Hvězdárna v Úpici, U Lipek 160, 542 32 Úpice
tel:  499 882 289
e-mail:  hvezdarna@obsupice.cz
Poloha:  N50°30'27,5", E16°00'44"
  | Hlavní stránka | Program | Vstupné | Vyhledávání | Download | | Staré stránky | BLIND FRIENDLY |

  Webkamera
(c) Rudolf

  Slunce aktuálně

  Geomg aktivita

  Polární záře

  Rubriky
Akce 2004
Akce 2005
Akce 2006
Akce 2007
Akce 2008
Akce 2009
Akce 2010
Akce 2011
Astronomická Společnost
Hvězdné objekty
Informace
Meteorologie
Meziplanetární hmota
Pozorování
Program
Seismo
Slunce
Solar Data

Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 81 nalezených)

|0-50|50-81|


Zvláštní objekt zachycen na Hvězdárně v Úpici
(Jan Klimeš ml, Pozorování, 29.06.2016)
Dnes zrána byl na naší hvězdárně napozorován zajímavý objekt. Dlouho jsme chodili kolem, přemýšleli, zda je to mimozemšťan, UFO či jen náhle ze země se vynořivší kámen. Po dlouhém zkoumání nakonec bylo s úžasem objeveno, že je to HOUBA!

Přímý přenos z přechodu Merkuru přes Slunce 9.5.2016
(Richard Kotrba, Pozorování, 08.05.2016)
Vážení příznivci astronomie, v případě jasného počasí a funkční techniky pro vás připravíme přímý přenos z přechodu Merkuru přes sluneční disk. Přímý přenos nebude prováděn streamovaným videem, ale serií snímků zveřejňovaných v závislosti na mnoha okolnostech vždy po několika minutách. jednotlivé části jsou zde:

Aktuální snímky ve viditelném světle a Halfa
Aktuální a 8 historických snímků ve viditelném světle
Aktuální a 8 historických snímků v HAlfa

Jednotlivé stránky se automaticky obnovují po 60 sekundách. Přenos začne cca v 13:00 a skončí okolo 20:00

Pro fajnšmekry - zákryt Venuše Měsícem (ovšem ve dne)
(Richard Kotrba, Pozorování, 04.04.2016)
     Zítra, 6. dubna 2016, bude možné v dopoledních hodinách pozorovat z našeho území zajímavý úkaz - zákryt Venuše Měsícem. Věc má ale tři háčky: Zákryt bude sice viditelný v celé délce trvání a dost vysoko nad obzorem, ale.... ve dne, Měsíc bude ve velmi pokročilé fázi a celý úkaz proběhne zhruba 15° od Slunce. Protože nás ale takové překážky nemohou od pokusu o pozorování úkazu odradit, vznikly následující řádky.


50 let SEA na hvězdárně v Úpici
(Radovan Mrllák, Pozorování, 13.12.2015)
Letos tomu bude už 50 let, co na hvězdárně v Úpici začala nepřímá registrace slunečních erupcí pomocí monitorování stavu ionosféry.






Hvězdáři (a hastrman) na dožínkách - ohlédnutí
(Richard Kotrba, Pozorování, 08.11.2015)
     Před více než měsícem, v pátek 18. a v sobotu 19. září 2015 se úpičtí astronomové již tradičně zúčastnili slavnosti krajských dožínek v Hradci Králové a to opět jako součást prezentace regionu Jestřebí Hory. V symbióze se zemědělskými stroji, hospodářskými zvířaty a produkty nejrůznějších malých či větších výrobců tak dožínková slavnost dostala i astronomický rozměr. Jako již obvykle, páteční prezentace měla povětšinou charakter nárazovějších epizod pro školní kolektivy, v sobotu pak proběhla za účasti mnoha stovek návštěvníků i hlavní část akce.

Hon na potemnělý Měsíc aneb "chyt si mne, když to dokážeš"
(Richard Kotrba, Pozorování, 01.10.2015)
    Na svátek sv. Václava velmi brzy zrána jsme byli svědky úplného zatmění Měsíce. Tedy jak kdo a jak kde. Zatímco v některých částech republiky bylo počasí ideální, nad východem Čech si atmosféra připravila hrátky s nervy astronomů i ostatních zatměnílačných pozorovatelů. Krátce po půlnoci, kdy přípravy na pozorování vrcholily, se od severovýchodu, z oblasti Orlických hor a Krkonoš začala nasouvat oblačnost právě tak hustá, aby byla schopná pozorování znepříjemnit, ba i pokazit pokazit; to se jí nakonec také docela povedlo. Nicméně díky skutečnosti, že pozorování probíhalo nejen v Úpici ale i v Hradci Králové a v Čeperce, podařilo se spojenými silami vidět a zaznamenat alespoň nějaké momenty úkazu.

28. září 2015, na sv. Václava, uvidíme zatmění Měsíce
(Richard Kotrba, Pozorování, 24.09.2015)
    Na svatého Václava, v pondělí 28. září 2015 po druhé hodině noční, budeme svědky efektního úkazu. Země, osvětlená Sluncem, neustále vrhá do prostoru svůj stín ve tvaru kužele. Právě během zmíněné noci Měsíc do tohoto, Zemí vrhaného, stínu vstoupí a pro pozorovatele na Zemi ztmavne. Nastane nejprve polostínové, pak částečné a nakonec i úplné zatmění Měsíce. Pozorování tohoto zatmění, které bude na několik let posledním svého druhu, pořádá pro veřejnost v pondělí 28. září 2015 od 03:00 do 06:00 SELČ i naše Hvězdárna

Modrý Měsíc? Ovšem, ale...
(Richard Kotrba, Pozorování, 31.07.2015)
    Dnešek se zařazuje po bok dalším 40 kalendářním dnům v 21. století, které vyvolaly či vyvolají lehkou mediální smršť na téma "magický Modrý Měsíc" (chcete-li "Modrý Úplněk") doprovázenou vyvedením měsíčního úplňku v blankytně modré barvě na titulní straně příslušného media. Co to ale ten Modrý Měsíc je? Bude úplněk opravdu modrý? a když ne, proč se mu "modrý" říká?
    Na začátek trochu počtů, pro náš účel bude postačovat hrubý náčrt situace. Lidé, používající náš typ kalendáře, si na základě praktických potřeb rozdělili rok do 12 přibližně stejných časových úseků - měsíců. Název tohoto časového úseku nese v sobě určitou symboliku, délka každého z nich odpovídá velmi přibližně časovému úseku, který musí uplynout, aby se na obloze, pozorováno z jednoho místa na Zemi, objevil Měsíc znovu v téže fázi. Nicméně jednotlivé měsíce nemají stejnou délku; některé jsou dlouhé 31 dnů, jiné 30 dnů a je i jeden, ano, únor, který má délku 28 nebo 29 dnů v závislosti na tom, zda máme rok přestupný či rok nepřestupný. Jenže Měsíc neoběhne Zemi za kalendářní měsíc....

Ohlédnutí za zatměním Slunce .....
(redakce, Pozorování, 23.03.2015)
... aneb reportáž o pozorování zatmění Slunce z míst, kde neplatí zákony geometrie

    Vzpomínám si na jakousi větu našeho učitele geometrie o tom, že objem tělesa, které chceme vložit do jiného tělesa, musí být menší než kterým disponuje ono druhé těleso. Zdá se, že na Hvězdárně v Úpici tato, vcelku logická úvaha neplatí. V páteční dopoledne, během částečného zatmění Slunce, se sem, do hvězdárny ležící nad podkrkonošskou Úpicí, vešlo v jednu chvíli více než šest krát více lidí, než kolik se jich sem má vejít maximálně. Tedy přibližně tři stovky. To bylo v okamžiku maximální fáze tohoto zatmění. Celkem tohoto dopoledne hvězdárnu ovšem navštívilo téměř pět set zájemců o sledování zatmění.


Zatmění Slunce skončilo...... Výběr snímků z přímého přenosu
(Richard Kotrba, Pozorování, 20.03.2015)
Přinášíme Vám kolekci snímků z přímého přenosu s odstupem 10 minut. Snímky jsou otočené tak, jak byly sejmuty, při zpracování budou otočeny správně


V pátek 20.3.2015 nastane zatmění Slunce
(Richard Kotrba, Pozorování, 16.03.2015)
        Březnový Měsíc vychází stále později a později a pomalu blíží k Novu. Tento Nov však nebude tuctovým. Zhruba v ten okamžik také Měsíc projde uzlem své dráhy a projde tedy spojnicí mezi Zemí a Sluncem. Měsícem vržený stín v ten moment dopadne na Zemský povrch a nastane úplné zatmění Slunce, z našeho území pozorovatelné jako částečné. Tento úkaz bude mít navíc jednu smutnou vlastnost, bude totiž svého druhu z našeho území až do roku 2021 posledním viditelným a proto věříme, že počasí nám bude přát.
        Tento zajímavý zážitek Vám rádi zprostředkujeme a proto jste, zejména v případě jasného počasí, na pozorování zatmění Slunce pomocí speciálních přístrojů a projekce na naši hvězdárnu srdečně zváni.

Ohlédnutí za setkáním Venuše, Marsu a Měsíce
(Richard Kotrba, Pozorování, 22.02.2015)
        V právě uplynulých dnech jsme byli na obloze svědky přibližování Marsu a Venuše, které se v pátek a v sobotu minuly v pěkné konjunkci; část ze sobotního večera byla sice pozorovatelná, ale kvůli velké vlhkosti v atmosféře nefotografovatelná. Tento úkaz byl však v pátek 20. února 2015 vylepšen přítomností Měsíce poblíž zmíněné dvojice planet, což dodalo úkazu patřičný lesk.

Setkání Venuše a Marsu už za týden
(Richard Kotrba, Pozorování, 14.02.2015)
        Pokud nastane večer a je, nyní tak vzácně, jasno, lze pozorovat po západu Slunce nad jihozápadním obzorem planety Venuši a Mars, které se den po dni k sobě na obloze pomalu přibližují aby se za týden ve vzdálenosti měsíčního průměru minuly. Takové počasí nastalo včera 13. února, kdy navzdory všem předsudkům stran pátku třináctého několik hodin takové jasno bylo a obě planety zazářily na obloze v předehře událostí následujících.

Blíží se setkání Marsu a Venuše
(Richard Kotrba, Pozorování, 06.02.2015)
        Nad našimi hlavami se po lednovém setkání Venuše a Merkuru schyluje k dalšímu planetárnímu rendez-vous. Nad západním obzorem můžeme v těchto a následujících dnech sledovat hnedle čtyři planety, z toho dvě prostým okem. První a nejméně jasnou (a vlastně z hlediska pozorovatelnosti tentokráte pouze "do počtu") je v záři zapadajícího Slunce mizející a pouze dalekohledem spatřitelný Neptun, jehož pozorování tedy ponechme na období, kdy se nachází během noci vysoko nad obzorem. Další, pouhým okem viditelné, dvě planety, nažloutlá Venuše a rudý Mars, však předvedou v následujících dnech několik kroků nebeského tance.


Merkur, Venuše (a Měsíc) na západním obzoru
(Richard Kotrba, Pozorování, 20.01.2015)
    Kromě komety C/2014 Q2 LoveJoy můžete v těchto dnech po západu Slunce nad západním obzorem pozorovat obě vnitřní planety - Merkura a Venuši, ke kterým se zítra, tedy 21. ledna 2015 přidá pouhý 1,1 dne starý srpek Měsíce. Mapka ukazuje situaci 20 minut po západu Slunce, kdy se objekty nacházejí zhruba 10° nad západním obzorem. Všechna tři zde pozorovatelná tělesa vykazují fáze, nejpatrnější je jev samozřejmě na Měsíci, v dostatečně zvětšujícím dalekohledu připomínají srpek i Merkur (užší srpek-druhý obrázek) a Venuše (spíše necelý kotouč - třetí obrázek)


Venuše s Jupiterem na východním obzoru
(Richard Kotrba, Pozorování, 19.08.2014)
    Zlomyslný mrak sice včera znemožnil pozorování nejefektnější fáze ranní konjunkce Jupitera a Venuše, nicméně dnes, den po nejbližším přiblížení, se východní obzor na chvíli rozjasnil a bylo tedy možné sledovat obě planety alespoň "den poté". I tak šlo o hezký pohled, zájemci o tento zážitek mají ještě den či dva k dispozici. Výše uvedená fotografie vznikla asi hodinu před východem Slunce, zde je uvedena též animace složená z 18 snímků po minutě. Fotografie jsou pořizované z nepohyblivého stativu, proto se planety (i hvězdy) jeví jako krátké čárky - během 4 sekundové expozice se Země i s mým stativem trochu pootočila.

Téměř neviditelný bolid
(Marcel Bělík, Pozorování, 23.04.2014)
Večer 31. března prolétl nad západní a střední Evropou jasný bolid. Zachycen byl také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jak je popsáno v článku dr. Spurného. I když byl jeho let atmosférou nasměrován téměř ideálně pro již fungující část radiové pozorovací sítě, nebyl záznam na tomto pozorování téměř žádný. Špatný výsledek, chtělo by se říci. Ovšem opak je pravdou.

Cena Jindřicha Zemana za fascinující Rudé skřítky
(redakce, Pozorování, 27.02.2014)
Porota České astrofotografie měsíce udělila historicky druhou cenu Jindřicha Zemana Ing. Pavlu Štarhovi, Ph. D., a to především za snímek „Červení skřítci“. Ačkoliv je cena udělována astrofotografii roku zejména za celoroční přínos, zaujal unikátní snímek Pavla Štarhy porotu v těžké konkurenci s krásnými vítěznými díly ostatních autorů během roku 2013.  Zachycuje totiž niterný, očima prakticky nepozorovatelný a pro fotografy nesmírně vzácný okamžik v takové kvalitě, která nemá obdoby dokonce ani ve světovém měřítku. Pozorování tzv. nadoblačných blesků je díky jejich obtížnému záznamu relativně mladou disciplínou a celá porota ČAM je právem hrda, že i v českých kotlinách se jí věnuje několik nadšenců natolik, aby jejich výsledky ohromily celý svět.

Pohled slavným dalekohledem (fiktivní esej, vzniklá na základě vlastních zkušeností)
(Marcel Bělík, Pozorování, 25.01.2014)
Plahočíme se do kopce, ochlazuje se a ještě ke všem se stmívá. Projdeme kolem hřbitova a jsme na kopci. Tma už je jako v pytli. Kruci, to tu nemaj lampy? Nojo, na hvězdárně asi moc svítit nemůžou, abysme něco viděli. No, a na to nakonec čekáme. Těšíme se na návštěvu hvězdárny. A nejen to, chceme se podívat do hlubin vesmíru více než 100 let starým dalekohledem.

Fotografie: Díra do světélkující oblohy
(Petr Horálek, Pozorování, 09.01.2014)
Že obloha svítí, to víme. Hlavně kvůli městům, rozptylu pouličního světla o nízkou oblačnost a jiným nepříjemným vlivům. Ale svítí taky díky pásu Mléčné dráhy, za tmavé noci daleko od měst spatříme zodiakální světlo a protisvit, na fotografiích pak odhalíme barevnou zář některých výraznějších mlhovin. Občas si ale můžeme o focení tmavého nebe nechat zdát i kvůli jinak slabému přirozenému světlu naší atmosféry, tzv. airglow. Zelenavé a načervenalé cáry slabého záření se pomalu sunou po nebi jako mraky. Ale obloha nad nimi je čirá a hvězdy neobklopuje mlhavá aura jako při pohledu skrze vysokou oblačnost. Co tedy vlastně zatáhlo a zároveň rozsvítilo oblohu?

Úpická hvězdárna zve na neobvyklé pozorování komety ISON
(Petr Horálek, Pozorování, 21.11.2013)
Ve čtvrtek 28. listopadu 2013 prolétá dlouho avizovaná kometa ISON velmi blízko Slunce. Hvězdárna v Úpici při té příležitosti chystá neobvyklé pozorování od 10 do 16 hodin. Kometa samotná bude očima kvůli blízkosti ke slunečnímu disku nepozorovatelná. Díky několika družicím pozorujícím Slunce však budeme průlet komety moci sledovat prostřednictvím internetu prakticky živě, navíc bez ohledu na případnou nepřízeň počasí. Návštěvníci si navíc poslechnou i zajímavý výklad k celému dění a kromě komety spatří ve vysokém rozlišení také tvář našeho Slunce. подарки для сотрудников

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici ze dne 21. listopadu 2013.

Výsledky expedice úpické hvězdárny do Ugandy poslouží k celosvětovému výzkumu Slunce
(Marcel Bělík, Pozorování, 18.11.2013)
Díky úspěšnému pozorování hybridního zatmění Slunce v Ugandě se podařilo expedici úpické hvězdárny získat hodnotný vědecký materiál. Během mimořádně krátkého zákrytu Slunce Měsícem byly pozorovány a zaznamenány jevy, které poslouží k potvrzení či rozšíření nových teorií o dějích zejména ve sluneční chromosféře a koróně. Vzácné hybridní zatmění Slunce 3. listopadu 2013 nastalo během vysoké sluneční aktivity a poprvé v novodobé historii za pokročilé digitální a výpočetní techniky, která umožnila děje velmi podrobně analyzovat. Expedice úpické hvězdárny byla součástí jednoho ze čtyř mezinárodních týmů koordinovaných prof. Miloslavem Druckmüllerem z Vysokého učení technického v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Institute of Astronomy na Univerzitě na Havaji.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici ze dne 18. listopadu 2013.

V noci na sobotu nevýrazně potemní Měsíc
(Petr Horálek, Pozorování, 15.10.2013)
V noci z pátka na sobotu, tedy 18./19. října 2013, nastane nevýrazné polostínové zatmění Měsíce. Díky vysoké poloze měsíčního úplňku nad obzorem v době maximální fáze zatmění bychom ale potemnění ze spodního okraje našeho kosmického souseda měli bez obtíží zaznamenat fotograficky či dokonce i pouhýma očima. V České republice je to navíc poslední měsíční zatmění do roku 2015.

Fotografie: Zamlžený velký vůz a duchové noci
(Petr Horálek, Pozorování, 11.09.2013)
Ačkoliv je astronomie mnohdy plná neskutečně zdlouhavých dějů při srovnání s délkou lidského života, občas se zadaří spatřit něco vskutku bleskového. Nejčastěji tu máme meteory, zatmění Slunce, zákryty planet a hvězd Měsícem. To všechno lze přesně či alespoň odhadem předpovědět. Mnozí tvrdí, že by chtěli být kosmonauty a spatřit vše z vesmíru. Ale málokdo ví, že vskutku dost překrásných a nepředvídaných nebeských představení nám zprostředkuje nebe ve spolupráci se zemskou atmosférou. Například když se zvedá mlha...

Letní loučení s Pánem prstenců a jeho setkání s Kometou
(Richard Kotrba, Pozorování, 05.09.2013)
    V těchto dnech krátce po západu Slunce máme nízko nad západním obzorem na několik týdnů poslední možnost pozorovat druhou největší planetu Sluneční soustavy – Saturn. Pohled na ni je vskutku zážitkem, protože díky vzájemné poloze Země a Saturna se jeví prstence pěkně otevřené a planeta se tak ukazuje v celé kráse. To však brzy pomine, Saturn se na obloze blíží ke Slunci a stane se tak pro oko neviditelným, aby pak v půlce listopadu zrána povstal ze sluneční záře a vstoupil, alespoň doufejme, do záře kometární. V té době se totiž bude blížit do finální fáze v astronomické komunitě s lehkou nervozitou očekávaný úkaz letošního podzimu – zjevení se komety ISON C/2012 S1 na nebeské klenbě. Vzhledem očekávané jasnosti této komety a načasování jejího průletu tak budeme mít pravděpodobně možnost pozorovat vánoční kometu, ač maximum její jasnosti je předpovídáno na konec měsíce listopadu. To však teprve bude.


"Far Darrig" v Čechách - vítězný snímek ČAM
(Marcel Bělík, Pozorování, 02.09.2013)
Už jste někdy viděli „červené skřítky“? Za těmi mytologickými se můžete vydat do Irska, kde jsou známí jako „Far Darrig“, tedy červení mužíčci. Tito tvorečkové, jejichž legenda je původem patrně skotská, získali své jméno díky svému vzhledu. Jejich malé podsadité tělo se žlutou tváří je celé zahaleno v červeném oblečení. Od klobouku, přes šosatý kabátec až po vlněné punčochy.

Víte, co je krmítko?
(Marcel Bělík, Pozorování, 14.08.2013)
    Odpověď, že se jedná o malý dřevěný domeček, kam se dává v zimě krmení pro ptáčky, je samozřejmě správná. Existuje ovšem nemalá skupina obyvatel naší planety, kteří si pod pojmem „krmítko“ představí úplně něco jiného. Všechny tyto neobvyklé lidičky spojuje jedno, ve druhé polovině minulého století se (z)účastnili některé z meteorářských astronomických expedic, ať již celostátních, nebo zácvikových. Jednou z nich byla například „Letní astronomická expedice Úpice“.

    Úpické meteorářské expedice na Hvězdárně v Úpici mají již padesáti pětiletou tradici a i když se pozorování meteorů nyní věnují již jen okrajově, stále jsou lákavým a atraktivním místem astronomického setkání. Není zde nouze o pozorování dalekohledy nejrůznějších typů, astrofotografii či studium hvězd proměnných. Na své si přijdou i radioastronomové či fyzikální experimentátoři.


ČAM Červenec 2013: NGC 6888
(Marcel Bělík, Pozorování, 02.08.2013)
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2013 obdržel snímek „NGC 6888“, jehož autorem je Pavol Kollarik.

Léto je v plném proudu a noční obloze nad našimi hlavami dominuje rozsáhlé souhvězdí Labuť, ukazující směr ve vesmíru, kam se rychlostí 220 km/s řítí naše Sluneční soustava. To ovšem astronom stojící či sedící u dalekohledu mířícího do těchto končin nepostřehne. Co však jistě pocítí, je nadšení nad hvězdnou bohatostí galaktického ramena naší Galaxie, rozervaného v tomto souhvězdí komplexem prachových mračen zvaných „Velká trhlina“. To však není zdaleka vše. Již astronomický začátečník vyjmenuje mlhovinu Severní Amerika či pověstné „řasové mlhoviny“ a jistě i mnoho dalších. o však není zdaleka vše. Již astronomický začátečník vyjmenuje mlhovinu Severní Amerika či pověstné „řasové mlhoviny“ a jistě i mnoho dalších.

Nad úpickou hvězdárnou se rozsvítila mystická oblaka
(Petr Horálek, Pozorování, 01.07.2013)
Tak jsme se konečně dočkali. V nedělní večer 30. června 2013 se záhy za soumraku nad severním obzorem rozprostřela přenádherně strukturovaná elektricky modrá mezosférická oblaka. Letošní sezóna, ač jsme na ní upozorňovali již před více jak měsícem, se moc výrazně neprojevovala. Vytoužené pohledy k vysokým a stále záhadným vrstvám mrazivě krásných oblaků, které za soumraku nasvěcuje Slunce pod obzorem, se v průběhu června téměř nekonaly. A pokud ano, měli jsme zataženo. Teprve nedělní večer posledního červnového dne se nad našimi hlavami poskytl opravdu vzácný pohled...

Viděli jste největší úplněk?
(Petr Horálek, Pozorování, 26.06.2013)
V neděli 23. června 2013 nastal ve 13:32 SELČ úplněk. Nic zajímavého krom každoměsíční tradice kochat se celou měsíční tváří. Ovšem pouhých 21 minut předtím se Měsíc rovněž octl na své dráze nejblíže k Zemi (356 991 km) a umožnil tak pohled na největší úplněk v tomto roce. Východ Měsíce v České republice sice přišel až o několik hodin později, ale i tak to byla mírně řečeno velmi vkusná podívaná. Dá se ale vůbec poznat, že je Měsíc největší?

Fotografie: Rok od úkazu století
(Petr Horálek, Pozorování, 06.06.2013)
Dnes je 6. června 2013, tedy přesně rok od vzácné nebeské události. Před rokem byla středa a na časné ranní obloze stovky, možná tisíce lidí v České republice vyhlíželi každou chvíli nadcházející východ Slunce. Kvůli počasí měli smůlu na východě našeho území, ovšem právě ve východních Čechách bylo od smůly vážně strašně daleko. Slunce vyšlo, zvlnilo se v tetelícím se vzduchu a přímo mezi námi a jeho zářivým kotoučem se vměstnal ještě jeden vetřelec. Na dlouhých 105,5 roku téměř přesně se před sluneční kotouč promítla coby černá piha planeta Venuše. Kdokoliv fotil, má v rukou, na stěně či v počítači doslova poklad...

Úpická hvězdárna zve na pozorování Saturnu
(Petr Horálek, Pozorování, 04.06.2013)
Na noční obloze lze již v pozdních večerních hodinách spatřit v souhvězdí Panny planetu Saturn. Jako poměrně výrazný bod na obloze patří mezi nejjasnější objekty nebe a lze ji najít i ve městech. Nejkrásnější je ovšem planeta Saturn v dalekohledech, ve kterých se v plném rozsahu dají sledovat její výrazné prstence. Planeta se tak právem řadí k nejhezčím objektům nočního nebe a úpická hvězdárna ji bude nabízet všem návštěvníkům za jasného počasí po celý červen.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici ze dne 4. června 2013.

Začíná sezóna nočních oblak
(Petr Horálek, Pozorování, 28.05.2013)
Nad Evropou se stahují mračna. Ovšem nejen ta, která nám tak kazí dojem z toužebně očekávaného jarního počasí. V posledních dnech byla na severu Evropy pozorovaná první noční svítící oblaka – neobvyklý typ mraků opředený mnoha nejasnostmi. Právě nadcházející červen a první půlka července budou pro vyhlížení těchto stříbřitě bělavých závojovitých struktur na soumračné či rozbřeskové obloze ideálním obdobím. Už nyní má smysl si kvůli nim počkat do pozdějších večerních hodin či dokonce celou tu krátkou noc nespat. A rozhodně si při tom nezapomenout foťák.

Dnešní skóre: 4 planety a Měsíc
(Petr Horálek, Pozorování, 23.05.2013)
V současnu večerní obloha (opět) za soumraku nabízí komorní podívanou. Podobně jako těžce ulovitelná kometa PanSTARRS před dvěma Měsíci je to teď tvarující se trojúhelník planet, které za dobrých podmínek krátce před západem Slunce najdete i pouhýma očima. Hlavně Venuši a Jupiter, třetí Merkur by sám od sebe šel najít těžce. Naštěstí právě dvojice jasnějších planet opodál jej prozradí. A aby toho nebylo málo, krásně se vyjímá téměř o dvě třetiny oblohy k jihovýchodu Saturn. Škoda, že jste nenavštívili hvězdárnu - teď byl bonusem ještě Měsíc.

Nad západním obzorem uvidíme vzácné seskupení planet
(Petr Horálek, Pozorování, 20.05.2013)
Na konci měsíce, zejména pak mezi 24. a 28. květnem 2013, budeme moci nízko nad západním obzorem vyhlížet vzácnou trojitou konjunkci planet. Vždy okolo 21:30 středoevropského letního času se v uskupení fotogenického trojúhelníku ukáže Jupiter, Venuše a Merkur. Na pozorování je třeba si najít velmi dobře odkrytý severozápadní a západní obzor. Trojice planet bude velmi fotogenická a dalšího takového úkazu se znovu dočkáme až v roce 2015.

Nespravedlivě opomíjený Měsíc - i on stojí za pozorování
(Richard Kotrba, Pozorování, 16.05.2013)
  V množství medializovaných jedinečných a vzácných nebeských úkazů se často ztrácí krása běžného. Prakticky každého bezoblačného dne lze totiž na obloze sledovat našeho pozoruhodného vesmírného souputníka - Měsíc. Kromě toho, že je díky svému jasu snadno pozorovatelný jako jeden z mála nebeských objektů i ze světelným zněčistěním zamořeného městského prostředí, díky své nevelké vzdálenosti od Země nabízí možnost pozorování různých detailů na svém povrchu. Dokonce i při pohledu neozbrojeným okem můžeme rozlišit základní struktury na měsíčním povrchu, použití dalekohledu pak nabídne překrásné divadlo i leckterému škarohlídovi.

Konečně se vyjasnilo - pokochejte se pohledem na Slunce
(Richard Kotrba, Pozorování, 09.05.2013)
  Po dlouhé době se na dobu delší než několik desítek minut objevilo na obloze Slunce a dalo tak příležitost nedočkavým pozorovatelům zkontrolovat, jak si vede v roce, ve kterém mnozí očekávají maximum jeho aktivity. Příležitost jsme nepromarnili ani my a pomocí slunečního dalekohledu Lunt 60 jsme si včera chování chromosféry důkladně prohlédli.

Fotografie: Racek v halu
(Petr Horálek, Pozorování, 05.05.2013)
Co je na tomto rackovi tak zvláštního? Že by svatozář? A jak se k ní dostal? Jednoduše - vletěl přímo do ní. To barevné kolo kolem racka nad hladinou Baltického moře je tzv. sluneční halo. V zásadě není nikterak vzácné, kdyby se téměř v jeho středu neoctl ten racek...

Fotografie: Barvy v zemském stínu
(Petr Horálek, Pozorování, 30.04.2013)
Co se to stalo s Měsícem minulý čtvrtek 25. dubna 2013? Pokud jste zavítali na hvězdárnu nebo aspoň spatřili úplněk okolo 22. hodiny, určitě vám připadal plný Měsíc nějaký "divný". Z našich stránek ovšem bez dalších okolků víte, že se luna proslídila okrajem zemského stínu a na pár desítek minut jsme pozorovali její částečné zatmění. Samotné zatmění bylo mimořádné už v tom, že šlo doslova o tečný zákryt zemským stínem. Propočty předpovídaly necelé 2-procentní zatmění Měsíce. Pohled pouhýma očima takovou událost navzdory pochybám potvrdil. Ovšem digitální fotografie mohla odhalit ještě pár zajímavostí navíc. Právě ty se skrývají v této, pro oči "krapet" nereálné fotografii.

Pozorovali jsme částečné zatmění Měsíce
(Richard Kotrba, Pozorování, 29.04.2013)
Ve čtvrtek 25. dubna 2013 se krátce po svém východu přiblížil Měsíc zemskému stínu a nastalo velmi malé, ale přesto pohledné částečné zatmění Měsíce. Protože pozorovací podmínky byly takžka ideální, mohl se úkazem pokochat prakticky každý obyvatel Čech. Zatmění dosáhlo ve své největší fázi velikosti pouze 0,015 a patří tedy k vůbec nejmenším, které můžeme v naší době pozorovat. Na druhou stranu právě díky tomu jsme mohli pozorovat, jak se po"vrcholku" Měsíce posunuje zemským stínem vymalovaná červenonědá čepička, která přechází v pokročilejší fázi úkazu do polostínu.

Kometa PanSTARRS C/2011 L4 ze Zvičiny
(Richard Kotrba, Pozorování, 17.03.2013)
   Snad není v silách člověka nepodlehnout takovému lákadlu, jakým je prostým okem viditelná kometa. Protože jedno z období, které takový úkaz nabízí, právě probíhá, neodolal jsem ani já a již několik dnů se snažím po večerech vlasatici ulovit. Po dvou naprosto beznadějných večerech se včera přece jen vylepšilo počasí natolik, že jsem se přesunul mimo město tak, abych se, neomezován oblačností, mohl kometou konečně pokochat.

Nahánění komety PanSTARRS (1): První dobrá…
(Petr Horálek, Pozorování, 13.03.2013)
Ve střední Evropě teď panuje nezkrotná touha rozmetat tu ošidnou oblačnost koštětem, což ostatně při téhle předlouhé a už fakt „trapné“ zimě vede i k úvahám, kdy se dočkáme jara. Ovšem nejen z našich stránek víte, že hlavním tématem současné večerní oblohy je krásná neznámá – kometa C/2011 L4 PanSTARRS, která se honosí bělavým prachovým ohonem viditelným i za soumraku (za opravdu ideálních podmínek – v jasném počasí vysoko v horách!). No, když nemůžu tu nezkrotnou touhu naplnit „koštětovou“ cestou, bylo třeba zvolit radikálnější řešení. Nasednout do auta a vyjet stovky kilometrů za nejbližším jasnem…

Zánik Sojuzu sledován taky z Úpice!
(Petr Horálek, Pozorování, 18.02.2013)
Aby těch pádů za poslední dny nebylo málo, médii proběhla zpráva, že vyděšení piloti nad českým prostorem pozorovali pozdě večer 13. února 2013 pád hořící koule. Pochopitelně se obávali nejhoršího – jsou svědky zkázy jiného letounu. Nakonec se ale pravda ukázala zcela jiná. Svědkové pozorující neobvyklý bolid ve skutečnosti viděli pád druhého stupně rakety Sojuz-U, která vynášela do kosmu loď Progress. Že stupně ruských nosných raket hoří v atmosféře, není nic neobvyklého. Trošku méně obvyklé však bylo, že se řízený pád odehrál nad obydleným územím. A ještě zajímavější perličkou je fakt, že se jej podařilo rádiově zaznamenat i u nás na úpické hvězdárně!

Tak jsem hledal Merkur... a našel Mars
(Richard Kotrba, Pozorování, 08.02.2013)
   Pozorování nepřející počasí minulých měsíců mne uvrhlo do takové podivné a dlouhé neastronomické letargie, ze které je možné probuzení pouze pěkným úkazem nebo globální katastrofou. Nu a když kolega Horálek předpověděl o pár článků zpět dnes očekávatelný úkaz - zajímavou konjunkci dvou planet, podíval jsem se dnes po obědě na družicový snímek zcela zatažených Čech a bylo tak nějak zřejmé - dnes konečně to vyjde. Jsa hradečák, zamířil jsem zvečera na jediné místo v Hradci odkud je vidět západní obzor a na malebném panoramatu hypermarketů a dýmající elektrárny jsem hledal Merkur, až jsem našel také.... Mars.

Fotografie: Ztracený Velký vůz
(Petr Horálek, Pozorování, 07.02.2013)
Už jako malí se při seznamování s hvězdami setkáváme díky našim rodičům nebo prarodičům se sedmicí výrazných hvězd na obloze známých jako "Velký vůz". Tyto hvězdy jsou symbolicky zakotveny do paměti jako významný orientační obrazec na noční obloze, jako předmět zejména chlapců k zaujetí nějaké krásky pod hvězdami, jako první nebeské uskupení, které ukazujeme dětem. Pro skauty i nezasvěcené nadšence je to důležitý ukazatel severního pólu, o kterém se jen tak mimoděk učíme i na základní škole. Velký vůz je zkrátka symbol všeho, co víme na samém počátku o souhvězdích, a ne nadarmo pak utváří znalejším úškleb na tváři, protože to ve skutečnosti ani není souhvězdí. Smutnou realitou tohoto snímku ovšem je, že ani ten Velký vůz už nemusíme v budoucnu na jasné obloze snadno najít...

Vyhlížejte měsíční kruhy
(Petr Horálek, Pozorování, 24.01.2013)
V zimním období, zejména při vysokých lednových a únorových úplňcích se může člověk za skoro jasného počasí nabažit neobvyklými atmosférickými jevy. Jde o tzv. halové jevy. Často se vyskytují za vhodného počasí i u Slunce; zejména pak na horách, když českou kotlinu okupuje inverze a jen nad ní je obloha téměř bez obláčku. Ovšem jen téměř - jak kolem Slunce, tak právě i u Měsíce musí být určitý typ řídké oblačnosti, na kterém majestátný obrazec vzniká.

Video: Muž na Měsíci i na Zemi
(Petr Horálek, Pozorování, 15.01.2013)
Na internetu se můžete každým dnem kochat nesmírně zajímavými amatérskými videi, které ve vysoké kvalitě ukazují zpravidla krásu severské přírody, polární záře, Mléčnou dráhu nebo i světelné znečištění. O jedno takové jsme se s vámi podělili nedávno v našem PF-ku 2013. Neobvyklým a skutečně originálním videem se ale v posledních dnech stal odvážný kousek zvaný prostě "Moonwalk". Muž, natáčený kameramanem ze vzdálenosti necelých dvou kilometrů, přechází po laně v precizně napozicované lokaci mezi dvěma výstupky skal. Ve stejný čas mezi těmito výstupky vychází "obří" Měsíc.

Přijďte se pokochat Jupiterem
(Petr Horálek, Pozorování, 07.01.2013)
foto Lester Barnes
   Úpická hvězdárna vítá všechny své příznivce a návštěvníky v novém roce 2013. Těm, co od začátku nepodlehli „spolehlivému“ konci světa 21. prosince 2012, můžeme už nyní přislíbit slibnou budoucnost, zejména na poli výjimečných nebeských jevů a dobře pozorovatelných kosmických objektů. V zajímavě vzhlížejícím třináctém roce druhého tisíciletí se dočkáme kupříkladu částečného zatmění Měsíce, dvou avizovaných komet nebo poměrně dobrých podmínek při meteorickém roji Perseidy. V měsíci lednu je ovšem objektem numero uno planeta Jupiter.

Velké seskupení skvrn na Slunci AR 1476
(Richard Kotrba, Pozorování, 10.05.2012)
   V těchto dnech můžeme na slunci pozorovat pěknou skupinu skvrn AR 1476 dosahující řádově sedminásobku rozměrů naší Země. Taková podívaná přímo vybízí za jasného počasí k návštěvě naší hvězdárny, kde můžete tuto skupinu skvrn (a také další skvrny) spolu s odborným výkladem sledovat mj. v projekci viditelného světla. Přiloženě naleznete snímky této skupiny jednak ve viditelném světle (vlevo, foto Pavel Uhrin, ČAS) a v čáře HAlfa (vpravo, foto Richard Kotrba, Hvězdárna v Úpici)

|0-50|50-81|

  Kde nás najdete

Zvětšit mapu

  Seismogram Úpice (UTC)

  Slunce Ha,Ca,Wl,ZaHa
ha ca
wl zaha

  Meteory-radar
Meteory pozorovné radarem

  ATM + GEOM
Atmosferiky
Šumy 32
Geomagnetika
Radon
Vysvětlení

  Počasí v Úpici (CHMI)

  Spřízněné stránky

продажа кофе в зернах

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému PHPRs