 13.10.2010)
   Ve vzdálenosti pouhých 45 000 kilometrů proletěl v úterý 12. října kolem Země asteroid o průměru asi 7 metrů. Těleso bylo objeveno v sobotu 9. října 2010 přehlídkovým dalekohledem v rámci programu Catalina Sky Survey. Jde o jedno z nejtěsnějších přiblížení blízkozemního asteroidu , při kterém se asteroid označený 2010 TD54 dostal k Zemi asi sedmkrát blíž, než obíhá její obvykle nejbližší soused Měsíc a jen asi 10 000 km nad pás geostacionárních družic. Pokud by se těleso s naší Zemí srazilo při rychlosti 17 km/s , kterou se vůči ní pohybovalo , vybuchlo by v atmosféře jako atomová bomba přibližně hirošimského kalibru. Už od počátku bylo ale jasné , že riziko srážky je velmi malé.

Kometa 103P Hartley – přijďte se podívat tento týden
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 11.10.2010)
   Během letošního října budeme mít příležitost pozorovat z neobvykle malé vzdálenosti kometu 103P Hartley. Dlouho avizovaná událost nastane 20. X. , kdy se kometa k Zemi přiblíží na 0.1209 astronomické jednotky tj. 18.1 milionu kilometrů. Nedlouho potom 28.X. projde také přísluním.
   Vzhledem k tomu, že v době největšího přiblížení komety bude už silně rušit svým světlem Měsíc poblíž úplňku , nastávají ale nejlepší pozorovací podmínky už v těchto dnech. Hvězdárna v Úpici proto zve všechny zájemce o pozorování komety 103P Hartley každý den od 11. do 15. října v době od 19 do 21 hodin.
   Kometa se v těchto dnech pohybuje ze souhvězdí Persea do Vozky a její aktuální polohu můžete najít na přiložené mapce.
   Snímek pořízený 0.3-m dalekohledem úpické hvězdárny ukazuje vzhled komety v noci z 10. na 11. X. 2010. Rozsáhlou komu zobrazuje stejný snímek zpracovaný v nepravých barvách metodou izofot.

Kometa C/2009 R1 McNaught s plasmovým ohonem
(Libor Vyskočil, Meziplanetární hmota, 18.06.2010)
Trojice snímků pořízených za svítání  5. Jun. , 6. Jun.  a 8. Jun. 2010
   V prvních červnových dnech se obloha konečně vyjasnila a po dlouhé době nepříznivých pozorovacích podmínek tak bylo možné namířit na pozici, kde se kometa měla nacházet dalekohled a doufat, že se na snímcích objeví to nejzajímavější co může jasná kometa nabídnout - totiž ohon - nejlépe iontový.

Kometa C/2009 R1 McNaught
(Marcel Bělík, Meziplanetární hmota, 16.06.2010)
Nad našimi hlavami se opět po delší době objevila kometa, která zasluhuje naši pozornost. Nejlepší podmínky k pozorování nastávají po půlnoci kdy kometa vystupuje již dost vysoko nad obzor. Přinášíme vám proto mapku na nejbližší dobu a snímek komety pořízený na naší hvězdárně.

|0-50|50-72|

  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs