Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 82 nalezených)

|0-50|50-82|

Připravte dalekohledy, astronomický úkaz století nastává 21. prosince 2020
(redakce, Pozorování, 18.12.2020)
Jak jsme již avizovali například v našem nedávném článku (http://obsupice.cz/new/view.php?cisloclanku=2020121501), určitě bude letošního 21. prosince stát za to vytáhnout dalekohledy a namířit je na večerní oblohu. Očekáváme totiž tak vyjímečné přiblížení planet Jupiter a Saturn, že se vám v mnoha případech v dalekohledu vejdou do jednoho zorného pole. Z důvodu epidemiologických omezení se ale, bohužel, na úpické hvězdárně nebude konat žádné organizované pozorování, dalekohled tedy musíte použít svůj vlastní a vhodné pozorovací místo si najít ve svém okolí každý individuálně.

Opět setkání Měsíce, Jupiteru a Saturnu na večerní obloze, tentokrát 17.12.2020
(redakce, Pozorování, 15.12.2020)
Ještě než se nám na nočním nebi potkají (a pro pozemské pozorovatele zdánlivě splynou) planety Jupiter a Saturn - to nastane 21. prosince a je to často označováno jako astronomický úkaz století - čeká nás na noční obloze ještě jedna zajímavá událost. Je jí setkání planet Jupiter a Saturn a našeho Měsíce.

Poslední tři z České republiky viditelné večerní přelety Mezinárodní kosmické stanice před pravidelnou pauzou
(redakce, Pozorování, 08.12.2020)
Již jen v úterý 8. prosince kolem 16:48, ve středu 9. prosince kolem 17:37 a ve čtvrtek 10. prosince kolem 16:50 budete mít v případě jasného počasí možnost pozorovat na večerním nebi některý z přeletů Mezinárodní kosmické stanice. Ne, že by Mezinárodní kosmická stanice poté přestala létat, ale k tomu, abychom ji mohli na večerním nebi spatřit prostýma očima, musí být zároveň splněny určité podmínky, a tak se přibližně pravidelně střídají období, kdy je Mezinárodní kosmická stanice viditelná ve večerních hodinách, s obdobími, kdy je viditelné v hodinách ranních, a obdobími, kdy ji po západu Slunce od nás nespatříme. Vyskytnout se mohou i dny, kdy se nám naskytne pohled na Mezinárodní kosmickou stanici jak ráno, tak večer. V létě, kdy se Slunce v noci schovává jen nízko pod obzor, můžeme vídat Mezinárodní kosmickou stanici i kolem půlnoci.

Konjunkce Měsíce a Marsu ozdobená průletem Mezinárodní kosmické stanice ve středu 25.11.2020 večer
(redakce, Pozorování, 25.11.2020)
Opět se tuto noc můžete pokochat pohledem na Mars ve společnosti Měsíce. Mezi 17. hodinou 25.11. a 2. hodinou 26.11. můžete Mars vidět velice blízko Měsíce, přibližně 5 až 6 obloukových stupňů od něj.

Transit Mezinárodní kosmické stanice přes měsíční kotouč pozorovatelný z Úpice a mnoha dalších měst 23.11.2020
(redakce, Pozorování, 20.11.2020)
Bydlíte-li v Úpici nebo v jiném místě, kudy bude v pondělí večer probíhat pás pozorovatelnosti lunárního transitu Mezinárodní kosmické stanice (budou v něm také například Broumov, Poděbrady nebo Ondřejov, zda bude transit vidět i od vás, zjistíte tak, že na https://transit-finder.com/, poté, co si vložíte, necháte automaticky nadetekovat nebo vyberete s pomocí mapy vaše geografické souřadnice, kliknete na CALCULATE a pak na SHOW ON MAP), můžete zkusit vyfotografovat nebo nafilmovat transit Mezinárodní kosmické stanice před měsíčním kotoučem.

Setkání Měsíce, Jupiteru a Saturnu na večerní obloze 19.11.2020
(redakce, Pozorování, 17.11.2020)
Na večerní obloze můžete ve čtvrtek 19. listopadu 2020 nejlépe mezi 17:30 až 18:30 spatřit nad jihozápadním obzorem setkání tří nebeských objektů (setkání je zdánlivé, pozorované objekty jsou každý v naprosto jiné vzdálenosti od Země, nám se jen promítají na skoro stejné místo na obloze).

Pozorujte v těchto dnech Venuši, Merkur, hvězdu Spica ze souhvězdí Panny a tenký srpek Měsíce společně na ranní obloze
(redakce, Pozorování, 11.11.2020)
Od 12. do 14. listopadu 2020 můžete na ranní obloze před rozedněním kolem 6. hodiny vidět poblíž sebe 4 vesmírné objekty.

Najděte si v noci ze čtvrtka na pátek na noční obloze Mars s pomocí Měsíce
(redakce, Pozorování, 29.10.2020)
V tomto týdnu v noci ze čtvrtka na pátek budou mít všichni ti, kteří si nejsou úplně jisti, který z objektů noční oblohy je planeta Mars, možnost si Mars mezi hvězdami spolehlivě najít (tedy, bude-li jasno). Z noci ze čtvrtka na pátek totiž planetu Mars uvidíme v těsné blízkosti našeho Měsíce.

Pokochejte se aktuálně viditelnými planetami, uvidíte je i bez dalekohledu a i z větších měst (1x aktualizováno)
(redakce, Pozorování, 21.10.2020)
Vzhledem k tomu, že nejméně do 25. října 2020 jsou vzhledem ke koronaviru všechny české hvězdárny uzavřeny, nezbývá těm, kteří nemají vlastní hvězdářský nebo alespoň myslivecký dalekohled, nic jiného, než dívat se na aktuální noční oblohu svýma očima. Příležitost vidět něco, co je pěkné i při pohledu prostýma očima, máte ve čtvrtek 22.10. večer. Zkuste se podívat mezi 18:40 a 19:00 středoevropského letního času k jižnímu obzoru. Budete-li mít štěstí na počasí, uvidíte pěkně pospolu planetu Jupiter, planetu Saturn a náš Měsíc, který bude ve fázi jeden den před první čtvrtí. Prostým okem jsou planety na noční obloze podobné hvězdám. Jak to celé bude vypadat, si můžete prohlédnout na obrázku vytvořeném v programu Stellarium. Podobnou situaci z večera o 2 dny dříve dokumentuje snímek pořízený mobilem 20.10.2020 v 18 hodin 42 minut středoevropského letního času. To byl ale Měsíc ještě od Jupiteru z našeho pohledu úhlově přeci jen trochu daleko a navíc snímek nezachytil v té době ještě slabě svítící Saturn, který začal být zřetelně okem vidět až o pár minut později. Ve stejnou večerní dobu, kterou doporučujeme k pozorování Jupiteru, Saturnu a Měsíce, mužete spatřit i planetu Mars, najdete ji tou dobou nad východním obzorem a poznáte podle výrazně načervenalé barvy. Pokud byste se chtěli pokochat planetou Venuší, na tu si musíte počkat do rána, neboť v těchto týdnech bývá vidět jako Jitřenka. A pokud byste rádi viděli planetu Merkur, počkáte si ještě o něco déle, tu bude možné spatřit až kolem 10. listopadu a jen pár dní vždy krátce ráno před východem Slunce nad obzor. Tak ať máte štěstí na počasí a pokud se Vám podaří úkaz vyfotografovat, můžete nám ho poslat emailem nebo přes Facebook.

Aktualizace 21.10.2020 18:45: opravena datace úkazu a příslušně upraven text

Úpická hvězdárna uvádí: Nenáviděný Měsíc
(Marcel Bělík, Pozorování, 29.06.2020)
Není asi na této planetě mnoho lidí, kteří by neznali Měsíc. Pomíjíme tedy alespoň nemluvňata. Ovšem astronomové se s ním vypořádávají různě. Většinou jej nenávidí. On totiž mnohdy v noci svítí a ruší mnohá astronomická pozorování a fotografování slabých objektů oblohy. Ovšem, existuje skupina astronomů, kteří jej milují a důsledně se na něj různými způsoby dívají, fotografují jej a zkoumají. K nim se dále řadí patrně většina lidí na celém světě, kteří jsou rádi, že jim osvítí noční cestu domů, nebo třeba zpříjemní romantickou večeři pod širým nebem. Na Karafiátovy „Svatojánské broučky“ se dnes již příliš nemůžeme spolehnout.

Jak si pohlídat přelety Mezinárodní kosmické stanice přes sluneční či měsíční kotouč a další pro amatérské pozorovatele zajímavé události
(redakce, Pozorování, 15.05.2020)
Mezinárodní kosmická stanice (anglickou zkratkou ISS) je nejen místem, z kterého lze pozorovat a různými způsoby zkoumat planetu Zemi, jiné vesmírné objekty či kosmické prostředí, nebo místem, kde se dají v podmínkách mikrogravitace provádět ojedinělé experimenty, ale také vděčným objektem pro pozemské pozorovatele a astrofotografy. Jak se dá ISS vyfotografovat před slunečním kotoučem, vidíte na úvodních fotografiích Richarda Kotrby z roku 2015 (ta druhá je kompozicí několika těsně po sobě pořízených snímků). Pracovníkům úpické hvězdárny (tým ve složení RNDr. Libor Vyskočil, Jan Klimeš a Antonín Středa) se dokonce povedlo vyfotografovat ISS před slunečním kotoučem již v roce 2004 (snímek, na snímku najdete ISS úplně vpravo na okraji slunečního kotouče, kromě ní na slunečním kotouči vidíte sluneční skvrny, přikládáme také animaci vytvořenou ze snímků pořízených naším týmem při této příležitosti jiným fotoaparátem). Povedlo se jim pořídit snímek ISS době, kdy stanice byla na orbitě necelých 6 let, a to, že ji bude možné vyfotografovat před slunečním kotoučem, se ještě nedalo zjistit dvěma kliky v internetovém prohlížeči či aplikací v chytrém mobilním telefonu.

Amatérští astrofotografové ale také rádi zkoušejí fotit či natáčet ISS v noci, dá se zachytit její let mezi hvězdami nebo se dá vyfotografovat její silueta před měsíčním kotoučem.

Růžový superúplněk - co byl zač ?
(Richard Kotrba, Pozorování, 16.04.2020)
     Zhruba před týdnem proběhla médii mnohokrát zopakovaná informace - 8. dubna v ranních hodinách budeme pozorovat vzácný měsíční úkaz - růžový superúplněk. O co šlo ? A jak to, že tedy Měsíc nebyl růžový ? A co je to to "super" ? Nuže, podívejme se na to trochu blíž.
     Fakt, že Měsíc je přirozenou družicí naší planety je všeobecně známý, stejně tak jako skutečnost, že Měsíc kolem Země obíhá. Přesněji řečeno, obě tělesa obíhají (při zanedbání působení dalších vesmírných těles) kolem společného těžiště - barycentra, které ale leží asi 1700 km pod zemským povrchem; tento fakt nemá na další úvahu příliš velký vliv. Podstatnější je, že Měsíc neobíhá kolem Země po kružnici, ale po elipse s výstředností 0,055. Z této úvahy je zřejmé, že Měsíc není při svém pohybu od Země vždy stejně daleko a tedy i jeho zdánlivá velikost na obloze se mění. Pokud je Měsíc zemi blíže, je na obloze větší než když je dále. Pokud je Měsíc při svém oběhu zemi nejblíže, říkáme, bez ohledu na fázi, že je v perigeu. Pokud je nejdále, je v apogeu.

Co na noční obloze v poslední době zaujalo nejvíce lidí? (2x aktualizováno)
(redakce, Pozorování, 11.04.2020)
Myslíte si, že to byl superúplněk v noci z úterý 7. dubna na středu 8. dubna? Omyl. Řekli byste, že by to měla být Venuše, která je nyní po setmění opravdu nepřehlédnutelná? Omyl. Podle množství dotazů na pracovníky úpické hvězdárny v poslední době nejvíc lidí zaujaly záhadné pohybující se svítící body, kterých pozorovatel viděl za tmy hodně, někdy i desítky, a prolétávaly na obloze ve stejném směru za sebou. V dřívějších týdnech bývaly zaznamenávány spíše večer, nyní už zase bývají postřehnuty spíše ráno. Prosby o vysvětlení takových pozorování v současné době převládají mezi telefonáty, mezi dotazy v hvězdárenské e-mailové schránce (což je ideální způsob, jak na nás podobný dotaz směrovat) i v dotazech na našem hvězdárenském facebooku. A ať už šlo o pozorování večer nebo ráno, vysvětlení je stejné. Tazatel viděl družice Starlink.

Jak si zkrátit chvíle v domácím vězení – pozorujte Měsíc !
(Richard Kotrba, Pozorování, 27.03.2020)
   V těchto dnech disponuje většina lidí, jakkoli nedobrovolně, nadstandardním množstvím volného času. Můžete se mnou samozřejmě nesouhlasit, ale přesto kolem sebe zažívám situace, na které lidé nejsou zvyklí, situace, ve kterých vlivem vnějších okolností jsou nuceni žít životem, na který nebyli zvyklí a občas jednají způsobem, kterému se sami diví. Možná ale přišel čas zvednout oči od monitorů a displejů a obrátit je směrem k obloze. K, promiňte mi to přirovnání, nejlepšímu divadlu, které existuje, divadlu, které nám připravila příroda a v jehož hledišti můžeme nalézt poučení i odpočinek. Pro začátek můžeme třeba pozorovat – Měsíc. Ano, ten Měsíc, který bereme jako samozřejmost a kterého si mnozí z nás většinou ani nevšimnou. A přesto jde o jeden z nejvděčnějších a vlastně i nejzajímavějších snadno pozorovatelných objektů, k jehož sledování sice je nejvhodnější menší dalekohled, ale i pohled pouhým okem velice potěší.


Polostínové zatmění Měsíce pozorovatelné 10.1.2020 večer
(redakce, Pozorování, 09.01.2020)
Dne 10.1.2020 mezi 18:08 a 22:12 středoevropského času je možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce.

Merkur aktuálně v největší elongaci a dobře pozorovatelný
(redakce, Pozorování, 27.02.2019)
Dnes je planeta Merkur v největší elongaci. To znamená, že je jeho úhlová vzdálenost od Slunce z našeho pohledu největší za období několika měsíců. Dnes jde o elongaci takzvaně východní, Merkur je tedy pozorovatelný v podvečerních hodinách nízko nad západním obzorem a uvidíte ho i očima bez použití dalekohledu. Máte-li čas a chuť a nemáte-li to daleko, můžete se na Merkur na úpickou hvězdárnu přijít podívat například právě dnes (27.2.) kolem 18:05, dnes to vypadá, že bude jasno.

Fotky z mobilů našich návštěvníků
(redakce, Pozorování, 02.05.2018)
Nejen Měsíc si návštěvníci při večerních pozorováních fotografují s pomocí našich dalekohledů na svůj mobilní telefon. Opět tím nejjednodušším způsobem, kdy se mobilem fotografuje z ruky za okulárem dalekohledu, se tentokrát návštěvníkům povedlo vyfotografovat všechny čtyři největší Jupiterovy měsíce.


Ohlédnutí za zákrytem Aldebaranu Měsícem
(Richard Kotrba, Pozorování, 26.02.2018)
     V pátek 23. února 2018 mezi 18. a 19. hodinou večerní proběhl vysoko nad jižním obzorem avizovaný nebeský úkaz - zákryt hvězdy Aldebaran Měsícem. Počasí bylo sice mrazivé a větrné, ale bezoblačné a tak jsme od západu Slunce mohli pozorovat Měsíc, pomalu se přibližující k rudému oku Býka - hvězdě Aldebaran. S pomalu temnící oblohou bylo přibližování obou těles na nebeské sféře patrnější, až okolo 18:03:30 Aldebaran náhle zmizel. Zajímavá byla právě ta rychlost zmizení této obří hvězdy s průměrem 40 Sluncí; takový průběh demonstroval, že na vzdálenost 65 světelných let se i tak velký objekt jeví jako bodový a namísto postupného zakrývání, na které jsme zvyklí například ze zákrytů planet Měsícem, zmizí hvězda ve zlomku sekundy.

Přímý přenos ze zákrytu Aldebaranu Měsícem
(Richard Kotrba, Pozorování, 23.02.2018)
     V pátek 23. února 2018 budeme moci vysoko nad jižním obzorem pozorovat zajímavý úkaz - zákryt hvězdy Aldebaran Měsícem. V případě jasného počasí a v mrazivém počasí funkční funkční techniky můžete sledovat úkaz ve formě pseudopřímého přenosu (s mírným zpožděním) zde
.

V pátek 23.2.2018 nastane zákryt Aldebaranu Měsícem
(Richard Kotrba, Pozorování, 20.02.2018)
     V pátek 23. února 2018 budeme moci vysoko nad jižním obzorem pozorovat zajímavý úkaz - zákryt hvězdy Aldebaran Měsícem. Ne že by snad Měsíc při své nebeské pouti nějaké hvězdy běžně nezakrýval, jde však zpravidla o hvězdy méně jasné, v záři blízkého Měsíce snadno se ztrácející. Nyní však jde o zákryt hvězdy jasné - nejjasnější hvězdy v souhvězdí Býka, jeho rudého oka, vzdáleného od nás více něž 65 světelných let. Zákryt takto jasné hvězdy Měsícem již není úplně obvyklou záležitostí a proto věříme, že počasí bude přát a budeme si moci úkaz jaksepatří vychutnat. Animaci předpokládaného průběhu úkazu si můžete prohlédnout zde


Zvláštní objekt zachycen na Hvězdárně v Úpici
(Jan Klimeš ml, Pozorování, 29.06.2016)
Dnes zrána byl na naší hvězdárně napozorován zajímavý objekt. Dlouho jsme chodili kolem, přemýšleli, zda je to mimozemšťan, UFO či jen náhle ze země se vynořivší kámen. Po dlouhém zkoumání nakonec bylo s úžasem objeveno, že je to HOUBA!

Přímý přenos z přechodu Merkuru přes Slunce 9.5.2016
(Richard Kotrba, Pozorování, 08.05.2016)
Vážení příznivci astronomie, v případě jasného počasí a funkční techniky pro vás připravíme přímý přenos z přechodu Merkuru přes sluneční disk. Přímý přenos nebude prováděn streamovaným videem, ale serií snímků zveřejňovaných v závislosti na mnoha okolnostech vždy po několika minutách. jednotlivé části jsou zde:

Aktuální snímky ve viditelném světle a Halfa
Aktuální a 8 historických snímků ve viditelném světle
Aktuální a 8 historických snímků v HAlfa

Jednotlivé stránky se automaticky obnovují po 60 sekundách. Přenos začne cca v 13:00 a skončí okolo 20:00

Pro fajnšmekry - zákryt Venuše Měsícem (ovšem ve dne)
(Richard Kotrba, Pozorování, 04.04.2016)
     Zítra, 6. dubna 2016, bude možné v dopoledních hodinách pozorovat z našeho území zajímavý úkaz - zákryt Venuše Měsícem. Věc má ale tři háčky: Zákryt bude sice viditelný v celé délce trvání a dost vysoko nad obzorem, ale.... ve dne, Měsíc bude ve velmi pokročilé fázi a celý úkaz proběhne zhruba 15° od Slunce. Protože nás ale takové překážky nemohou od pokusu o pozorování úkazu odradit, vznikly následující řádky.


50 let SEA na hvězdárně v Úpici
(Radovan Mrllák, Pozorování, 13.12.2015)
Letos tomu bude už 50 let, co na hvězdárně v Úpici začala nepřímá registrace slunečních erupcí pomocí monitorování stavu ionosféry.






Hvězdáři (a hastrman) na dožínkách - ohlédnutí
(Richard Kotrba, Pozorování, 08.11.2015)
     Před více než měsícem, v pátek 18. a v sobotu 19. září 2015 se úpičtí astronomové již tradičně zúčastnili slavnosti krajských dožínek v Hradci Králové a to opět jako součást prezentace regionu Jestřebí Hory. V symbióze se zemědělskými stroji, hospodářskými zvířaty a produkty nejrůznějších malých či větších výrobců tak dožínková slavnost dostala i astronomický rozměr. Jako již obvykle, páteční prezentace měla povětšinou charakter nárazovějších epizod pro školní kolektivy, v sobotu pak proběhla za účasti mnoha stovek návštěvníků i hlavní část akce.

Hon na potemnělý Měsíc aneb "chyt si mne, když to dokážeš"
(Richard Kotrba, Pozorování, 01.10.2015)
    Na svátek sv. Václava velmi brzy zrána jsme byli svědky úplného zatmění Měsíce. Tedy jak kdo a jak kde. Zatímco v některých částech republiky bylo počasí ideální, nad východem Čech si atmosféra připravila hrátky s nervy astronomů i ostatních zatměnílačných pozorovatelů. Krátce po půlnoci, kdy přípravy na pozorování vrcholily, se od severovýchodu, z oblasti Orlických hor a Krkonoš začala nasouvat oblačnost právě tak hustá, aby byla schopná pozorování znepříjemnit, ba i pokazit pokazit; to se jí nakonec také docela povedlo. Nicméně díky skutečnosti, že pozorování probíhalo nejen v Úpici ale i v Hradci Králové a v Čeperce, podařilo se spojenými silami vidět a zaznamenat alespoň nějaké momenty úkazu.

28. září 2015, na sv. Václava, uvidíme zatmění Měsíce
(Richard Kotrba, Pozorování, 24.09.2015)
    Na svatého Václava, v pondělí 28. září 2015 po druhé hodině noční, budeme svědky efektního úkazu. Země, osvětlená Sluncem, neustále vrhá do prostoru svůj stín ve tvaru kužele. Právě během zmíněné noci Měsíc do tohoto, Zemí vrhaného, stínu vstoupí a pro pozorovatele na Zemi ztmavne. Nastane nejprve polostínové, pak částečné a nakonec i úplné zatmění Měsíce. Pozorování tohoto zatmění, které bude na několik let posledním svého druhu, pořádá pro veřejnost v pondělí 28. září 2015 od 03:00 do 06:00 SELČ i naše Hvězdárna

Modrý Měsíc? Ovšem, ale...
(Richard Kotrba, Pozorování, 31.07.2015)
    Dnešek se zařazuje po bok dalším 40 kalendářním dnům v 21. století, které vyvolaly či vyvolají lehkou mediální smršť na téma "magický Modrý Měsíc" (chcete-li "Modrý Úplněk") doprovázenou vyvedením měsíčního úplňku v blankytně modré barvě na titulní straně příslušného media. Co to ale ten Modrý Měsíc je? Bude úplněk opravdu modrý? a když ne, proč se mu "modrý" říká?
    Na začátek trochu počtů, pro náš účel bude postačovat hrubý náčrt situace. Lidé, používající náš typ kalendáře, si na základě praktických potřeb rozdělili rok do 12 přibližně stejných časových úseků - měsíců. Název tohoto časového úseku nese v sobě určitou symboliku, délka každého z nich odpovídá velmi přibližně časovému úseku, který musí uplynout, aby se na obloze, pozorováno z jednoho místa na Zemi, objevil Měsíc znovu v téže fázi. Nicméně jednotlivé měsíce nemají stejnou délku; některé jsou dlouhé 31 dnů, jiné 30 dnů a je i jeden, ano, únor, který má délku 28 nebo 29 dnů v závislosti na tom, zda máme rok přestupný či rok nepřestupný. Jenže Měsíc neoběhne Zemi za kalendářní měsíc....

Ohlédnutí za zatměním Slunce .....
(redakce, Pozorování, 23.03.2015)
... aneb reportáž o pozorování zatmění Slunce z míst, kde neplatí zákony geometrie

    Vzpomínám si na jakousi větu našeho učitele geometrie o tom, že objem tělesa, které chceme vložit do jiného tělesa, musí být menší než kterým disponuje ono druhé těleso. Zdá se, že na Hvězdárně v Úpici tato, vcelku logická úvaha neplatí. V páteční dopoledne, během částečného zatmění Slunce, se sem, do hvězdárny ležící nad podkrkonošskou Úpicí, vešlo v jednu chvíli více než šest krát více lidí, než kolik se jich sem má vejít maximálně. Tedy přibližně tři stovky. To bylo v okamžiku maximální fáze tohoto zatmění. Celkem tohoto dopoledne hvězdárnu ovšem navštívilo téměř pět set zájemců o sledování zatmění.


Zatmění Slunce skončilo...... Výběr snímků z přímého přenosu
(Richard Kotrba, Pozorování, 20.03.2015)
Přinášíme Vám kolekci snímků z přímého přenosu s odstupem 10 minut. Snímky jsou otočené tak, jak byly sejmuty, při zpracování budou otočeny správně


V pátek 20.3.2015 nastane zatmění Slunce
(Richard Kotrba, Pozorování, 16.03.2015)
        Březnový Měsíc vychází stále později a později a pomalu blíží k Novu. Tento Nov však nebude tuctovým. Zhruba v ten okamžik také Měsíc projde uzlem své dráhy a projde tedy spojnicí mezi Zemí a Sluncem. Měsícem vržený stín v ten moment dopadne na Zemský povrch a nastane úplné zatmění Slunce, z našeho území pozorovatelné jako částečné. Tento úkaz bude mít navíc jednu smutnou vlastnost, bude totiž svého druhu z našeho území až do roku 2021 posledním viditelným a proto věříme, že počasí nám bude přát.
        Tento zajímavý zážitek Vám rádi zprostředkujeme a proto jste, zejména v případě jasného počasí, na pozorování zatmění Slunce pomocí speciálních přístrojů a projekce na naši hvězdárnu srdečně zváni.

Ohlédnutí za setkáním Venuše, Marsu a Měsíce
(Richard Kotrba, Pozorování, 22.02.2015)
        V právě uplynulých dnech jsme byli na obloze svědky přibližování Marsu a Venuše, které se v pátek a v sobotu minuly v pěkné konjunkci; část ze sobotního večera byla sice pozorovatelná, ale kvůli velké vlhkosti v atmosféře nefotografovatelná. Tento úkaz byl však v pátek 20. února 2015 vylepšen přítomností Měsíce poblíž zmíněné dvojice planet, což dodalo úkazu patřičný lesk.

Setkání Venuše a Marsu už za týden
(Richard Kotrba, Pozorování, 14.02.2015)
        Pokud nastane večer a je, nyní tak vzácně, jasno, lze pozorovat po západu Slunce nad jihozápadním obzorem planety Venuši a Mars, které se den po dni k sobě na obloze pomalu přibližují aby se za týden ve vzdálenosti měsíčního průměru minuly. Takové počasí nastalo včera 13. února, kdy navzdory všem předsudkům stran pátku třináctého několik hodin takové jasno bylo a obě planety zazářily na obloze v předehře událostí následujících.

Blíží se setkání Marsu a Venuše
(Richard Kotrba, Pozorování, 06.02.2015)
        Nad našimi hlavami se po lednovém setkání Venuše a Merkuru schyluje k dalšímu planetárnímu rendez-vous. Nad západním obzorem můžeme v těchto a následujících dnech sledovat hnedle čtyři planety, z toho dvě prostým okem. První a nejméně jasnou (a vlastně z hlediska pozorovatelnosti tentokráte pouze "do počtu") je v záři zapadajícího Slunce mizející a pouze dalekohledem spatřitelný Neptun, jehož pozorování tedy ponechme na období, kdy se nachází během noci vysoko nad obzorem. Další, pouhým okem viditelné, dvě planety, nažloutlá Venuše a rudý Mars, však předvedou v následujících dnech několik kroků nebeského tance.


Merkur, Venuše (a Měsíc) na západním obzoru
(Richard Kotrba, Pozorování, 20.01.2015)
    Kromě komety C/2014 Q2 LoveJoy můžete v těchto dnech po západu Slunce nad západním obzorem pozorovat obě vnitřní planety - Merkura a Venuši, ke kterým se zítra, tedy 21. ledna 2015 přidá pouhý 1,1 dne starý srpek Měsíce. Mapka ukazuje situaci 20 minut po západu Slunce, kdy se objekty nacházejí zhruba 10° nad západním obzorem. Všechna tři zde pozorovatelná tělesa vykazují fáze, nejpatrnější je jev samozřejmě na Měsíci, v dostatečně zvětšujícím dalekohledu připomínají srpek i Merkur (užší srpek-druhý obrázek) a Venuše (spíše necelý kotouč - třetí obrázek)


Venuše s Jupiterem na východním obzoru
(Richard Kotrba, Pozorování, 19.08.2014)
    Zlomyslný mrak sice včera znemožnil pozorování nejefektnější fáze ranní konjunkce Jupitera a Venuše, nicméně dnes, den po nejbližším přiblížení, se východní obzor na chvíli rozjasnil a bylo tedy možné sledovat obě planety alespoň "den poté". I tak šlo o hezký pohled, zájemci o tento zážitek mají ještě den či dva k dispozici. Výše uvedená fotografie vznikla asi hodinu před východem Slunce, zde je uvedena též animace složená z 18 snímků po minutě. Fotografie jsou pořizované z nepohyblivého stativu, proto se planety (i hvězdy) jeví jako krátké čárky - během 4 sekundové expozice se Země i s mým stativem trochu pootočila.

Téměř neviditelný bolid
(Marcel Bělík, Pozorování, 23.04.2014)
Večer 31. března prolétl nad západní a střední Evropou jasný bolid. Zachycen byl také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jak je popsáno v článku dr. Spurného. I když byl jeho let atmosférou nasměrován téměř ideálně pro již fungující část radiové pozorovací sítě, nebyl záznam na tomto pozorování téměř žádný. Špatný výsledek, chtělo by se říci. Ovšem opak je pravdou.

Cena Jindřicha Zemana za fascinující Rudé skřítky
(redakce, Pozorování, 27.02.2014)
Porota České astrofotografie měsíce udělila historicky druhou cenu Jindřicha Zemana Ing. Pavlu Štarhovi, Ph. D., a to především za snímek „Červení skřítci“. Ačkoliv je cena udělována astrofotografii roku zejména za celoroční přínos, zaujal unikátní snímek Pavla Štarhy porotu v těžké konkurenci s krásnými vítěznými díly ostatních autorů během roku 2013.  Zachycuje totiž niterný, očima prakticky nepozorovatelný a pro fotografy nesmírně vzácný okamžik v takové kvalitě, která nemá obdoby dokonce ani ve světovém měřítku. Pozorování tzv. nadoblačných blesků je díky jejich obtížnému záznamu relativně mladou disciplínou a celá porota ČAM je právem hrda, že i v českých kotlinách se jí věnuje několik nadšenců natolik, aby jejich výsledky ohromily celý svět.

Pohled slavným dalekohledem (fiktivní esej, vzniklá na základě vlastních zkušeností)
(Marcel Bělík, Pozorování, 25.01.2014)
Plahočíme se do kopce, ochlazuje se a ještě ke všem se stmívá. Projdeme kolem hřbitova a jsme na kopci. Tma už je jako v pytli. Kruci, to tu nemaj lampy? Nojo, na hvězdárně asi moc svítit nemůžou, abysme něco viděli. No, a na to nakonec čekáme. Těšíme se na návštěvu hvězdárny. A nejen to, chceme se podívat do hlubin vesmíru více než 100 let starým dalekohledem.

Výsledky expedice úpické hvězdárny do Ugandy poslouží k celosvětovému výzkumu Slunce
(Marcel Bělík, Pozorování, 18.11.2013)
Díky úspěšnému pozorování hybridního zatmění Slunce v Ugandě se podařilo expedici úpické hvězdárny získat hodnotný vědecký materiál. Během mimořádně krátkého zákrytu Slunce Měsícem byly pozorovány a zaznamenány jevy, které poslouží k potvrzení či rozšíření nových teorií o dějích zejména ve sluneční chromosféře a koróně. Vzácné hybridní zatmění Slunce 3. listopadu 2013 nastalo během vysoké sluneční aktivity a poprvé v novodobé historii za pokročilé digitální a výpočetní techniky, která umožnila děje velmi podrobně analyzovat. Expedice úpické hvězdárny byla součástí jednoho ze čtyř mezinárodních týmů koordinovaných prof. Miloslavem Druckmüllerem z Vysokého učení technického v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Institute of Astronomy na Univerzitě na Havaji.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici ze dne 18. listopadu 2013.

Letní loučení s Pánem prstenců a jeho setkání s Kometou
(Richard Kotrba, Pozorování, 05.09.2013)
    V těchto dnech krátce po západu Slunce máme nízko nad západním obzorem na několik týdnů poslední možnost pozorovat druhou největší planetu Sluneční soustavy – Saturn. Pohled na ni je vskutku zážitkem, protože díky vzájemné poloze Země a Saturna se jeví prstence pěkně otevřené a planeta se tak ukazuje v celé kráse. To však brzy pomine, Saturn se na obloze blíží ke Slunci a stane se tak pro oko neviditelným, aby pak v půlce listopadu zrána povstal ze sluneční záře a vstoupil, alespoň doufejme, do záře kometární. V té době se totiž bude blížit do finální fáze v astronomické komunitě s lehkou nervozitou očekávaný úkaz letošního podzimu – zjevení se komety ISON C/2012 S1 na nebeské klenbě. Vzhledem očekávané jasnosti této komety a načasování jejího průletu tak budeme mít pravděpodobně možnost pozorovat vánoční kometu, ač maximum její jasnosti je předpovídáno na konec měsíce listopadu. To však teprve bude.


"Far Darrig" v Čechách - vítězný snímek ČAM
(Marcel Bělík, Pozorování, 02.09.2013)
Už jste někdy viděli „červené skřítky“? Za těmi mytologickými se můžete vydat do Irska, kde jsou známí jako „Far Darrig“, tedy červení mužíčci. Tito tvorečkové, jejichž legenda je původem patrně skotská, získali své jméno díky svému vzhledu. Jejich malé podsadité tělo se žlutou tváří je celé zahaleno v červeném oblečení. Od klobouku, přes šosatý kabátec až po vlněné punčochy.

Víte, co je krmítko?
(Marcel Bělík, Pozorování, 14.08.2013)
    Odpověď, že se jedná o malý dřevěný domeček, kam se dává v zimě krmení pro ptáčky, je samozřejmě správná. Existuje ovšem nemalá skupina obyvatel naší planety, kteří si pod pojmem „krmítko“ představí úplně něco jiného. Všechny tyto neobvyklé lidičky spojuje jedno, ve druhé polovině minulého století se (z)účastnili některé z meteorářských astronomických expedic, ať již celostátních, nebo zácvikových. Jednou z nich byla například „Letní astronomická expedice Úpice“.

    Úpické meteorářské expedice na Hvězdárně v Úpici mají již padesáti pětiletou tradici a i když se pozorování meteorů nyní věnují již jen okrajově, stále jsou lákavým a atraktivním místem astronomického setkání. Není zde nouze o pozorování dalekohledy nejrůznějších typů, astrofotografii či studium hvězd proměnných. Na své si přijdou i radioastronomové či fyzikální experimentátoři.


ČAM Červenec 2013: NGC 6888
(Marcel Bělík, Pozorování, 02.08.2013)
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2013 obdržel snímek „NGC 6888“, jehož autorem je Pavol Kollarik.

Léto je v plném proudu a noční obloze nad našimi hlavami dominuje rozsáhlé souhvězdí Labuť, ukazující směr ve vesmíru, kam se rychlostí 220 km/s řítí naše Sluneční soustava. To ovšem astronom stojící či sedící u dalekohledu mířícího do těchto končin nepostřehne. Co však jistě pocítí, je nadšení nad hvězdnou bohatostí galaktického ramena naší Galaxie, rozervaného v tomto souhvězdí komplexem prachových mračen zvaných „Velká trhlina“. To však není zdaleka vše. Již astronomický začátečník vyjmenuje mlhovinu Severní Amerika či pověstné „řasové mlhoviny“ a jistě i mnoho dalších. o však není zdaleka vše. Již astronomický začátečník vyjmenuje mlhovinu Severní Amerika či pověstné „řasové mlhoviny“ a jistě i mnoho dalších.

Nespravedlivě opomíjený Měsíc - i on stojí za pozorování
(Richard Kotrba, Pozorování, 16.05.2013)
  V množství medializovaných jedinečných a vzácných nebeských úkazů se často ztrácí krása běžného. Prakticky každého bezoblačného dne lze totiž na obloze sledovat našeho pozoruhodného vesmírného souputníka - Měsíc. Kromě toho, že je díky svému jasu snadno pozorovatelný jako jeden z mála nebeských objektů i ze světelným zněčistěním zamořeného městského prostředí, díky své nevelké vzdálenosti od Země nabízí možnost pozorování různých detailů na svém povrchu. Dokonce i při pohledu neozbrojeným okem můžeme rozlišit základní struktury na měsíčním povrchu, použití dalekohledu pak nabídne překrásné divadlo i leckterému škarohlídovi.

Konečně se vyjasnilo - pokochejte se pohledem na Slunce
(Richard Kotrba, Pozorování, 09.05.2013)
  Po dlouhé době se na dobu delší než několik desítek minut objevilo na obloze Slunce a dalo tak příležitost nedočkavým pozorovatelům zkontrolovat, jak si vede v roce, ve kterém mnozí očekávají maximum jeho aktivity. Příležitost jsme nepromarnili ani my a pomocí slunečního dalekohledu Lunt 60 jsme si včera chování chromosféry důkladně prohlédli.

Pozorovali jsme částečné zatmění Měsíce
(Richard Kotrba, Pozorování, 29.04.2013)
Ve čtvrtek 25. dubna 2013 se krátce po svém východu přiblížil Měsíc zemskému stínu a nastalo velmi malé, ale přesto pohledné částečné zatmění Měsíce. Protože pozorovací podmínky byly takžka ideální, mohl se úkazem pokochat prakticky každý obyvatel Čech. Zatmění dosáhlo ve své největší fázi velikosti pouze 0,015 a patří tedy k vůbec nejmenším, které můžeme v naší době pozorovat. Na druhou stranu právě díky tomu jsme mohli pozorovat, jak se po"vrcholku" Měsíce posunuje zemským stínem vymalovaná červenonědá čepička, která přechází v pokročilejší fázi úkazu do polostínu.

Kometa PanSTARRS C/2011 L4 ze Zvičiny
(Richard Kotrba, Pozorování, 17.03.2013)
   Snad není v silách člověka nepodlehnout takovému lákadlu, jakým je prostým okem viditelná kometa. Protože jedno z období, které takový úkaz nabízí, právě probíhá, neodolal jsem ani já a již několik dnů se snažím po večerech vlasatici ulovit. Po dvou naprosto beznadějných večerech se včera přece jen vylepšilo počasí natolik, že jsem se přesunul mimo město tak, abych se, neomezován oblačností, mohl kometou konečně pokochat.

Tak jsem hledal Merkur... a našel Mars
(Richard Kotrba, Pozorování, 08.02.2013)
   Pozorování nepřející počasí minulých měsíců mne uvrhlo do takové podivné a dlouhé neastronomické letargie, ze které je možné probuzení pouze pěkným úkazem nebo globální katastrofou. Nu a když kolega Horálek předpověděl o pár článků zpět dnes očekávatelný úkaz - zajímavou konjunkci dvou planet, podíval jsem se dnes po obědě na družicový snímek zcela zatažených Čech a bylo tak nějak zřejmé - dnes konečně to vyjde. Jsa hradečák, zamířil jsem zvečera na jediné místo v Hradci odkud je vidět západní obzor a na malebném panoramatu hypermarketů a dýmající elektrárny jsem hledal Merkur, až jsem našel také.... Mars.

|0-50|50-82|

  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs